# http://web.archive.org/web/20150313004423/http://klemetti.blogspot.fi/2015_01_18_archive.html

SUNNUNTAI 18. TAMMIKUUTA 2015

Maŋŋidis ođđa jagi sávaldagat
Blogga lea báhcán čálekeahttá guhkes áigái ja olu lea háhppehan dáhpáhuvvat. Mus lea veaháš heajos oamedovdu go blogga lea báhcán guhkes áigái ođasnuhtekeahttá áigge dássái. Lean máŋgga háve álggahan blogga čállima ja beassannai guhkás, muhto álohii leat boahtán hohpoleabbo bargoáššit inge leat beassan loahpa rádjái bloggastan. Dábálaččat dagan ođđa jagi áiggiid geahčastaga báhcán jahkái ja ođđa jahkái. Mu juovllaid ja ođđa jagi gaska manai buohcamii ja blogga čállin maŋŋonii ain guhkkelii.


Ođđa jahki, ođđa hástalusat

Diimma jahki lei dán guovtti ságadoalliáigodahkan historjjá losimus ja hohpolaččamus. Olu lea háhppehan dáhpáhuvvat. Álgojahki lea maid hui diliheapme ja šaddá gierddahallat go riikkabeaiveáigodat lahkona loahpa ja riikkabeaivvit gieđahallet maid máŋggaid sápmelaččaide dáhálaš láhkaevttohusaid, ja dathan mearridit makkár boahtteáigi sápmelaččain lea Suomas.

Munnje persovnnalaččatnai jahki lea miellagiddevaš ja veaháš ahkitnai. Dál lea mu maŋimus badji ja baji maŋimus jahki ságadoallin. Lean maid mearridan, ahte in vuolgge evttohassan čuovvovaš sámediggeválggaide. Háliidin muitalit áššis áiggebále ja maiddái loahpahit spekulašuvnnaid das, ahte vikkalinnai čuovvovaš válggain fas ságadoallin. Sámi politihkka ja sápmelaččaid vuoigatvuođaid ovddideapmi leat munnje duođaid dehálaš áššit ja luohpan lea persovnnalaččatnai váttis. Muhto mus lea áigi ohcat ođđa hástalusaid ja máhccat dutki gieddái ja oassálastit dan guvllos servodatlaš ságastallamii.

Sámi politihkas lea maid áigi ođasnuvvat ja jos riikkabeivviid sámi láhkafidnut dohkkehuvvojit dakkáražžan, de sámedikki doaibmabiras boahtá leat áibbas earálágán go dál ja sámedikkis boahtá leat duođalaš váikkuhanváldi. Lea eavttohis dehálaš, ahte sámedikki politihkka ii šatta persovnnalažžan, ja ahte ođđa sámedikki seahčagasas lea vejolašvuohta rievttes ládje bargat  ođđalágán politihka ja buktit ovdan ođđa jurdagiid ja višuvnnaid. Dát lea maid maŋimus jahki go doalan blogga, daningo blogga doallan nohká ságadoalli barggu mielde. Attánnai dál maŋŋonan ođđajagi lohpádusa, ahte ođasnuhttán blogga áigedássái diimmáža dávjjibut.

Sámedikkis leat unnán nuorat ja nissonolbmot ovddasteaddjin. Sámedikkis eai leat bellodagat eaige oktasašlisttut, mat bealisteaset sáhtále atnit ávvira nuoraid ja nissonolbmuid ovddastusas, sierra ealáhusaid ja sierra guovlluid evttohasásaheamis. Ovttaskas olbmuin lea dákko bakte stuora ovddasvástádus atnit ávvira das, ahte sámediggi ovddasta máŋggabeallásaččat sámi servoša, sohkabeliid ja sierra buolvvaid. Čuovvovaš sámedikki válggat bohtet leat duođaid dehálaččat ja dat mearridit sámedikki háltti. Ođđa sámedikkis vurdojuvvo duođaid olu ja dan ovddasvástádussan šaddá sámediggelága nugo ILO 169-soahpmuša olláhuhttin. Lea hui dehálaš, ahte báikkálaš sámi servošat suokkardalale evttohasásaheami ovttas dađi lági mielde, ahte evttohassan livčče máŋggalágán sámi servoša ovddasteaddjit.


