# http://web.archive.org/web/20150313004348/http://klemetti.blogspot.fi/2015_02_08_archive.html

TIISTAI 10. HELMIKUUTA 2015

Álbmotbeaivve maŋŋel
Álbmotbeaivi ávvuduvvui Anáris sámedikki lágidan fdoaluin mannan vahku. Dat lei vuosttaš álbmotbeaivvi ávvudeapmi dán válgaáigodagas, vuosttaš interneahtas njuolggosáttan sáddejuvvon feasta ja vuosttaš álbmotbeaiveávvudeapmi maid Sajosis. Dát bázii maid mu maŋimus álbmotbeaiveávvudeapmin ságadoallin. Dovdamušat gal ledje ilolaččat, muhto seammas maid veaháš ahkidat. Sámi álbmotbeaivihan lea ávvuduvvon jagi 1993 rájes.

Jagi 2017 lea ulbmil, ahte buot sámedikkit ja Ruošša sámi organisašuvnnat ávvudit ovttas sámiid álbmotbeaivvi, daningo dalle šaddá dievvat čuođi jagi Troanddima vuosttaš sámi konfereanssas. Sámiid álbmotbeaivi lea duođaid dehálaš sápmelaččaid mearkabeaivi ja ávvudeapmi, goas oba Suopma sáhttá gudnejahttit ja ávvudit iežas álgoálbmoga. Munnje sámiid álbmotbeaivi máksá maid iežan soga ja váhnemiid gudnejahttima. Soai leaba bargan stuora barggu, vai lean oahppan sámegiela ja sámi kultuvrra árbevieruid, lean beassat stuđeret ja sirdit maid ieš sámegiela ja árbevieruid iežan mánáide. Álbmotbeaivvis lea jearaldat buolvadatjoatkagis.

Sámedikki bárgit válde ovddasvástádusa doaluid ordnedemiin ja sii barge hui buori barggu. Hástalussan lea leamaš gávdnat guoimmuheddjiid ja gulaheddjiid, daningo dán jagi orro leame álbmotbeaivedoalut hui olu, mas dieđusge ii sáhte leat eará go hui duhtavaš ja ilus. Sajos dievai ávvudeaddji álbmogis ja lei duohta suohtas oaidnit sápmelaččaid, fulkkiid, ustibiid ja oahpes olbmuid ávvudeame sámi álbmoga. Sámedikki ruovttusiidduin gávdno dieđáhus ja govat doaluin ja mu ávvosáhka davvi-, anáraš- ja nuortalašgille ja maid suomagillii.

Vahkku álggi sámi parlamentáralaš ráđi stivrra telefončoakkámiin. Šiehtaimet, ahte čuovvovaš SPR:a dievasčoakkán dollojuvvo njukčamánu. Dalle sirdása SPR:a jođihanovddasvástádus Ruoŧa sámedikkis Suoma sámediggái. Sámedikki stivra maid doalai odne telefunčoakkáma, mas gieđahallojuvvoje hohpolaš áššit. Dieđáhus čoakkámis gávdno sámedikki ruovttusiidduin. Boahtte vahku stivrra čoakkámis Anáris (17.2.) gieđahallojit áššit, mat mannet sámedikki dievasčoakkámii ja eará hohpos áššit. Sámedikki dievasčoakkán dollojuvvo 24.2.

Duorastaga čavgen Álahedjui Davviriikkaid ráđi ordnen seminárii, man fáddán lea davviriikkalaš ovttasbargu ja sápmelaččat. Semináras dollet sága ee. golmma riikka sámedikkiid ságadoallit/ presideanttat. Munnje lea addon fáddán ILO 169-soahpamuša ratifiseren Suomas. Boahtte vahku sámediggi ráđđádallá meahcceráđđehusain Giehtaruohttasa Mallá dikšun- ja geavahanplánas sihke Urho Kekkosa álbmotmeahci dikšun- ja geavahanplánas.

Mannan vahku alimus hálddahusriekti (AHR) lea addán čovdosa sámedikki dahkan biraslohpeváidalusain, mat guske mášengolleroggama biraslobiid. AHR gomihii sámedikki váidalusaid. Dat gáibida muhtin kommeantta. Sámediggi diehttelas gudnejahttá AHR:a dahkan mearrádusa. Mášengolleroggama lohpeprosessii guoskaduvvoba guokte sierra lága: ruvkeláhka ja birasgáhttenláhka. AHR:a mearrádus guoskkai boares birasgáhttenlága guoskadeami. Dálhan birasgáhttenláhka lea juo rievdaduvvon ja AHR lea dahkan mearrádusas juo gopmanan birasgáhttenlága vuođul. Gomihuvvon lágas váidalanriekti guoskkai dušše eiseválddiid ja osolaččaid. AHR ii leat dutkan čovdosisttis dan, leago doaibma dagahan sámi kultuvrii vahága, muhto dat lea cealkán, ahte sámediggi ii leat eiseváldi ja dađi lági mielde das ii leat váidalanlohpi. AHR ii leat dutkan čovdosisttis dan, leago doaibma dagahan sámi kultuvrii vahága, daningo dalá birasgáhttenláhka ii leat doallan sisttis mearrádusaid sámi kultuvrras. Birasgáhttenláhka lea dál rievdan ja dan mielde lobálaš doaibma ii oaččo dagahit sámi kultuvrii vahága.

