#http://web.archive.org/web/20141013141944/http://klemetti.blogspot.fi/2011_03_13_archive.html

TORSTAI 17. MAALISKUUTA 2011

Árvedálkin Berliinnas
Giđđa lea álgán máŋggaiguin čoakkámiiguin. Sámedikki dievasčoakkán dollojuvvui ja dušše moattis ledje eret čoakkámis. Čoakkán dollojuvvui hui soabalažžan njukčámánu álgobeivviid Anáris. Deháleamos áššiid siste dievasčoakkán válljii nuoraidráđi lahtuid ja dan ráđishan lea oalle earenoamáš oba Sámis. Ruoŧa ja Norgga sámedikkiin gal lea maid nuoraidráđđi, muhto dain ii leat nu olu valid go Suoma sámedikki nuoraidráđis. 

Dievasčoakkán attii hui kritihkalaš cealkámuša Anárjávrre oasseoppalašlávas. Sámediggi gáibidii lávvaproseassa bisseheami dassážii go sámediggi lea ráđđádallan Meahcceráđđehusain stáhta hálddašan eatnanviidodagaid geavahusas Anárjávrres lávvaráhkadeamis. Dasa lassin dohkkeheimmet sámedikki jagi 2010 muitalusa.

Dievasčoakkáma maŋŋelas vahku oassálasten veahádatáššiid ráđđádallangotti čoakkámii ja biodiversiteahttačoakkámii Helssegis. Veahádatáššiid ráđđádallangoddi dohkkehii árvalusa politihkalaš bellodagaide. Ráđđádallangoddi gáibidii boahtte ráđđehusa čatnasit ja bidjat bávccaid sámegiela ealáskahttinprográmmii. Ráđđádallangoddi bivddii politihkalaš bellodagaid ovdal riikkabeiveválggaid kampanjeremii, mii gudnejahttá veahádagaid. Ságastalaimet maid hui eallásit neahttaságastallamis ja ođasráhkademais, man fáddan leat veahádagat. Váldomediija čálašeapmi ja oaivilčálašeapmi veahádagain lea eanasin áššálaš, muhto earenoamážit neahttaságastallamis veahádagaid birra ja unit eanangoddeaviissaid oaivilčállosat eai leat nu miehtemielalaččat veahádagaid guovdu.

Bessen guhkes áigái oassálastit biodiversiteahttabargojoavkku čoakkámii. Bd-bargojoavkku čoakkámis buktojuvvui ovdan jeaggestrategiija, mii ii goitge ožžon áibbas ovttamielalaš doarjaga bargojoavkkus ja bukten čoakkámis maid ovdan sámi kultuvrra dáfus guovddášoainnuid. Bukten maid geahčastaga 8(j)-bargojoavkku bargui. Bd-bargojoavkkus lea dán jagi dehálaš barggut manname. Biodiversiteahttasoahpamuša oassebeallečoakkáma mearrádusat diimmá čavčča Nagoyas leat dolvon dárbui ođastit Suoma biodiversiteahttastrategiija. Bd-bargojoavku jođiha strategiija válmmaštallama. Ođasnuhttivuloš strategiija galgá gárvánit dán jagi mielde. Sámediggi válmmaštallá njukčamánu áigge iežas evttohusaid ođasnuhtti bd-strategiijai.
Dát vahkku leage golihan ollásii olgoriikkain. Davviriikkaid sámi soahpamuša joatkkaráđđádallamat álge viimmat. Suoma sámedikki ráđđádallamiin ovddastit ságadoallit. Suoma sámedikkis leat maid golbma stáhta ovddasteaddji. Dasa lassin ráđđádallamiidda oassálastet áššedovdit sámedikkis ja stáhtas. Maiddái Ruoŧas lea ovttadássásaš ovddastus, sámedikkis leat guokte ovddasteaddji nugo maid stáhtas. 

Norgga ovddasdus lea veaháš sierralágán ja spiehkasta. Norgga sámedikkis leat guokte ovddasteaddji, geat leaba eará sámedikkiid ovddasteaddjin spiehkkaseaddjin virgeolbmot eaige politihkkárat. Norgga sáttagottis stáhtas lea maid eanetlohku, golbma ovddasteaddji. Dán jagi Ruoŧŧa lea ráđđádallamiid ságadoalliriika, man maŋŋel jođiheapmi sirdása Supmii ja dan maŋŋel Norgii. Čuovvovaš čoakkán dollojuvvo čakčat.

