MAANANTAI 11. LOKAKUUTA 2010

Sámedikki hoahppodievasčoakkán
Odne dollojuvvui sihkkarit sámedikki historjjá oaneheamos dievasčoakkán, mas mearriduvvoje olles njeallje ášši: 1) čoakkáma rahpan, 2) čoakkáma lágalašvuohta ja mearridanváldi, 3) beavdegirjedárkkisteddjiid válljen ja 4) čoakkáma áššelistu. Dáid áššiid gieđahallama maŋŋel 11 sámediggeáirasa guđđe čoakkáma, vaikko dat lei dohkkehan čoakkáma lágalašvuođa ja mearridanválddálašvuođa sihke áššelisttu. Čoakkámii báhce oktasaš sámi áššiid dikšut vuolláičálli lassin diggelahtut Irja Seurujärvi-Kari, Nilla Tapiola, Anu Avaskari, Petra Magga-Vars, Tuomas Aslak Juuso, Veikko Porsanger ja várrelahttu Tauno Haltta. Erkki Lumisalmi, Asko Länsman ja Heikki Paltto ledje ovddalgihtii ilmmuhan ahte eai beasa oassálastit dohkálaš ákkaid geažil. Sámedikki dievasčoakkán, mas leat mielde lohkkon 11 čoakkáma guođđán diggeáirasa, lea dohkkehan sámedikki bušeahta ja mearridan sámedikki čoakkámiid mearrin njeallje. Dál čoakkámis ii lean mearridanváldi mearridit ovttage aitosaš ášši.

Sámediggi galgá liikká máksit čoakkángoluid, virgeolbmuid bargan barggu ja mátkegoluid. Čoakkángolut oktan mátkegoluiguin, dulkomiin, ja čoakkánláigguin dahket 5000 euros bajás gitta 10 000 euro rádjái, dárkkes dieđut eai ožžojuvvo ovdal go buot rehkegat čoakkámis bohtet. Sámedikki smávva bušeahtas dát lea stuora ruhta, mii bálkása 11 sámediggeáirasa almmá lágalaš ákka haga guođđin čoakkáma mielde. Mu mielas jearaldagas lei jienasteddjiid beahttin. Orui jáhkemeahttun, ahte juobe kulturlávdegotti ságadoalli vulggii čoakkámis, vaikko čoakkáma áššelisttus lei evttohus jagi 2012 kulturmearreruhtan. Dán evttohusa addin maŋŋona dál ja lean gal duođaid fuolas das, makkár signála sámedikki dievasčoakkán addá dáinna lágiin sámi dáiddariidda, servviide, duodjáriidda ja nuoraide. Sin dárbbuin ii gusto dárbbat beroštit 11 sámediggeáirasa válddihálu geažil.

Áššelisttus lei maid čilgehus jagi 2009 sámegiel sosiála- ja dearvvašvuohtamearreruđaid geavahusas. Áššis ovddasvástideaddji lávdegotti, sosiála- ja dearvvašvuohtalávdegotti, ságadoalli guđii maid čoakkáma. Jos čilgehus ii addojuvvo áiggebále, de dat sáhttá váttásnuhttit jagi 2011 mearreruđa oažžuma. Dasa lassin dievasčoakkámis ledje golmma ovddit dievasčoakkámis sirdojun ilmmuhanášši, mat ledje sirdojuvvon go ovddit čoakkámat eai lean mearridanválddálaččat daid gieđahallat ja nu geavai dálnai. Dasa lassin sámedikki dievasčoakkáma 4/2009 čoakkánbeavdegirji lea vel dohkkekeahttá, daningo beavdegirjedárkkisteaddjit leat beavdegirjji sisdoalus sierramielagat.

Anán ášši hui morašlažžan. Earenoamážit jurddahan sápmelaš jienasteddjiid, geaid ovddasteaddjit eai leat guoddán ovddasvástádusaset sámediggeáirasin. Nubbi ášši mas lean hui fuolas, ahte mii lea doaimma váikkuhusaid sápmelaččaid jienastanmoktii ja sámi nuoraide. Sámediggi lea vuođđudan nuoraidráđi. Makkár signála boares sami politihkkárat addet sámi nuoraide oktasaš áššiid dikšumis: jos čoakkáma guođđán olbmot eai oaččo dáhtuset čađa, de sii guđđet čoakkámiid ja billistit ná sámedikki barggu go áššit eai šatta gieđahallojuvvot. Sávalin sámediggeáirasiid dovdat ovddasvástádusaset ja atnit árvvus bargguset sámi álbmoga ovddasteaddjin. Dál 11 áirasa leat beahttán sápmelaččaid, sin váldehimuin ii leat geahčige. Sámediggeáirasat doibmet barggusteaset maiddái virgeovddasvástádusain. Sámi álbmot lea addán sidjiide ovddasvástádusa dikšut oktasaš áššiid: dál sii leat luohpan dán ovddasvástádusas.