Muhtin sátni diimmážis

Diimmážis bajimussan báhcá dađi bahábut millii sápmelašvuostásaš lihkadusa čuožžileapmi sihke olmmošvuođa  ja čuvgehusa maŋás mannan. Sápmelaččaid vuoigatvuođain lea boahtán riikkabeivviid olisnai gažaldat váldoálbmoga vuoigatvuođain. Dat duohtavuohta, mas sápmelaččat ellet, ja máŋggaid mearrideddjiid máilbmi ja ipmárdus sápmelašvuođas eai oro deaivame. Váljagoddegullamiin ja riikkabeivviid sáttaságastallamis sámediggelága ja Ilo 169-soahpamuša olis dát lea vuhtton hui čielgasit. Váljagoddegullamat leat leamaš hui lossadat ja lean hui morašmielain das, ahte sápmelaččaid vuoigatvuođaid vuostálasti ovttaskas servviid oaivilat leat bajiduvvon seammaárvosažžan dehe juobe mávssolaččabun sámedikki oainnuiguin. Dát vuhtto šállošahtti bures sihke eanan- ja meahccedoallováljagotti ja bargoeallima- ja dásseárvováljagotti cealkámušain sámediggeláhkan. Sihke sámediggelága ođasnuhttima olis ja Ilo 169-soahpamuša ratifiserema váljagoddegullamiin lea bukton ovdan Näkkela bálgesa juohkin, mas ii leat mihkkege dahkamušaid goapppainge láhkafidnuin, ja váljagottiide leat gul ovdanbuktojuvvon maid mu sohkaoktavuođat sohkalávaiguin.

Lean hui fuolas servodaga osolažžan das, makkár dieđuid ja ng. áššedovdiid váljagottit atnet váljagottiid mearrádusdahkamis. Guhká lea hubmojuvvon das, ahte váljagottiid čoakkámat galggale leat rahpasat. Lean guottihišgoahtán dán jurdaga gullamiid olis, mat gusket láhkaválmmaštallama. Diehttelas buot olgo- ja dorvvolašvuohtapolitihkalaš áššiin čoakkámat ja gullamat eai sáhte leat rahpasat. Mu mielas lea hui dehálaš, ahte stuora álbmot oažžu diehtit makkár beliid riikkabeivviid váljagottit gullet ja makkár duohtaáššiide vuođđuduvvet gullanvuloš beliid ovdanbuktojumit. Gullanvuloš bealit muitalit maid dan árvomáilmmis, mii váljagotti lahtuin lea.

Dego ovddabealdenai sáhttá árvvoštallat, diibmá riikkabeivviide ovdáne guokte sápmelaččaide dehálaš ráđđehusa láhkaevttohusa, sámediggeláhka ja Ilo 169-soahpamuša ratifiseren. Dáid válmmaštallan barggahii hui olu sámedikkinai. Sámediggi beasai maid mearridit, ovdánitgo namuhuvvon láhkafidnut riikkabeivviide vai eai. Sámedikkis lei vuosttaš geardde albma vejolašvuohta mearridit sápmelaččaid riektesajádaga gárganeamis.

Ruvkelága olláhuhttima buohta dilli lea rievdan. Alimus hálddahusriekti (AHR) linnjii ruvkelága guoskadeamis sámiid ruovttuguovllus. AHR dohkkehii sámedikki váidalusaid hálddahusriektái ja celkkii, ahte ruvkeeiseváldi, dorvvolašvuohta- ja kemikálavirgelágadus (suomagiel. Tukes), ii lean lean čielggadan lobi mield váikkuhusaid sámi kultuvrii. Sámediggi lea ráđđádallan bargo- ja ealáhusministeriijain mot AHR:a mearrádus galgá váldojuvvot vuhtii ruvkeeiseválddi boađusstivremis.

Riikkaidgaskasaš dásis sámiid rievttit ledje maid ovdan. ON:a ekonomalaš, sosiála ja kultuvrralaš áššiid komitea (ESK) attii Supmii ávžžuhusaid buoridit sapmelaččaid dili. Maiddái komitea, mii gieđahallá nissonolbmuid vealaheami, attii Supmii ávžžuhusaid ee. sámi nissoniid dili buorideami várás. Eurohpá ráđđi lágidii vuosttaš geardde seminára, mii gieđahalai ovtta álbmoga, fáddán lei sápmelaččaid dilli. Seminára lei aivve ođđalágán vuohki buktit ovdan Eurohpá ráđi lagabui rásseruohtasdási. Seminára buvttii Eurohpá ráđđái dieđu sápmelaččain, sápmelaččaide dieđu Eurohpá ráđis ja diehttelas maid riikkaidgaskasaččat ja sispolitihkalaččatnai.

