#http://web.archive.org/web/20141011085516/http://klemetti.blogspot.fi/2010_01_10_archive.html

TORSTAI 14. TAMMIKUUTA 2010

Sámi máilmmeárbečuozáhagas, Meahcceráđđehusas ja čáhcelágas
Ođđa jahki lea álgán ja ođđa jagi hoahput. Sámedikki dán jagi vuosttaš stivrra čoakkán dollojuvvo 29.1. ja čoakkáma áššelistu dievvagoahtá. Mu jurddaheapmi das, ahte galggaliigo Suoma stáhta átnut ándagassii sápmelaččain lea bohciidahttán stuora beroštumi ja doaimmaheddjiid gieđahallamis dát jurddašaddan lea mannan guhkkelii go maid mun lean oaivvildan. Suoma sámi rádio lea ráhkadan ođđasa, ahte mun livččen gáibidan Suoma stáhta átnut ándagassii Suoma sápmelaččain. Dát lea leamaš doaimmaheaddji iežas dulkon, inge mun leat ándagassii átnuma gáibideame. Dego ovddit bloggačállosisttán namuhin ja maid jearahallamis, de livččii buorre jos Suopma guorahalalii ándagassii átnuma sápmelaččain ja dan mearkkašumi ja ahte ándagassii átnun sáhtálii buktit ođđa positiivvalaš álggu Suoma stáhta sámi politihkkii.

Unesco oktasašsoahpamuš máilmmi kultur- ja luondduárbbi suodjaleami várás lea dahkkon jagi 1972. Soahpamuša ulbmilin lea dorvvastit máilmmi uhkivuloš kultur- ja luondduárbbi seailuma. Ođđa evttohusat máilmmi árbevierročuozáhahkan gieđahallojuvvojit máilmmiárbekomišuvnnas, masa lahttoriikkat válljejuvvojit guđa jahkái hávális. Máilmmiárbelogahallamii beassan gáibida kulturárbečuozáhagas, ahte dat lea olmmošlaš kreatiivavuođa earenoamáš meašttirduodji dehege spiehkastatmávssolaš duođaštus kultuvrras, mii lea leame dehe mii lea juo jávkan. 

Luondduárbečuozáhat sáhttá muitalit máilmmi historjjás dehálaš gárgananmuttus dehe leat ovdamearka ekologalaš dehe biologalaš nuppástusas, mii lea dál manname. Suomas máilmmiárbeáššit juohkásit guovtti ministeriija doaibmasuorgái. Oahpahusministeriija ovddasvástádus lea válmmaštallat kulturárbečuozáhagaid ja birasministeriija luondduárbbi čuozáhagaid. Oktasaščuozáhagain ja kulturduovdagis ministeriijain lea oktasaš ovddasvástádus. Suomas evttohusa kulturárbečuozáhagain dahká oahpahusministeriija ja luondduárbečuozáhagain birasministeriija. Meahcceráđđehus fas dikšu máilmmiárbečuozáhagaid, mat leat dan hálddašan viidodagain, dego omd. Struve viđji ja Mearaboatkasullot. Vejolaš sámi čuozáhat livččii dalle jáhku mielde Meahcceráđđehusa hálddus. Oahpahusministeriijas doaibmá máilmmiárbeáššiid ráđđádallangoddi, mii doaibmá ovttasbargoorgánan máilmmiárbeáššiin ja dahká álgagiid áiggalogahallama dárkkisteami várás ja čuozáhagaid evttoheami várás máilmmiárbelogahallamii. Ruoŧas lea okta sámi čuozáhat máilmmiárbelogahallamis, Lapponia álbmotmeahcci, mii lea válljejuvvon logahallamii luonddubirrasa ja sámi boazodoallokultuvrra vuođul.

Sámediggái lea boahtán sámi musea Siiddas bovdehus oassálastit bargui, mii guorahalalii mii sámi čuozáhagaid evttohuvvo Unesco máilmmiárbečuozáhahkan ja mearriduvvo joatkkadoaibmabijuin mot áššis ovdánit. Bovdehusa mielde bargojoavku lea vuođđuduvvon jagi 2009 borgemánu dollojun álbmotdilálašvuođa vuođul. Álbmotdilálašvuođa fáddán lei Ádjá (Äijih ~ Äijihsuálui ~ Äijihkeđgi) oažžun Unesco máilmmiárbečuozáhahkan. Dollen dilálašvuođas maiddái vuođđosága. Siidda doaimmahan bovdehusa mielde bargojoavkku ovddasteaddjebeallin leat Sámediggi, Museavirgelágádus, Meahcceráđđehus, Anárašgiela searvi ja sámi musea Siida. Omd. nuortalašráđđi ii leat bovdejuvvon oassebeliid joavkkus ja dat imaštahttá mu sakka. Dákkáraš bargojoavkkus ii diehttelas leat muđuidge virggálaš sajádat máilmmiárbečuozáhagaid logahallama dárkkisteamis.

