#http://web.archive.org/web/20141013055242/http://klemetti.blogspot.fi/search?updated-min=2010-01-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2011-01-01T00:00:00%2B02:00&max-results=50

PERJANTAI 17. JOULUKUUTA 2010

Jagi maŋimus dievasčoakkán
Sámedikki dán jagi njealját ja maŋimus dievasčoakkán dollojuvvui ikte Heahtás. Čoakkámii bohte jur dan mađe, dehege 11 lahtu ja várrelahtu, vai čoakkámis lei mearridanváldi. Almmatge juovlahoahput ja eará manut este sámediggelahtuid dievasmearálaš oassálastima čoakkámii. Sámedikki dievasčoakkán lea árbevirolaččat dollojuvvon jahkásaččat juovlamánu sulaid. 11 sámediggelahtu, geat gáibide čoakkáma bovdema čoahkkái, eai gal čoakkámis dihtton. Liikká muhtin sámediggelahtus orui leame áigi dikšut oktasaš áššiid dieđihangaskaomiin, muhto ieš čoakkámii ii lean áigi oassálastit.

Šattaimet sirdit čoakkáma Heahttái, daningo guhkes gaskkat ja mátkeáigi este muhtin sámediggelahtu mátkki Gilbbešjávrái, iige čoakkámis livčče šaddan lágalaš ja mearridanválddálaš. Daningo juohke dáhpáhusas buot diggeáirasat livčče mannan Gilbbešjávrái Heahtá bakte, de lágalaš eastta čoakkánbáikki sirdimii Heahttái ii lean.

Čoakkámis lei hui buorre ságastallanvuoigŋa ja vuojulduvaimet áššegažaldagaide. Ledjen hui ilolaš čoakkáma dovdamušain ja báikki nalde leamaš ovddasteddjiid hálus ovddidit ovttas sámi áššiid ja sajádaga. Čoakkáma álggus muitalin iežan vieru mielde oanehis geahčastagaža áigeguovdilis áššiide. Gieđahallen davviriikkalaš sámi soahpamuša dohkkeheami ovdáneami, sámedikki ja oaiveministtar Mari Kiviniemi deaivvadeami ja meahccejohtaluslága. Stáhtaráđđi lea addán riikkabeivviide evttohusa ođđa meahccejohtalusláhkan. Das lea vuosttaš geardde paragráfa sámiid vuoigatvuođain. Paragráfa čuovvu ruvkelága linnjema nu ahte meahccejohtalus ii oaččo akto dehe ovttas eará eanangeavahanvugiiguin leat árrun sápmelaččaide mávssolaš eavttuid mielde bargat sámi árbevirolaš ealáhusaiguin. Sámediggi lei evttohan čáhcelága miel linnjema, man mielde meahccejohtalus ii oaččole dagahit unnánačča eanet áru dehe vahága sámi kultuvrii dehege sámi ealáhusaiguin bargamii. Lea ahkit, ahte čáhcelága geavat ii leat váldojuvvon eará lágaide. Ruvkelága linnjen datnai lea gal dattege buorre álgu. 

Lei dehálaš doallat sámedikki dievasčoakkáma vel dán jagi mielde. Ná oaččuimet dehálaš ruhtaohcamušaid sámi kultur- ja sámegiel oahppomateriálamearreruđa várás ja mearreruđa sámegiel sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid buvttadeapmái. Jagi 2012 oahppomateriálaruđat, sámi kultuvrra doarjja ja sámegiel sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusat eai šatta vára vuollái ja sávaldat lea dieđusge ahte sámediggi oažžu ruđa dan sturrosažžan go maid lea evttohan.

Sámedikki čoakkámii buktojuvvui professor Kaarlo Tuori áššedovdicealkámuš sámedikki ságadoalli ja stivrra earuhanvejolašvuođain sihke stivrra doaimma árvvoštallamis 7 sámediggelahtu gáibádusa vuođul. Tuori lea gávnnahan cealkámušastis lágaheapmin ságadoalli ja stivrra earuheami. Čoakkámii buktojuvvui maid čilgehus sierra orgánaid, ee. Stivrra, doaimmas 11 sámediggelahtu gáibádusa mielde. Čilgehustabeallas ovdanbuktojuvvui sámedikki dán válgaáigodaga 2008-2011 doaibmaprográmma olláhuvvan sámedikki sierra orgánain. Tabeallas ovdanbuktojuvvui doaibmaprográmma sierra politihkalaš doaimmat dievasčoakkámii hui viidát ja dievasčoakkán merkii čilgehusa diehtun buori vuoiŋŋas. Sámedikki doaibmaprográmma ollislaš olláhuvvama eastá sámedikki resurssaid vuollegis dássi, muhto duhtavašvuođain sáhtán dadjat, ahte measta buot ulbmilat leat ovddiduvvon sámedikki doaimmas. Čilgehus boahtá gávdnot lagašáiggiid sámedikki ruovttusiidduin.

Álgovahku ledjen Anáris čoakkámis, mii gieđahalai giellabesiid ruhtadeami. Bukten ovdan, ahte giellabeasit galget leat buot sámi ruovttuguovllu suohkaniin ovttaveardásažžan nu ahte váldojuvvojit sierra sámegielaid dárbbut vuhtii ja ahte giellabesiid bakte galgá eakti vuogi mielde sirdit sámegiela ja sámi kultuvrra sámi mánáide.
Boahtte vahku ovdal juovlaluomu lea vel muhtin bargomátki. Manan Roavenjárggas Lappi universiteahta sámegiela lektor Leif Rantala maŋimus virgelogaldagas. Seminára ulbmilin lea gieđahallat sámegiela ja sámi kultuvrra oahpahusa boahtteáiggi lappi universiteahtas. Disdaga manan Durdnosis doallame ámmátallaskuvlla stuđeanttaide ávvudansága.