Mávssolaččamus riikkaidgaskasaš dáhpáhus lei diehttelas ON:a álgoálbmotkonfereansa álgočavčča. Konfereanssas stáhtat čatnase álgoálbmotjulggaštusa ulbmiliid olláhuhttimii. Maiddái biodiversiteahttasoahpamuš gárganii. Čakčat dollojun biodiversiteahttasoahpamuša oassebeallečoakkámis mearriduvvui das duohko adnot oassebeallečoakkáma mearrádusain eami- ja árbevirolaš eallinvuogi oamastan báikkálašservoša sajis álgoálbmot ja árbevirolaš eallinvuogi oamastan báikkálašsearvvuš –tearpma. Mearrádus lei dehálaš ja dat deattuha soahpamuša gárganeaddji luonddu ja váldá vuhtii maiddái ON:a álgoálbmotjulggaštusa.


Muhtin sátni dán jagi hástalusain

Sámedikki dievasčoakkán mearridii dán jagi deháleamos ulbmiliid ja dan mot dát ulbmilat ruhtaduvvojit. Deháleamos ulbmil guoská diehttelas válggaid ja daid lágideami. Dárbbahivččiimet riikkabeivviid mearrádusa sámediggelágas nu jođánit go vejolaš, vai sámedikki válgalávdegoddi beassá ráhkkanit ođđa lága mielde válggaide dego maid jienasteaddjit ja válgaevttohasatnai.

Sámedikki bargoortnet lea maid ođasnuhttima vuollásažžan. Bargu lea juo álggahuvvon, muhto go bargoortnega ođastus lea čatnagasas sámediggeláhkii, vuordit riikkabeivviin vuohččan mearrádusa sámediggelága galgamušas ovdal go ovdánit ođastusas. Sámediggelága ođastus buktá sámediggái vejolašvuođa mearridit dáláža buorebut iežas organisašuvnnas ja gárgehit dan. Bargoortnega ođasnuhttima olis čielggaduvvo maid mot geavadis sámediggelága ođastusa buktin sápmelaččaid álggavejolašvuohta sápmelaččaide geavadis ordnejuvvo. Sámedikki lágas mearriduvvon geatnegasvuohta lea maid álggahit ovttasdoaibman- dehege od-ráđđádallamiid bargiiguin bargoortnega ođasnuhttima olis.

Riikkabeaivvit gieđahallet álgojagi ráđđehusa evttohusa ILO 169-soahpamuša ratifiserema várás. Vuođđoláhkaváljagoddi gullá sámedikki ođđajagimánu loahpas oktanaga eará beliiguin. Riikkabeivviid vurdet addit čovdosis sámediggelágas nugo Ilo 169-soahpmuša ratifimeseremis dakka álgojagi. Dan maŋŋel álgá sámedikkis mearrádusaid ja olláhuhttima áigi dan mielde mearriduvvogo namuhuvvon láhkaevttohusain ráđđehusa evttohusa mielde.

Deháleamos ulbmil giđđat dáid láhkafidnuid lassin lea riikkabeaiveválggaid maŋŋelaš ráđđehusprográmma ja dán ráhkadeapmái oassálastin. Aviisadieđuid mielde ráđđehusprográmma hápmi rievdaduvvolii dálážis, muhto dilli čielgá easka dalle, go šiehtadallamat álget. Stáhtahálddahusa bargojoavku lea evttohan, ahte ráđđehusprográmma livččii oanehaš ja dan doarjjan ráhkaduvvolii viiddit doaibmaprográmma go ráđđehus lea álggahan barggus čuovvovaš golmma mánu áigge. Jurdda das, ahte ráđđehusprográmma olláhuhttinprográmma válmmaštallojuvvolii máŋgga mánu áigge, sáhttá leat hui lossa vuohki ja várran lea, ahte olláhuhttinprográmma báissalii hui viiddisin ja geavadis ráđđehusprográmmašiehtadallamat guhkkole sakka. Muhto lei dál mii beare málliid, sámediggi bargá dan buorrin ahte sápmelaččaid riektesajádat váldojuvvo vuhtii man ráđđehusprográmmahámis beare.

Sámediggái sirdása sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) jođiheapmi dán jagi álgománuid Ruoŧa sámedikkis. SPR:a jođiheapmi gáibida resurssaid ja vejolašvuođaid maid válmmaštallat SPR:a mearrádusaid. SPR:a doaibma ferte nannejuvvot. Nohkavaš jagi galggalii maid oažžut leahtu davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkašiehtadallamiidda. Geavadis dat leat leamaš bisánan guokte jagi.

Álbmotlaš artihkal 8(j)-bargojoavkku doaibmaáigodat nohká ja bargojoavku galgá addit evttohusas sápmelaččaid árbevirolaš dieđu suoji buorideami várás. Nohkavaš jagi maid biodiversiteahttasoahpamuša olláhuhttin sámiid dáfus galgá beavttálmahttojuvvot nu ahte váldojuvvojit vuhtii diimmá čavčča oassebeallečoakkáma mearrádusat. Jagis lea šaddame hui hohpolaš, deahtis ja máŋggabeallásaš.