11 sámediggeáirasa čoakkánlanjas olggosvázzima sivvan lei dat, go sii eai ožžon áššelistui gáibádusaset árvvoštallat sámedikki stivrra barggu ja earuhit sámedikki stivrra. Sámedikki stivrii lea olggobeal láhkaáššedovdi čilgen, ahte váldodoaibmasaš ságadoalli earuheapmi livččii vuođđolága vuostá ja fas sámedikki stivrra earuheapmi sámediggelága ja sámedikki bargoortnega vuostá. 11 sámediggeáirasii eai oro leame dárbahassii Suoma lága mearrádusat, muhto sii hálidit velnai earuhit ságadoalli ja stivrra ja ođaste gáibádusaset ovdal čoakkáma guođđima. Jan Saijets vel jearai sierra leango válmmaš earránit barggustan. Mun in beahte iežan jienasteddjiid ja guottiheddjiid nu ahte guođán ságadoalli bargguid lágahis ja čabu geažidemiid vuođul.

Lean geahččalan suokkardit manne muhtin sámediggeáirasat hálidit earuhit stivrra. Dan joavkku ovddasteaddjit leat ovdanbuktán sulalaš ja gehppes ákkaid sierra mediain. Goassige sii eai leat sierranastán daguid, maid stivra lea dahkan nu vearrut, ahte dat ii návddaš sin luohttámuša. Čoakkámis eai boahtán ovdan dákkár dagut. Dievasčoakkán árvvoštalai maŋimus geassemánu čoakkámis sámedikki stivrra doaimma dohkkehettiinis jagi 2009 hui bienalas doaibmačilgehusa. Dalle sámedikki stivra oaččui juobe rámiid sámedikki stivrra earu gáibidan joavkkus. Orru hui jáhkemeahttun, ahte oktanis dohkkehuvvo stivrra bargu muhto liikká vuostálastojuvvo ja stivra háliduvvo earuhuvvot.

Sámedikki politihkalaš kultuvra lea hui nuorra, muhto muhtinlágán ovdánan oainnu oktasaš áššiid dikšumii sáhtálii gal liikká vuordit. Mun in leat gal boahtán eará jurddabohtosii go dasa, ahte 11 sámediggeáirasa eai ovttageardánit liiko sámedikki dálá stivrii. 11 sámediggeáirasa eai almmatge oaidnán eará molssaeavttu go vázzilit olggos čoakkánlanjas, daningo professor Kaarlo Tuori cealkámuš lei nu ovttačilggolaš. Dat ii atte vejolašvuođaid váidit áššis, eaige sámediggeáirasat duostan sierranastit, mas stivra sivahuvvo. Lágaid mielde stivrra sáhttá earuhit, jos stivrra lahtut válggaid maŋŋel dubmejuvvojit rihkkosis giddagassii. Dát 11 sámediggeáirasa leat juo oaidnán, ahte stivrra mearrádusain váidaleapmi ii gánnát, daningo váidalusat leat boahtán álohii ruovttoluotta bumeráŋŋan.

Sávalinnai medias veaháš dutki journalismma. Lean čuvvon viššalit Yle sámi radio ja Lapinradio ja doppe leat hui dávjá jearahallojuvvon, várra odnenai, sámedikki stivrra vuostálasti sámediggeáirasat almmá kritihka ja konkrehtalaš oainnuid haga das, gokko stivra lea bargan boastut. Ságastallan lea leamaš hui ovttabealálaš ja dat doaibmá miellagovaid bakte. Muhto dákkár dát mediaspeallu lea muhtimin. Máŋggat namuhuvvon 11 sámediggeáirasa joavkku ovddasteaddjit čuojahallet vahkosaččat ođasdoaimmahusaide, vai beasale árvvohuššat sámedikki stivrra bargguin. Ieš oainnán, ahte media galggalii bargat iehčanasat ja bealáheamit ja háhkat ođđasiid, mat vuođđuduvvet bealátkeahtes ja áššálaš dihtui, eaige vuođđudit dieđuideaset dušše hohpolaš jearahallamiidda. Media lea válddi fákta, muhto gean dehe man oassebeliid sámi media rievtti mielde fákte ja mainna lágiin. 

Čoakkánmearrádusat ja čoakkánságastallan lea ealligoahtán juo iežas eallima media bálstáin ja sihkkarit joatkahuvvá vel dálážisge. Munnai lean sivahuvvon uhkideamis go čujuhin lágaide čoakkámis, stivra lea sivahuvvon čiegadeamis ja das, ahte eat doalvvo áššiid dievasčoakkáma gieđahallamii. Ovddes ja dálá gieldaláhka ja sámediggeláhka seahkáne máŋgga sámediggeáirasis hui báhuid. Mielalis stivra doalvvulii dievasčoakkámii eambbo áššiid gieđahallamii, muhto otnáš čoakkán čájehii vuot dan, ahte dat gal šaddá leat váttis ja divrras.

