TIISTAI 9. MAALISKUUTA 2010

Dearvvuođagat sámi parlamentáralaš ráđi čoakkámis
Ovddetvahku ledjen riikkabeivviid birasválljagotti gullandilálašvuođas Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahccelága rievdadeamis. Válljágoddái mu guođđin muittuhančála gávdno sámedikki ruovttusiidduin reivvet ja muittuhančállagat –gaskabláđi olis. Bukten ovdan huksema váikkuhusaid biodiversitehttii dehege luonddu máŋggahápmásašvuhtii, luonddusuodjaleami boahtteáigái, sámi kultuvrii ja sámi boazodollui. Gullandilálašvuođas čielggai, ahte láhkarievdadus almmatge ovdána dakkáražžan ja Bállásis boahtá ovdadáhpáhus mot luonddusuodjalanláhka sáhttá rievdaduvvot priváhta fitnodaga dárbbuid dihte.

Stivra čoahkkanii maid telefončoakkámii. Stivra dohkkehii guhká sámedikkis cealkinládje leamaš ja vuđolaččat válmmaštallojuvvon cealkámuša sámi gávtti geavaheamis veahádatáittardeaddjái. Cealkámuša válmmaštallamis lea gullojuvvon sámi duodjáriid organisašuvnna, Sámi Duoji oaidnu. Stivra dohkkehii kulturlávdegotti válmmaštallan álgaga oahpahusministeriijai Unesco immateriála kulturárbbi suodjalansoahpamuša ratifiserema várás Suomas. Soahpamuš ee. suodjala árbevirolaš dieđu ja duodjemáhtu. Dasa lassin stivra dagai álgaga oahpahus- ja vuoigatvuohtaministeriijai sihke Helssega gávpogii sámiid sajádaga buorideami várás daidda sápmelaččaide, geat orrot sámi ruovttuguovllu olggobealde (álgga gávdno www-siidduin álgagat-ossodagas).

Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) stivra čoahkkanii Gironis mannan vahku. Čoakkáma maŋŋel báhcen dálvelupmui. SPR:a stivrra áššelistu lei guhkki ja viiddis. Hohpolaččamuš áššin lei ON:a álgoálbmotáššiid sierraraporterejeaddji James Anaya guossástallama prográmma válmmaštallan ja ráđi aitosaš čoakkáma válmmaštallan, mii dollojuvvo cuoŋománu Roavenjárggas. Dien čoakkámis SPR:a jođihanovddasvástádus sirdása Suoma sámediggái. SPR:a stivra mearridii, ahte vuosttaš sierraráporterejeaddji guossástallama prográmmabeaivi lea oaivvilduvvon SPR:ái sámipolitihkalaš áššiid ovdan buktimii. Nuppi beaivve fas buot sámi servviide addojuvvo vejolašvuohta buktit oainnuideaset sierraraporterejeaddji Anayai.
SPR:a stivra gieđahalai Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid evttohusaid SPR:a dálkkádatpolitihkalaš strategiijan. Čoakkán mearridii, ahte cuoŋománu SPR:a dievasčoakkámii buktojuvvo oanehis ja čohkkejuvvon dálkkádatrievdama strategiijaáššebábir ja dán áššegirjji válmmaštallet sámedikkiid virgeolbmot ja Ruošša sámi servviid ovddasteaddjit. Dát lea hohpolaš danin, vai golmma riikka sámedikkit sáhttet ovddidit oktasaš evttohusaid iežaset stáhta delegašuvnnain loahppajagi Mexico dálkkádatráđđádallamiid várás. Giđđat álggahuvvo bargu maiddái viiddit dálkkádatpolitihkalaš prográmma ráhkadeapmi. Livččen sávvan ahte juo dál giđđat livččiimet sáhttán dohkkehit SPR:s viiddes dálkkádatpolitihkalaš prográmma, muhto diehttelas golmma riikka álbmotválljenorgánaid ášševálmmaštallan ii sáhte leat beare jođán prográmmapolitihkalaš gažaldagain. 

Šállošahtti lea maid dat, ahte SPR:s guhká válmmaštallojuvvon oktasaš sámi giellaovttasbarggu ođđasitorganiseren ii ovdánan. Sámi giellaovttasbargu lea válmmaštallojuvvon Suoma sámedikki jođihemiin ovttas Ruoŧa ja Norgga sámedikkiiguin nu ahte sámi giellaovttasbarggu ođđasitorganiseren válmmaštallojuvvolii InterregSápmi-ovdaprošeaktan. Golmma riikka sámedikkiid virgeolmmošdásis dohkkehuvvon ja Suoma sámedikki ovdanbuktin evttohus guđđojuvvui vel joatkkačielggademiid várás.

SPR:a stivrra čoakkán maid mearridii mu evttohusa mielde, ahte boahttevaš rájiid rasttildeaddji oktasaš sámi áššiin našuvnnalaš sámedikkit eai sáhte dahkat dakkár mearrádusaid, mat váikkuhit nuppi riikka sámedikkiide, gieđahalakeahttá ášši vuohččan SPR:s. Čoakkámis mearriduvvui, ahte davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkaráđđádallamiin sámedikkit šihttet oktasaččat ráđđádallamiid ulbmiliin SPR:s. Mearrádus lei buorre ja dat deattuha SPR:a rolla sámiid oktasaš parlamentáralaš orgánan ja eastá ahkidis diliid, main nuppi riikka sámediggi dahká mearrádusaid, mat váikkuhit nuppi riikka sámedikki sajádahkii biehtadahkes vuogi mielde.

Mu luopmu nohká dán vahku gaskavahkko ja duorastaga dollojuvvo sámedikki dievasčoakkán ja maŋit beaivve sámi kulturguovddáža čanusjoavkoráđđádallan. Dievasčoakkámis gieđahallojuvvo ee. dán jagi bušeahtta ja sámedikki muitalus diimmá doaimmas. Mávssolaččamus ja vuosttaš áššin lea nuoraidráđi vuođđudeapmi sámedikki ollái. Nuoraidráđi málle lea válmmaštallan sámi nuorain čohkkejuvvon ovdaprošeakta ja ráđi struktuvrras lea ráđđádallojuvvon oahpahusministeriija ja vuoigatvuohtaministeriija gaskka, vai ráđđi deavdá sámediggelága ja oahpahusministeriija ruhtadeami geatnegasvuođaid.

Ovddit bloggastan čállen Näkkela bálgesa guohtondilis. Dilli lea divvojuvvon bálgesa siskkáldas čovdosiiguin hui jođánit ja látti boazodoallit sirde bohccuideaset eret sámiid guohtoneatnamiin iežaset guohtoneatnamiidda ja guohtonráfi máhcai. Lean duhtavaš dili jođánis čovdosii ja dasa, ahte boazosápmelaččaid bargama eavttut sihkkarastojuvvojit.

Luopmodearvvuođaiguin,
Juvvá Lemet