Maŋimus áiggiid dáhpáhusain ja boahttevaš doaimmain

Dán vahku sámedikki ságadoallit leat leamaš Helssegis váljagoddegullamiin Ilo 169-soahpamuša ratifiseremis. Sámedikki cealkámušat ja sáhkavuorut gávdnojit ruovttosiidduineamet.

Almmolašvuhtii lea loktejuvvon ovdan POSKE dehege Davvi-Suopma sosiálasuorggi máhttinguovddáža sámiovttadaga ruhtadandilli ja ášši váldui ovdan juobe riikkabeivviid váljagottiid Ilo 169-gullamis. Daningo áššis johtet olu šolžžat ja ášši orru beroštahttime máŋgasa, de muitalan áššis ja dan duogážiin, vai boasttoipmárdusat njulget. Sámedikki ruhtadandilli lea hui váttis ja dat lea dahkan maŋimus jagiid rehketdoalloloahpahemiid, main lea leamaš vuolláibáza. Sierra bušeahttamomeanttat leat jeavddalaččat mannan badjel daidda bušeterejuvvon meriin ja earenoamážit beroštumiid bearráigeahčču ja politihkalaš doaimma bušeahttamomeanttat eai leat bisson bušeahttaráma siste. Nohkavaš jagi diimmáža ládje boahtá gáibidit máŋggaid sámedikki čoakkámiid dego maid beroštumiid bearráigeahčču. Sámediggi ferte guorahallat dárkket, masa dat ruhtadeamis čujuha dađi lági mielde, vai lágas mearriduvvon barggut šaddet dikšojuvvot ja sámedikki ekonomiija lea gierdavaš dásis. Sámedikki aitosaš doaimma bušeahtas dušše sulaid 12 % manná politihkalaš bargui ja beroštumiid bearráigehččui. Beroštumiid bearráigeahčču ja representatiivvalaš sápmelaš demokratiija leat sámedikki váldobarggut.

Sosiálasuorggi máhttinguovddážat stivrejuvvojit lágain. Davvi-Suoma sosiálasuorggi máhttinguovddáš (POSKE) doaibmá Davvi-Suomas ja dat ferte atnit dihto proseantaossodaga ruhtadeamistis sosiálasuorggi gárgehanbargui, mii lea sámegiela ja sámi kultuvrra mielde. Máhttinguovddáš oastá sámedikkis oastobálvalussan sámegiela ja sámi kultuvrra miel sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid. Oastobálvalusaid buvttada okta plánejeaddji. Sámedikkis lea dan várás okta plánejeaddji. Sosiála- ja dearvvašvuohtaministeriija lea čuohppan dán jagi POSKE ruhtadeami.

Sámediggi lea sádden diimmá čavčča áššis reivve (kannanotto sosiaalialan osaamiskeskusten valtionosuusleikkaukseen) SDM:ii ja POSKE:i ja lea cealkán, ahte jos ruhtadanossodaga  čuohppan olláhuvvá, de sámedikki plánejeaddji virgi šaddá nuppástuvvat oasseáigásažžan. Sámedikki reive gávdno sámedikki ruovttusiidduin. Ii POSKE:s  iige SDM:s leat čujuhuvvon lassiruhtadeapmi ohcamušasteamet fuolakeahttá. Sámegiel ja sámi kultuvrra miel sosiálasuorggi máhttinguovddášbálvalusaid buvttadeapmi ii leat sámedikki lágas mearriduvvon bargu. Sávan, ahte lassiruhtadeapmi POSKE sámiovttadahkii gávdno fargga, vai bargu sáhttá joatkahuvvat ollesbeaivásažžan. Ovddasvástádus ruhtadeami gávdnamis lea POSKE:s ja diehttelas maid sámediggi sáhttá veahkehit ruhtadeami ohcamis.  POSKE sámiovttadat ii leat sámedikki lágas mearriduvvon bargu, man ferte muitit. Stáhta ruhtadilli lea hui heittot, dego sámedikkinai. Juohke sajis šaddá seastit, iige sámediggi leat das spiehkastat.

Boahtte vahku oassálasttán Levis seminárii, mii gieđahallá ruvkeindustriija ja doalan doppe sága. Boahtte vahkku lea maid sámi parlamentáralaš ráđi stivrra čoakkán Gironis.

Vuottesjávrres 18.1.2015


Juvvá Lemet