Sámedikki dievasčoakkáma 11 áirasa olggosvázzileapmi orru olggosoaidnit hui absurda ja mánnálaš dahku. Muitalin čoakkámis ovddeš geavada mielde maid sámedikki stivra lea bargan ovddit dievasčoakkáma maŋŋel. Mus ledje buorit ođđasat muitalanládje, min ráđđádallamat vuoigatvuohtaministeriijain leat buktán bohtosa ja leat oažžume veaháš lassiruhtadeami sámedikki dán jagi bušehttii sámi parlamentáralaš ráđi jođiheapmái ja bálkágoluide. Sámediggi lea aktiivvalaččat ovddidan sámiid vuoigatvuođaid cealkámušaidisguin ja álgagiiddisguin sámedikki dohkkehuvvon doaibmaplána mielde.

Gehččen ikt’eahkes mot stivra lea olláhuhttán sámedikki dán válgabaji doaibmaprográmma 2008-2011 ja mot dievasčoakkáma mearridan barggu doaibmačuoggát leat olláhuvvan sámedikki stivrra, lávdegottiid ja ságadoalli barggus. Sámedikki váikkuhanvejolašvuođat leat cealkámušat, álgagat, evttohusat, beroštumiid bearráigeahčču ja sámediggelága 9. §:a ráđđádallamat. Sámedikki doaibmaprográmma lea olláhuhtton beaktilit sámedikki resurssaid olis cealkámušain, álgagiin ja beroštumiid bearráigeahčus. Čuovvovaš dievasčoakkámii soaittálii leat buorre buktit geahčastaga stivrra barggus sámedikki doaibmaprográmma ovddideapmin. Stivra lea bargan ollásit doaibmaprográmma mielde, dan sáhttá juohkeokta ieš árvvoštallat go veardida sámedikki doaibmaprográmma, min addin cealkámušaid, sámedikki barggu 8(j)-bargojoavkkus ja giellaealáskahttinprográmmas sihke beroštumiid bearráigeahčus.

Dievasčoakkáma 11 áirasa olggosvázzileapmi njoazida veaháš sámedikki láhkaásahan bargguid dikšuma, muhto ii stivrra barggu. Joatkit viidáseappot lágain mearriduvvon bargguid dikšuma. Mii leat dan iežamet jienasteddjiide velggolaččat, dego maid dat sámediggeáirasat geat báhce čoakkánbáikái. 

Loahppavahku oassálasttán suvdilis gárganeami doaibmagotti čoakkámii, Lappi allaskuvlakonsearnna čoakkámii ja sámediggi ráđđádallá diggelága 9 §:a mielde meahccefievrolágas birasministeriijain. Bearjadaga bázán vahku čakčalupmui. Čakčaluomu maŋŋel stivra beassá fas suokkardallat goas sámedikki čuovvovaš dievasčoakkán dollojuvvo, mat leat bušeahttavejolašvuođat čoakkámiid doallamii ja mot badjelmeare barggahuvvon čállingoddámet háhppeha buot áššiid válmmaštallat. 

Čuovvovaš dievasčoakkámis lea leamaš ulbmilin ásahit sámedikki nuoraidráđi. Mis álgá leat ráđi ásahemiin hoahppu, daningo mii leat ožžon oahpahus- ja kulturministeriijas dasa ruhtadeami ja davviriikkalaš sámi nuoraid konfereanssa lágidemiid galggalii álggahit jođánit go dan lágideapmi lea Suoma sámedikki ovddasvástádussan. Boahttevaš nuoraidráđi bargun šaddá jáhku mielde maid sámi mánáid ja nuoraid dáiddadáhpáhusa lágideapmi.

Diehtojuohkingaskaomiin lea leamaš ovdan skuvlen- ja oahppomateriálalávdegotti mearrádus, man mielde sámediggi ii lágidivčče sámi mánáid ja nuoraid dáiddadáhpáhusa. Áiggun geavahit áššis bargoortnega mielde ng. váldinvuoigatvuođa ja bivdit hálddahusa álggahit ášši válmmaštallama ja ruhtadeami ohcama ja doalvvun ášši sámedikki stivrra gieđahallamii. Mearrádusain lea hoahppu, vai geargat ohcat ruhtadeami dáhpáhussii. Sámi mánáid ja nuoraid dáiddadáhpáhus lea hui dehálaš dáhpáhus sámi mánáid ja nuoraid iešdovdui ja oktiigullevašvuhtii. Jos dáhpáhus ii lágiduvvo, de sámediggi rihkkolii mu mielas sámedikki dievasčoakkáma doaibmaprográmma, mas sámediggi lea čatnasan ee. lágidit kulturdáhpáhusaid ja buoridit mánáid ja nuoraid eallindiliid dego maid sámi kultuvrra sajádaga.

Vuottesjávrres 11.10.2010

Juvvá Lemet