TORSTAI 17. JOULUKUUTA 2009

Københavnna čoakkándovdamušat
Deike Københavnii leat ollen dieđut sámedikki dievasčoakkámis, ja almmatge čoakkán lea mannan dego ovdalnai go opposišuvdna lea dego dábálaččat vásedin storbmen, fallehan ja ájihan. Vaikko dán jagi leat dollon máŋggat sámedikki čoakkámat, de juovllaid lahkoneapmi lea almmatge movttiidahttán diggeáirasiid ságastit ja čohkkát čoakkáma ija miehtá. Maiddái Københavnnas áššiin lea ráđđádallojuvvon juobe iđida rádjái. Muhto dát leanai aivve sierra sturrodaga čoakkán ja čoakkámiid fatnan lea ipmirdahtti.

Sámedikki čoakkáma áššelisttus ledje vihtta aitosaš ášši ja jáhku mielde dáid dieđusge livččii galgan geargat gieđahallat ovtta beaivve áigge. Geavai goit nuppe ládje. Sámedikki rehketdoalloloahpahanášši gieđahallan lei vuosttaš áššin ja dan gieđahallamii manainai olles beaivi, gitta diibmu 17 rádjái, vaikko dievasčoakkán lei gieđahallan namuhuvvon ášši juo guovtti ovddit čoakkámis. Áššegieđahallamis ságadoallin doaimmai Jouni-Ilmari Jomppanen ja su váldoovddasvástádussan lei ahte ášši gieđahallan livččii galgan mannat njuovžilit ja ahte earáge áššiid gieđahallamii livččii báhcán áigi. Dátnai lea muosáhus, man galgá maŋŋel atnit ávkin válljedettiin dánsullasaš áššegieđahallamii čoakkánjođiheaddji. Namuhuvvon ášši gieđahallamii leat gal adnon luohttámusolmmoš-, áššedovdi- ja virgeolmmošresurssat duođaid olu veardidettiin ovddit válgabaji rehketdoallomuitalusaid gieđahallamii. Munnje bázii hui heittot oalgemáhku čoakkámis, daningo dat ii háhppehan gieđahallat nuoraidráđi vuođđudeami sámediggái daningo measta buot áigi golai rehketdoallomuitalusa gieđahallamis.

Nuoraidráđi vuođđudeapmi lea sámedikki doaibmaprográmma okta njunušfidnuin, mii lea vuolgán johtui stivrra álgaga mielde ja dan ovdii sámi nuorat leat bargan áŋgirit olles jagi. Dál nuoraidráđi vuođđudeapmi maŋŋona dievasčoakkáma ájahallama dihte ja sámediggi ii sáhte ohcat nuoraidráđđái ruhtadeami dehe bálkáhit áššegieđahalli. Makkár signála dievasčoakkáma sealggahisvuohta addá sámi nuoraide ja olles sámi servošii? Sámediggeáirras galgá guoddit ovddasvástádusas oba sámi servošii ja sámi nuoraide ja planet áigegeavaheami nu ahte dehálaččamus áššit sáhttet mearriduvvot. Sállošan sámedikki stivrra beales hui sakka go dievasčoakkán ii háhppehan gieđahallat ášši ja bivddán dis gierdavašvuođa ja sávan ahte ehpet masse luohttámuša sámedikki bargui dán geažil.