Lean ieš fuolas das, ahte vuosttažettiin evttohuvvo Áddjá máilmmiárbečuozáhahkan ja ášši meannuduvvo dákkár unna bargojovkkožis. Sápmelaččat eai leat ságastallan viidát áššis, eaige sierralágán molssaeavttut máilmmiárbečuozáhahkan leat evttohuvvon. Sámi čuozáhaga ohcan máilmmiárbečuozáhahkan gáibida sámi servoša oktasaš oainnu áššis. Mu mielas livččii dehálaš, ahte sámi searvvit ja riikkavulošaktivisttat buvttále ovdan iežaset oainnuid das galggaliigo obanassiige ohcat sámi máilmmiárbevierročuozáhaga, makkár sámi čuozáhat galggalii evttohuvvot, makkár gova sámi kultuvrras mii hálidit addit sámi čuozáhagain ja maid háliidit háhpohallat sámi čuozáhagain. 

Sámi álbmoga virggálaš oainnu addá álbmotságastallama maŋŋel sámedikki dievasčoakkán sámediggelága mielde. Lea dieđusge buorre jos leat sierralágán bargojoavkkut, mat čielggadit áššiid. Mun sávan, ahte sápmelaččat, sámi searvvit ja –servošat buvttále oainnuideaset áššis sámediggái čálalaččat dehe mu blogga bakte. Lohpidan doalvut evttohusaid ovddos guvlui. Ieš lean suokkardallan, ahte okta molssaeaktu máilmmiárbečuozáhahkan sáhtálii leat Ádjá lassin Deanu Ohcejoga oassi; dan sajádat rádjeeatnun, joga luonddubiras ja guovllu sámi kultuvra ja sámi ealáhusat. Gilbbešjávri livččii muđuid miellagiddevaš čuozáhat, muhto guovllu turismahuksen lea billistan vejolašvuođaid beassat máilmmiárbečuozáhahkan. Maid dii mu blogga lohkkit oaivvildehpet?

Meahcceráđđehusa hálddahusmálles galggalii oažžujuvvot mearrádus dán jagi áigge. Ovddetbeaivve Lapinradio jearahallamis eanan- ja meahccedoalloministtar Sirkka-Liisa Anttila lea ollásit rievdadan oainnus áššis. Vel čakčat Anttila oinnii, ahte Meahcceráđđehus sáhttá ollásit rievdaduvvot fitnodahkan ja ahte EU:a gilvoláhka gáibidivččii dan. Dál Anttila oaidná, ahte Meahcceráđđehus sáhtálii seailut hálddahusmálle dáfus ovddešlágánin ja Meahcceráđđehusa vearuhusa divvumiin sáhtálii oažžut Meahcceráđđehusa fitnodatlágádussii EU:a gilvoeiseválddiid gáibidan sajádaga. Sámediggi lea geažos áigge ovdan buktán ja evttohan dan, ahte Meahcceráđđehusa hálddahusmálle galggalii seailluhuvvot ovddešlágánin ja dušše omd. nieidafitnodagat, mat fállet turismabálvalusaid, galggale rievdaduvvot priváhtan. Ruhtadoalloministeriija ásahan bargojoavku, man bargun lea gártet stáhta fitnodatlágádusaid heivvolašvuođa EU.a márkaniidda, lea ožžon barggus lohppii diimmá jagi loahpas. Sámedikki siskkáldas atnui lea doaimmahuvvon bargojoavkku loahpparaporta. Dađi bahábut dat ii leat aŋkke vel almmustuhttojuvvon, vaikko raportta beaivemearrin lea biddjojuvvon 7.12.2009. Meahcceráđđehusa hálddahusmálle válmmaštallan sirdása birasministeriijai ja eanan- ja meahccedoalloministeriijai. Dalle ordnejuvvo maid sámedikki gullan. Loahpparaporta lea dakko bakte sámedikki dáfus buorre, ahte dat oaidná Meahcceráđđehusa almmolaš bargguid ja eanan- ja giddodatopmodaga mearkkašumi seamma ládje go sámediggi.

Jur go ledjen čállime blogga bođii vuoigatvuohtaministeriijas positiivvalaš dieđáhus, man mielde riikka ráđđehus lea dohkkehan čáhcelága ollislaš ođastusa ja dat addojuvvo riikkabeivviide ihttin. Namuhuvvon ođastusas lea maid paragráfa (8 §) sápmelaččaid vuoigatvuođain čáhcehuksemis. Dan mielde čáhcehuksemat galget olláhuhttojuvvot nu ahte dat eai heajut unnánačča eanet sápmelaččaid vejolašvuođaid geavahit sidjiide álgoálbmogin gullevaš, vuođđolágas dorvvastuvvon vuoigatvuođaid bajásdoallat ja gárgehit iežaset kultuvrra ja bargat árbevirolaš ealáhusaiguin. Dát livččii vuosttaš sierraláhka, mas sámi kultuvrra ja sámi árbevirolaš ealáhusaid suodji dorvvastuvvolii. Sávan dieđusge riikkabeivviid dohkkehit lága. 

Vuottesjávrres 14.1.2010
Juvvá Lemet