Bukten čoakkámis ovdan sámedikki dievasčoakkáma ja sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) ásahan rámmaid ráđđádallamiidda. SPR lea bidjan eaktun, ahte sámedikkit ráđđádallaet oktasaš oainnu SPR:s ráđđádallamiid várás. SPR čoahkkana boahtteáigge mielde dávjjit ja válmmaštallanbargu galgá bargojuvvot áiggebále. Ráđđádallamiin bođii maid ovdan, ahte ráđđádallamat eai leat álkkit ja olu bargu lea ovddas. Mun bukten sávaldaga, ahte barggu álgomuttuin gieđahallojuvvolii SPR:a sajádat, daningo mis lea bárrásiin SPR:s jođus iežas SPR:a barggu gárgehanbargu. Almmatge sámi soahpamušbargu alga artihkkaliiguin, mat gusket sámegiela ja sámi kultuvrra suoji. Dat gehččojuvvoje álkimussan oassin soahpamušas.

Suoma sámi radio lea maid báifáhkka movttáskan bargat viiddit reportáša, mii giuoská Yle sámi radio. Doaimmaheaddjit leat movttáskan sakka cealkámušasteamet riikkabeivviid vuoigatvuohtaáššeolbmái. Cealkámuš guoská sámegielalaš ođđasiid sáddenáiggiid ja eará prográmmadoaimma. Sámedikki cealkámuša váldodeaddu sámegielalaš prográmmafálaladaga ja ođasráhkadeami gárgeheapmi, muhto almmolažžan badjánii min evttohus gárgehit sámi radio hálddašanmálle. 

Ođasráhkadeapmi lea iešalddes juo boaris, dego dávjá Yle sámi radios. Álgoálggus sámediggi attii cealkámuša seamma ášši juo jagi 2009 geassemánu, muhto dađi bahábut dalá cealkámušamet ii lean fáhten doaimmahusa, vaikko min cealkámušaid sáhttá dárkkistit sámedikki ruovttusiidduin.

Maiddái almmolaš sáni ráđi (ASR) ságadoalli Risto Uimonen lea movttáskan ságastallat Yle sámi radio sajádagas. Buorrehan dat gal lea, ahte ASR lea beroštuvvan sámi radios, mii gullá bearráigeahčuvuloš mediaide, muhto livččii dehálaš oahpásnuvvat faktadieđuide, Yle sámi radio dálá dillái ja sámedikki evttohusaide ovdalgo vuolgá cealkit áššis maidege. Go Uimonen lei Kaleva oaivedoaimmaheaddji son čálii oaivečállosa, mas eahpidii oaččungo mun maidege áigái go álggahan ja barggan sámedikki ságadoallin. Seamma ládje sáhttá dieđusge jearrat ASR:a ságadoalli Uimosis. Mu dahkamušat ja barggut gávdnojit bloggastan ja sámedikki mearrádusain, maid sáhttá guorrat maid sámedikki ruovttusiidduin.

Uimonen bealušta garrasit media sajádaga válddi fáktan. Jos media hálida lea albma ládje válddi fákta, de dat galgá fuolahit ákkasttallat oainnuideaset ja ođasráhkadeami ášševuođus, iige sáhtedohko bálkestit ášši ovdan. Almmolaš sáni ráđđi sáhtálii obalohkái giddet fuomášumi sámegielalaš ođasráhkadeapmái. Dálhan ASR ii sáhte geavadis ieševttolaččat bearráigeahččat sámegielalaš ođasráhkadeami, iige dat sáhte váldit oba bealige sámegielalaš ođasráhkadeapmái daningo ASR:s ii leat áššedovdamuš sámegielas oba humakeahttáge dan giellamáhtus. ASR:a siiddut leat dušše suoma-, ruoŧa-, ja eŋgelasgillii, iige guoddaleapmi sámegillii soaitte leat obanassiige vejolaš. ASR sáhtálii jorgalahttit jourmalisttaid etihkalaš rávvagiid maid sámegillii, jos dat duođalaččat hálida sámegielalaš media iešstivrenvuogádaga oassin.

Stockholmmas dollejin Berliinna guvlui Suoma ja Duiskka olgoáššiidministeriijaid ordnen seminárii árktalaš guovllus. Doalan semináras ovdasága álgoálbmogiin, dálkkádatrievdamis ja árbevirolaš máhtus. Lávvordaha máhcan Supmii. Boahtte vahku joatkkán iežan mátkki Guovdageidnui Norgga sámedikki lágidan seminárii árbevirolaš máhtus ja doalan maiddái doppe sáhkavuoru. Boahtte vahku loahpas lean Helssegis ráđđádallame oahpahus- ja kulturministeriijain. Ráđđádallamat gusket máilmmi vuoiŋŋaduoji organisašuvnna (WIPO) barggu árbevirolaš máhtus ja álbmotdiehtagis. Ráđđádallamiin sámedikki sáttagottis lea mielde Sámi Duodji-organisašuvdna. 

Berliina 17.03.2011
Juvvá Lemet