Sámi gažaldagat ledje mannan vahkuloahpa loktanan olles riikka áššin go riikkarádio Yle lágidii sámi vuoigatvuođain njuolggosáddaga, mas veahádatáittardeaddji Johanna Suurpää ja sámedikki áirras Jan Saijets ságastalaiga sámiid vuoigatvuođain. Ledjen hui ilus veahádatáittardeaddji nanu doarjagis sámiid gielalaš, kultuvrralaš ja eananrivttiid buorideami várás. Ledjen veaháš heahkastuvvan diggeáirras Saijetsa ovdanbuktin oainnuin ja sávan, ahte guldaleaddjit ipmirdit ahte su oainnut eai ovddas sámedikki almmolaš linnjageassima vaikko son dajaige iežas dadjamušaid maid sámedikki oaidnun. Sámedikki dievasčoakkán lea linnjen, ahte ILO 169-soahpamuša ratifiseren gáibida soahpamuša mielde sámiid eanan- ja hálddašanvuoigatvuođaid nannema ja ná maid veahádatáittardeaddji oinnii ášši. Prográmmas Saijets fas linnjii, ahte sámediggi gáibidivččii dušše eatnamiid hálddašanvuoigatvuođa ILO 169-soahpamuša ratifiserema várás. Dát ii leat goit sámedikki oaidnu, muhto Saijetsa ovttatolbmo jurddaheapmi. Son sáhttá dieđusge evttohit, ahte dievasčoakkán nuppástuhttá sámedikki ovddit oainnu.

Københavna orru dego rahtaseame olmmošeatnatvuođa dihte eandalit čoakkánbáikkes. Dohko, Bella Centrii, čáhket 15 000 olbmo, muhto čoakkámii leat registreren iežaset 45 000 ovddasteaddji. Lágideaddjit eai luoitte buot álbmotservviid ovddasteddjiid čoakkánbáikái ja searvvit lea dieđusge duhtameahttumat dillái. Dađi bahábut čoakkánlágideaddjit ledje akkrediteren liiggás olu olbmuid čoakkámii, mii leat buktán dieđusge olmmošráidduid ja duhtameahttunvuođa. Iešnai čužžon golbma diimmu registrerenbáikkis inge beassan buot dehálaš čoakkámiidda. Čoakkáma ivdneje bahkadasa lassin miellačájeheaddjit, geat este juobe bussejohtolaga ja olbmuid beassama dohko ja doppe eret. Gaskavahkko miellačájeheaddjit gáibide, ahte váldi dálkkádatrievdanáššiin galggalii addojuvvot álbmogii, ii ON:ái ja dan oassebeliide. Motson dat geavadis ordnejuvvolii? Ovttaskas olbmot hárve hálidit luohpat iežaset eallindásis oktasaš buorrin almmá politihkalaš mearrádusaid haga.

Københavnna čoakkán lea máilmmi stuorimus New Yorka olggobeal čoakkán ja dat vuhtto bolesiid mearisnai. Mearrádusdahkan lea čoakkámis ovdánan njozet, nákku čuozáhahkan leat velnai industraliseren riikkaid bázahusgeahpádusat ja ruhtadeapmi geafes riikkaide. Dađi bahábut čoakkámis eai jur váldojuvvo vuhtii álgoálbmotáššit, vaikko mii golmma riikka sámedikkiid njunnošat leatnai doallan ášši oidnosis ja evttohan oainnuideamet sihke stáhtaid váldoságaide ja loahppaárvalusaidenai. Earenoamážit leat deattuhan dálkkádatrievdama váikkuhusaid álgoálbmotkultuvrraide, dálkkádatrievdama bisseheami dehálašvuođa ja álgoálbmogiid oasálašvuođa dorvvasteami dálkkádatrievdangažaldagain. Orru leame nu, ahte dán čoakkámis eai váldojuvvo vuhtii álgoálbmogiid vuoigatvuođat, mii lea hui morašlaš ášši. Dađi bahábut dálkkádatrievdan ii ipmirduvvo vel olmmošvuoigatvuohtagažaldahkan ja dálkkádatrievdama caggan lea eallindehálaš earenoamážit árktalaš álgoálbmogiidda. Muhto muhtin čoakkánbeaivi lea vel ovddas ja čoakkán nohká bearjadaga. Máhcan čoakkánmearrádusaide vahkuloahpa bloggastan.

Københavnnas juovlamánu17. beaivve čuovganeapmái

Juvvá Lemet