Ođđasiin lea vásedin háliiduvvon addot govva, ahte sámediggi háliidivččii givssidit mášengolleroggiid iežas dahkan váidalusaiguin kemikála- ja dorvovirgálágadusa (Tukes) lohpemearrádusain. Dásdahan ii mange namas leat gažaldat, muhto das mot lohpeproseassas doahttaluvvo láhka. Mášengolleroggan boahtá lassánit ja lea dehálaš, ahte speallannjuolggadusat leat buohkaide ovttalágánat ja jearggalaččat. Sámediggi gullá juohke cealkámušas bálgesiid, siiddaid ja maiddái guolasteddjiid ja váldá vuhtii sin oainnuid cealkámušainis ja váidalusainis. Sámediggi ii váidal ohcamušain, maid bálgesat ja daid siiddat eai vuostálastte.

Mášengolleroggan guođđá lundui oinnolaš luottaid, das leat birasváikkuhusat ja unna lohpemávssožiiguin sihke eananeaiggadiidda máksojun mávssuiguin goaivu ieš oažžu atnit iežas goaivun minerálaid ávkkiid. Go sihke sápmelaččaide ja oba Supmii gullevaš luondduriggodagat ja luondu ávkkastallojuvvojit, de lea dehálaš ahte dáin proseassain láhka doahttaluvvo.

Sámedikki oainnu mielde ruvkeeiseváldi ii leat bargan lága mielde. Maiddái alimus hálddahusrievttis lea seamma oaidnu, go dat attii diibmá vuosttaš čovdosiiddis ođđa ruvkelága olláhuhttimis. Sámediggi lea fállan Tukesii veahki ja lea dahkan evttohusaid mot ruvkelága olláhuhttin sáhttá buoriduvvot ja gárgehuvvot ja mot lobiid gieđahallanáiggi sáhttet jođálnuhttojuvvot. Tukes ii leat evttohusaide miehtan. Sámediggi lea maid ráđđádallan bargo- ja ealáhusministeriijain (BEM) áššis. Mii leat bivdán Tukesis ráđđádallama das, mot ruvkálága olláhuhttimis ovdánuvvo sámiid ruovttuguovllus, vai lea vejolaš unnidit dušši barggu ja beavttálmahttit lohpeárvvoštallama. Proseassa lea sámediggainai lossat. Sámediggi vuordá Tukesa linnjema áššis ja dan, ahte Tukes livččii válmmas dahkat lohpeárvvoštallamis ovttasbarggu sámedikkiin ja deavdit lágas ásahuvvon geatnegasvuođaidis.

Váidalusat bohtet nohkat dakkaviđe, go Tukes deavdá ruvkelága miel geatnegasvuođaidis. Sámediggi lea evttohan oba dávjá, ahte lobit eai mieđihuvvole ovdal go oktasaš meannudanvuogit leat čielgan, vai váidalusaid ii dárbbahivčče dahkat. Dasa Tukes ii leat miehtan. Buncarakkisin lea dat, ahte go ođđa láhka bođii vuoibmái, de oba lohpevuogádat duddjojuvvui duššis, daningo dađi ovdal BEM lei ovddasvástideaddjin ruvkeeiseválddi bargguin. Ollásit ođđa organisašuvnna duddjon duššis lea áddjás bargu. Sámediggi lea leamaš geažos áigge dan oaivilis, ahte ruvkeeiseválddi barggut livčče galgan seailut BEM:is.

Ságastallan ruvkelágas boahtá sihkkarit joatkahuvvat hui guhká, muhto sávan buot oassebeliid riektedorvvu ja almmoš dovdamušaidnai dihte, ahte ruvkelága guoskadeapmái gávdnole jierpmálaš meannudanvuogit. Sámediggi lea válmmas dain ságastallat. Sámediggi, dego golleroggitnai leat dál vuorddašeame. Jos Suopma ratifisere ILO 169-soahpamuša, de lea dehálaš, ahte ruvkelága meannudanvuogit ja olláhuhttin doibmet bures.

Vuottesjávrres 10.2.2015

Juvvá Lemet