#http://web.archive.org/web/20141006213320/http://klemetti.blogspot.fi/2012_05_06_archive.html

LAUANTAI 12. TOUKOKUUTA 2012

Etniidbeairuohta
Mannan bloggačállimis lea juo vássán muhtin áigi. Dollen muhtin luopmobeaivve miessemánu álggus ja lean fas máhccan bargui. Ovdal mu luomu dollojuvvui sámedikki stivrra čoakkán. Áššelistu lei guhkki ja čoakkáma mearrádusain leat maid ráhkaduvvon ođđasat. Orru leame nu, ahte sámedikki dán jagi barggu oktan stuora ja dehálaš deaddočuokkisin lea ruvkeláhka ja ođđa golledoidinohcamušat. Ođđa ruvkeláhka ii šat dovdda vuoluštanohcamušaid muhto dálá lága mielde ohccojuvvojit málbmaohcanlobit ja dán dáhpáhusas dieđusge golledoidinlobit. Sámediggái leat jagi álggu rájes boahtán cealkima várás 70 golledoidinohcamuša sámiid ruovttuguvlui. Dat gal lea duođaid stuora mearri. Ovddit jagiid sámiid ruovttuguovllus johttáhuvvoje sulaid 10 ohcamuša jahkásaččat. Dása lassin sámediggái leat boahtán cealkima várás vel logenáre mášengollaroggama biraslohpeohcamuša. Dáláš resurssaiguin sámediggi ii bastte vástidit dáidda cealkámušbivdagiidda. Sámedikki stivra attiige evttohusa vuoigatvuohtaministeriijai ja sierra eiseválddiide sámedikki resursadási bajideami várás, vai sámediggi sáhttá dikšut lágas mearriduvvon bargguidis ja addit cealkámušaid ohcamušain. Mu fuolastuhttet sakka golledoidinohcamušaid stuora meari váikkuhusat sámi árbevirolaš ealáhusaiguin bargamii ja earenoamážit boazobargui. Buot ohcamušat leat boahtán Anára suohkana ja Soađegili Sámi bálgesa viidodagaide. Bálgesiin bivdojuvvojit maid cealkámušat golledoidinohcamušain. Mot bálgesat háhppehit eará bargguideaset doaimmaheami dihte mannat čađa ohcamušaid ja addit dain cealkámušaid, go dain eai leat bálkáhuvvon bargit? Orrunai leame nu ahte sámiid ruovttuguvlui lea boahtán ođđa gollerohkkaheapmi ja golleroggan lávdá ain viiddit duovdagiidda. Dán vahku álgogeahčen Davvi-Suoma guovlohálddašanvirgelágádus, Avi, attii hui ahkidis mearrádusa. Avi attii biraslobi mášengolleroggamii Lismájohkii Vuohčus. Mearrádus lei duođaid ahkit, iige dán guovllus leat ovdal leamaš mášengolleroggan. Mun leannai addán čállingoddái bargun válmmaštallat sámedikki váidalusa Vaasa hálddašanriektái biraslobi mieđiheamis. Doaivvu mielde maid Sámi bálges ja eará osolaččat váidálivčče biraslobi mieđiheamis. Stivra attii álgocealkámušas sámediggelága rievdadandárbbuin. Cealkámuš vuođđuduvai sámedikki čoakkáma dohkkehan cealkámuššii Ilo-soahpamuša ratifisereneavttuin. Vuoigatvuohtaministeriija lea čielggadišgoahtán sámediggelága earáhuhttindárbbuid. Sámedikki stivrra mielde ođasnuhttindárbbut leat olu válgavuogádaga gárgeheami rájes gitta sápmelačča meroštallama rádjái. Sámedikki evttohii, ahte sámediggi livččii maŋimus váidalaneiseváldi sámedikki válgalogahallama nannemis. Omd. Norggas Sámediggi lea maŋimus váidalaneiseváldi. Stivra evttohii dasa lassin, ahte láhka dárkkistuvvolii rehketdoallolága geatnegasvuođain. Maiddái sámediggelága § 9 evttohuvvui dárkkistuvvot eiseválddiid geatnegahtti guvlui. Stivrra álgocealkámuš gávdno sámedikki ruovttusiidduin čujuhusas www.samediggi.fi/lausunnot. Dán vahku mannen Helssegis deaivame vuoigatvuohtaministtar Anna-Maja Henrikssona. Ságastalaime Ilo-soahpamuša ratifiseremis, sámediggelága earáhuhttindárbbuin ja sámedikki resursadilis. Boahtte vahku oassálasttán biodiversiteahttabargojoavkku čoakkámii ja ráđđádallamiidda Meahcceráđđehusain áigeguovdilis fidnuin, mat gusket sámiid ruovttuguovllu. Bd-bargojoavkku áššelisttu nalde lea biodiversiteahttastrategiija ja –doaibmaprográmma válmmaštallan. Vuorddehahtti lea, ahte dat gárváneaba vel ovdal geasseluomu. Buori etniidbeaivvi buot sápmelaš etniide ja giitosat sidjiide sámi kultuvrra sirdimis boahttevaš buolvvaide! Vuottesjávrres 12.5.2012 Juvvá Lemet