LAUANTAI 12. JOULUKUUTA 2009

Københavnna guvlui
Boahtte vahku vuolggán Københavnii ON:a dálkkádatráđđádallamiidda áššedovdin Suoma stáhta sáttagottis. Álgoálbmogat oassálastet dán čoakkámii viidát, sihke Norgga ja Ruoŧa sámedikki politihkalaš jođiheaddjit oassálastiba maid ráđđádallamiidda. Maiddái inuihtat oassálastet sirkumpolára ráđiset bakte ráđđádallamiidda ja lágidit Københavnnas maid iežaset oalgedáhpáhusa. Maiddái Unescos lea iežas oalgedáhpáhus Københavnnas ja doppe almmustuhttojuvvo girji dálkkádatrievdama váikkuhusain árktalaš álgoálbmogiidda. 

Vuorddán dálkkádatráđđádallamiid stuora beroštumiin ja sávan, ahte álgoálbmotgažaldagat váldojuvvojit vuhtii dálkkádatrievdama caggamis ja ahte Københavnnas dahkkojuvvolii šiehtadus čadni bázáhusgeahpádusain. Obanassii dálkkádatšiehtadus ja dan oassebeallečoakkámat galggale gárgehuvvot nu ahte álgoálbmogiid váikkuhanvejolašvuođat dorvvastuvvojit. Máŋggaide álgoálbmogiidda dálkkádatrievdan sáhttá leat sin kultuvrra boahtteáiggi stuorimus uhkki. Álbmogiid orrunguovllut ekváhtora lahkosiin sáhttet šaddat dohkkemeahttumin báhkkasa ja goikkádaga geažil ja álgoálbmogat sáhttet šaddat hilgut iežaset árbevirolaš orrunguovlluid ja kultuvrralaš eallinvuogi. Maiddái árktalaš álgoálbmogat sáhttet šaddat muotkut orrunguovlluineaset eret mearragierraga loktaneami dihte. Muitalan dárkileappot Københavnna ságaid boahtte bloggastan.

Sámedikki dán jagi maŋimus dievasčoakkán dollojuvvo 16.12., gosa dađi bahábut in ieš beasa Københavnna dálkkádatráđđádallamiid geažil. Ságadoallin livččen dieđusge sáhttán sirdit dievasčoakkáma, muhto dat livččii dagahan bearehaga váivvi sihke diggeáirasiidda ja sámedikki hálddahussii. Demokratiija olláhuvvan lea dehálaš ja dađi várás sámedikkis leat guokte várreságadoalli. Čoakkáma áššelisttus leat hui dehálaš áššit. Áššelisttus leat ee. nuoraidráđi ja nuoraidčálli virggi vuođđudeamit sámediggái sihke sámedikki cealkámuš vuoigatvuohtaministeriijai smiehttamušas, mii guoská davviriikkalaš sámisoahpamušhápmosa gaskavuođa Suoma sisriikkalaš lágaide ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaide. Maŋimus ášši gieđahallan lea dan duohken, ahte váldágo dievasčoakkán ášši gieđahallamii daningo sámedikki stivrra cealkámuševttohus ožžojuvvui válmmasin easka 8.12. dievasčoakkáma gieđahallama várás. Cealkinvuloš smiehttamuš almmustuhttojuvvui 30.11. ja danin lea leamaš hui oanehis áigi cealkámuševttohusa válmmastallamii. Sámedikki stivra anii sámisoahpamušášši nu mávssolažžan, ahte áššis cealkin gullá dievasčoakkáma mearrideapmái.

Gaskkohagaid oažžu imaštallat go čuovvu sámedikki doaimmas ráhkaduvvon ođđasiid. Sámediggi lea sadden sámiid ruovttuguovllu suohkaniidda reivve, mii guoská suohkaniidda mieđihuvvon sámilasi geavahusa ja mas sámediggi lea bivdán ruhtadeami čuoziheami sámegiel bálvalusaide ja lea bivdán suohkaniid bargat ovttas sámedikkiin bálvalusaid čuoziheamis. Lapin radio lei ráhkadan dakkár ođđasa ahte sámediggi riidala Anára suohkaniin. Dábálaš beroštumiid goziheami ii gal sáhte ođđasiin gohčodit riidaleapmin dehe nákkahallamin. Sámedikki almmusreive suohkaniidda gávdno sámedikki ruovttusiidduin dokumeanttat ja álgagat –gaskabláđi vuolde. 

Livččii sávahahtti, ahte sámi áššiin sáhtálii ráhkadit ođđasiid almmá giivviisvuođa ja áššiid badjelmeare dramatiserema haga. Dramáhtalaš ođasráhkadeapmi orru movttiidahttán aŋkke Lapin radio neahttasiidduid lohkkiid vuostálastit sámedikki barggu ja sámiid sajádaga obanassii. Sámedikkis eai leat dađi bahábut resurssat aŋkke vel ámmátdieđiheapmái. Vaikko sámedikki álgagat ja cealkámušat gávdnojit ruovttusiidduin, de dálá mediamáilmmis daid ohcan dáidá leat liiggás njoazes bargu ja dieđihangaskaoamit galggale oažžut buot jođánit ja oanehis dieđáhusaža hámis.

Dađi bahábut maiddái riikkabeivviid doaibmama oažžu muhtimin imaštallat. Riikkabeaivvit attii 20 000 euro ruđa anárašgiel oahppomateriála buvttadeapmái, muhto ii váldán mainnage lágiin vuhtii sámedikki dahkan evttohusaid oahppomateriála mearreruđa ollislaš lasiheamis. Buot ruhtadeapmi lea dieđusge buorre, muhto dákkár doaibma ii leat sámegiela plánenvuloš guhkesáigge ovddideapmi iige doarjjo stáhtaráđi olmmošvuoigatvuohtapolitihkalaš čielggadeamis addin linnjema sámegiela ealáskahttinprográmma álggaheamis. Sámedikki stivra lea maŋimus golggotmánu gáibidan stáhtaráđis giela ealáskahttinprográmma hohpolaš álggaheami, muhto eat leat vel ožžon vástádusaid evttohusaidasamet. Ovdamearkkadihte nuortalašgiela oahppomateriála buvttadeapmái riikkabeaivvit ii addán lassiruđa, vaikko nuortalašgiel oahppomateriálas lea aivve liikká stuora váili, jos juo ii stuorit. Sámi giellalága vuolggasadji lea dat, ahte sámegielat leat dásseárvosaččat ja maiddái riikkabeaivvit lágaid ráhkadeaddjin galget ieža doahttalit dán lága.

Seammaáigásaččat ruhta gávdno Lappi lihttui 30 000 euro addinládje sámi eananrivttiid vuostálasti servviide sin eananvuoigatvuohtačielggademiide. Dutkandoaibma ii leat aŋkke vel gullan Lappi lihtu doaibmagovvii, muhto dát soaitá leat ođđa doaibmanvuohki. Iešalddes fuomašanveara ášši lea ahte vaikko stáhta lea ovdal linnjen, ahte ođđa eananvuoigatvuohtadutkamušat eai dárbbahuvvo, nu das fuolakeahttá daidda addojuvvo ruhtadeapmi ja earenoamážit dakkár oassebeliide, mat eai ovddas dutkanlágádusa dehe obanassii dutkamuša. Dánnai ruđa livččii sáhttán atnit ealli kultuvrra buorrin vaikkobe nuortalašgiel oahppomateriálaide.

Vuottesjávrres 12.12.09

Juvvá Lemet