TIISTAI 11. TOUKOKUUTA 2010

Buorit ođđasat
Dán bloggas beasan guhkes áigái muitalit buriid ođđasiid, datdahan leat leamaš maŋimus áiggiid oba mihá unnán. Sámedikki nuoraidráđđi álggaha doaivvu mielde doaimmas vel geasi mielde. Sámediggi lea ožžon oahpahus- ja kulturministeriijas 100 000 euro nuoraidráđi doaimma várás loahppajahkái ja boahtte jagi álgogeahčái. Lean hui movttet go nuoraidráđi bargu beassá johtui. Vuohččan mii galgat válljet nuoraidčálli ja ráđi áirasiid. Doaivvu mielde dat šaddá bargojuvvot ovdal geasseluomuid. Aŋkke ieš vuorddán stuora beroštumiin sámi nuoraid doaimma álgima ja jáhkán nuoraid bossut buori biekka sámedikki bargui.

Oahpahus- ja kulturministeriijas bohte earáge buorit ságat mannan vahku. Sámediggi lea dahkan ministeriijai álgaga Unesco immateriála kulturárbbi suodjalansoahpamuša ratifiserema várás. Soahpamuš suddje ee. árbevirolaš dieđu, kulturalbmanemiid ja árbevirolaš duddjonmáhtu. Sámediggi oaččui ministtar Wallinis miehtemielalaš vástádusa álgagii. Ministtar celkkii, ahte immateriála kulturárbbi suodjaleapmi lea ministeriija ulbmil. Ministtar lohpidii álggahit áššis čielggadanbarggu ministeriijas virgeolmmošbargun ja čielggadeapmi gárvána dán jagi áigge. Ministeriija čielggada mot soahpamuš lea ratifiserejuvvon sierra riikkain ja bovde dán jagi mielde čoahkkái áššedovdipalavera, masa maid sámediggi bovdejuvvo árvvoštallat soahpamuša ratifiserema. Dán maŋŋel oahpahus- ja kulturministeriija mearrida ratifiserejuvvogo soahpamuš.

Lean hui ilus go min álgaga vuođul ministeriija lea álggahan čielga doaimmaid ja ášši čilgejuvvo vel dan jagi áigge. Dán rádjái Suopma lea vuorddašan ja orustahttán soahpamuša ratifiserema, muhto dál sámedikki álgga lea bidjan johtui ratifiserenproseassa. Kulturministtar čájehii vástádusastis ipmirdit soahpamuša mearkkašumi. Mun gal jáhkán, ahte soahpamuša ratifiseren ovdána ja dat gehččojuvvo oahpahus- ja kulturministeriijas dárbbatlažžan. Sápmelaččaid riektesajádat buorrána lávkkážiid mielde. Dákkár positiivvalaš signálaid mii dárbbahit lasi sierra ministeriijain. Soahpamuša ratifiseren lea munnje persovnnalaččatnai dehálaš, daningo lean bidjan ášši sámedikkis válmmaštallamii ja dat laktása maid biodiversiteahttasoahpamuša artihkkalii 8(j) ja davviriikkalaš sámi soahpamuša ratifiseremii. Sámediggi ferte dieđusge bearráigeahččat dárkket čielggadanbarggu ovdáneami.

Giđđa lea leamaš hui hohpolaš. Mannan vahku mis lei artihkal 8(j)-bargojoavkku čoakkán, ja bargu orru dál viimmat ovdáneame álgomohkiid maŋŋel. Bargojoavku lágida Roavenjárggas 28.5.2010 eanangeavahanseminára, mas gieđahallojuvvojit biodiversiteahttasoahpamuša Akwe Kó rávvagat ja gaskavuođat Suoma lágaide. Seminára ordnejit birasministeriija, sámediggi ja artihkal 8(j)-bargojoavku. Seminára gullá luonddu máŋggahápmásašvuohtajagi dáhpáhusaide. Dáhpáhusas boahtá dieđáhus nehttii go jorgalusat gárvánit. Semináras lágiduvvo joatkkaseminára čakčat. 

Čoakkán mearridii čielggadišgoahtit hui máŋggalágán sierra áššiid, ee. mot sámiid vierrovuoigatvuohta, mii gullá biodiversitehttii, galggalii dutkojuvvot ja mot dat galggalii suddjejuvvot, sámi báikenamaid koordinerema álggaheami sámedikki, meahcceráđđehusa ja Sámi musea siidda gaskavuođa ovttasbargun dego maid makkár rávvagiiguin sápmelaččaid árbevirolaš diehtu galggalii furkejuvvot ja dutkojuvvot. Bargojoavku lea diŋgon áššis čilgehusaid ovttasbargooassebeliin ja oažžut dain evttohusaid čakčat. Daid vuođul dahkat evttohusaid min eadnebargojovkui, biodiversiteahttabargojovkui, man ovddasvástádussan lea 8(j)-bargojoavkku evttohusaid ovddos doalvun. 8(j)-bargojoavkobargan barggaha sámedikki, muhto artihkal 8(j):a olláhuhttin lea sápmelaččaide hui dehálaš. Mii galgat vuoruhit 8(j)-bargojoavkku barggu daningo jáhkán, ahte artihkkala 8(j):a olláhuhtimiin sápmelaččaid riektesajádat buorrána hui beaktilit.

Dađi bahábut gulaimet maid váivves ságaid 8(j)-bargojoavkku olis. Olgoáššiidministeriija áigu báhcit eret bargojoavkkus. Dát lea hui šállošahtti, daningo ministeriija ovddasvástádussan lea álgoálbmotjulggaštusa čađa mannan ja guorahallan biodiversiteahttasoahpamuša ektui. Buohkain lea dálá áigge resursavátni, muhto dat gáibida vuoruhemiid. Jáhkálii álgoálbmotgažaldagaid leat olgoáššiidministeriijaa vuoruheapmi earenoamážit daningo Suopma viggá ON.a dorvvolašvuohtaráđi lahtturiikan.

Sámedikki stivra attii cealkámuša ovttaveardásašvuohtalága ođasnuhttimis čoakkámisttis 26.4. Cealkámuš gávdno neahtas cealkámušat 2010-ossodagas. Sisdoalu sáhttá čohkket oanehaččat nu ahte vuostálastit veahádatáittardeaddji bargguid earáhuhttima ovttaveardásašvuohtaáittardeaddjin dego maid vealahan- ja dásseárvolávdegottiid ovttastahttima. Sámediggi attii birasministeriijai muittuhančállaga luonddutiippaid uhkivulošvuohtaárvvoštallama doaibmabidjoevttohusháopmosiin. Dat gávdno sámedikki ruovttusiidduin reivvet ja muittuhančállagat 2010 –gaskabláđi vuolde. Muittuhančála gieđahallá earenoamážit boazodoallogažaldagaid, daningo dat gieđahallojuvvojit buot ealáhusain eanemusat davviguovlluin namuhuvvon árvvoštallamis.

Odne oassálasten davviguovllu kulturinstituhtta-fidnu stivrenjoavkku čoakkámii Durdnosis ja ihttin dollen Helssegii árktalaš ráđđádallangotti čoakkámii.


Giđđadearvvuođaiguin,
Juvvá Lemet