SUNNUNTAI 13. KESÄKUUTA 2010

Ságat bargomátkkiin
Miessemánu loahppa ja geassemánu álgu lea mannan bargomátkkiin ja olu lea háhppehan dáhpáhuvvat. Čoakkámat leat goitge leamaš johtinveara ja leanhan mun johtti sápmelaččaid maŋisboahtti. Mii leat divodan veaháš ruovttusiidduideamet ja doppe gávdno ee. ođđa ossodat bd-soahpamuša artihkal 8(j):a olláhuhttimis suoma- ja sámegillii dego maid ságadoalli siiddut leat ođastuvvon. Ruovttusiidduin gávdno velnai boarásnuvvan diehtu, muhto dađi bahábut siidduid beaivádeapmi lea njoazes bargu dálá resurssaiguin Lea dieđusge šállošahtti go sámedikkis eai leat resurssat ámmátdieđiheapmái. Geahččalan goitge iežan blogga bakte dieđihit sámedikki barggus. Buot sámedikki almmolaš cealkámušat ja reivvet gávdnojit www-siidduin cealkámušat cealkámušat, reivvet ja muittuhančállosat ossodagas, aŋkke dat lea ulbmilin.

Sámedikki stivra attii mannan čoakkámis hui biehtadahkes cealkámuša meahccejohtaluslága oasseođastusas. Cealkámuš gávdno sámedikki ruovttusiidduin. Stivra attii maid duogášmuittuhančállosa, mii guoská Anárjávrre oasseoppalašláva válmmaštallama. Dat gávdno reivvet ja muittuhančállosat –gaskabláđi olis. Sámedikki stivra mearridii čoakkámis addit aitosaš cealkámuša go dat lea gullan guovllu sápmelaččaid ja maŋŋel sámediggelága 9 §:a ráđđádallamiid. Sámediggi bovde lagašáiggiid Anárjávrre oassáoppalašláva bálgesiid ovddasteddjiid, anáraččaid ja guovllu eará sápmelaččaid oktasaščoakkámii, mas gullat sin oainnuid oasseoppalašlávas ja makkár áššiid sámediggi galgá váldit fuomášupmái oasseoppalašláva válmmaštallamis.

Sámedikki, birasministeriija ja artihkal 8(j)-bargojoavkku eanangeavahanseminára eiseválddiide, geaid ovddasvástádussan lea sámi ruovttuguovllu eanangeavaheami áššit, lihkostuvai bures. Semináras mu doallan oanehis sáhka gávdno ságat-gaskabláđi olis. Semináras ledje buot guovddášeiseválddit ovddastuvvon. Semináras gieđahallojuvvoje biodiversiteahtasoahpamuša Akwé: Ko rávvagat. Rávvagat leat dárkkuhuvvon eanangeavahanfidnuid váikkuhusaid árvvoštallamii, mat dáhpáhuvvet álgoálbmogiid orrun guovlluin. Semináras almmustuhttojuvvui vuosttaš suomagiel jorgalusveršuvdna Akwé: Ko rávvagiin. Dát jorgalusveršuvdna gal gáibida vel buorideami. 8(j)-bargojoavku álggaha rávvagiid guoskadeami sámi ruovttuguovllu diliide čakčat ja lágidit joatkkaseminára fáttás maiddái čakčat.

Geassemánu vuosttaš vahku dollejin Guovdageainnu ja Anára bakte Helssegii. Davvi kulturinstitušuvdna, man stivrenjovkui gulan, guossástalai Sámi allaskuvllas. Artihkal 8(j)-bargojoavku lea mearridan čoaggit, furkkodit ja doalvut servošiid atnui sámegiel báikenamaid. Anáris sámediggi ja meahcceráđđehus čoahkkaneigga ášši olis ja doppe sohppojuvvui ruhtadanohcamuša ráhkadeamis oktasašfidnui, mas čohkkejuvvole sámegiel báikenamat, mat juo leat, daid bidjan báikediehtovuđđui ja čoggojuvvole báikenamat, mat váilot. Čoahkkanit čakčat dán ášši olis čuovvovaš geardde.
Seamma vahku ledjen riikkabeivviid čuvgehusváljagotti gullandilálašvuođas kulturpolitihkalaš čielggadeamis. Čielggadeamis stáhtaráđđi lea čatnasan dorvvastit sámegiela oahpahusa maiddái sámiid ruovttuguovllu olggobealde guovlluin, gos leat stuora sápmelaš čoahkkebáikkit. Kultuvra dovddastuvvo čielggadeamis vuođđoriektin, mii lea dehálaš midjiide sápmelaččaide. Sámedikki addin cealkámuš gávdno lagašáiggiid sámedikki cealkámušat 2010-gaskabláđi olis. Duorastaga deiven ođđa veahádatáittardeaddji Eva Biaudetiin ja ságastalaime guhká áigeguovdilis sámi áššiin ja sámedikki ja veahádatáittardeaddji doaimmahaga gaskavuođa ovttasbarggus. Ságastalaime earenoamážit álgoálbmotjulggaštusa olláhuhttimis Suomas. Soabaime, ahte veahádatáittardeaddji guossástalalii Sámis maŋŋelis čakčat.

Loahppavahku ledjen bargočoakkámis meahcceráđđehusas válmmaštallame meahcceráđđehusa ja sámedikki ovttasbarggu meahcceráđđehuslága 4 §:a guoskadeamis. Čoakkán válmmaštalai čavčča meahcceráđđehusa aitosaš ovttasbargojoavkku čoakkáma. Eahkesbeaivve ledjen riikkaidgaskasaš olmmošáššiid ráđđádallangotti čoakkámis, mas mu gulle earenoamážit ILO 169-soahpamuša ratifiseremis. Dilálašvuođas mu doallan sáhka gávdno sámedikki www-siidduin. Ráđđádallangoddi attii čoakkámisttis kritihkalaš oainnu, mii guoskkai Vanhasa II ráđđehusa sámi politihka ja hoahpuhii ILO 169-soahpamuša ratifiserema.

Mannan sotnabeaivve vulgen árktalaš parlamentárihkkariid čoakkámii, man reaissu dovdamušain muitalan čuovvovaš bloggastan. 

Vuottesjávrres 13.6.2010
Juvvá Lemet