#http://web.archive.org/web/20141008011823/http://klemetti.blogspot.fi/2013_10_13_archive.html

PERJANTAI 18. LOKAKUUTA 2013

Kolonialismma gopmiid suoivanat 8j-čoakkámis, oassi 2

Artihkal 8(j)-bargojoavkku čoakkáma boradanbottas Suoma sámedikki sáttagottis lei vejolašvuohta guossástallat Montreála guovllu kanien: keha'ka –álbmoga (mohawk-álbmoga) giella- ja kulturguovddážis Kahnawá:ke:s. Kahnawá: ke –reserváhtas orrot oktiibuot 8000 kanien: keha'ka –álbmoga oasálačča. Min guossástallan guovllus ledje álbmoga oasálaččaid fállan bálvalusat. Mohawk lea hollánddalaččaid sidjiide addin namma. Álbmoga iežas namma lea Kanien:keha'ka. Galledeapmi guđii ahkidis gova Kanada stáhta álgoálbmotpolitihkas. Muosáhusat Kanada álgoálbmotpolitihkas ledje hui sierralágánat go Nunavutas, gos guossástallen muhtin jagiid dás ovdal. ON:a álgoálbmotraporterejeaddji James Anaya lea ovdanbuktán raporttasttis duođalaš fuola Kanada álgoálbmogiid dilis.

Guossástallamis kanien: keha'ka –álbmoga luhtte bázii muđuid hui miehtemielalaš govva, daningo servoša identiteahta, hállu seailut iehčanas álbmogin, searvvušvuohta ja hállu seailluhit iežas giela ja kultuvrra orui leame duođaid gievra. Kanien:keha'ka –álbmot lea šaddan gillát historjjas áigge olu. Dušše sulaid 10 % olbmuin hupmet iežaset giela, kanien’kéha eatnigiellanis. Sulaid 30 % hálddaša giela nubbin giellan dehe veháš. Sivvan giellamáhtu láhppomii lea – dego Suomasnai – skuvlalágádus ja politihkka, mainna viggojuvvo dahkat kanadalažžan. Katolálaš girku bajásdoallan skuvllat gilde eará go eŋgelasgiela- ja ránskágiela anu. Dál searvvuš bajásdoallá iežas skuvllaid, main oahpahuvvo álbmoga gielas, kultuvrras ja historjjás iežas oahppoplána mielde. Servošis leat leamaš maid giellabeasit.

Giella- ja kulturguovddážis lea musea álbmoga historjjás, oahpahussajit, girjerádju ja sajit duddjomii. Beasaimet oahpásnuvvat kanien’kéha oahpahussii rávis olbmuide kanien:keha'ka –álbmoga oasálaččaide, geat eai leat ožžon vejolašvuođa oahppat iežaset giela mánnán. Oahpahusa hástalusat leat vel stuoribut go sápmelaččain, daningo oahpaheaddjit šaddet ráhkadit measta buot oahppomateriála ieža. Oahpahusa, dego giella- ja kulturbarggu árrun lea ruhtaváili, mii lea diehtetlas oahpis sápmelaččaidenai. Sulaid bealli doaimmas ruhtada stáhta, muđuid giella- ja kulturguovddáža bargit šaddet ohcat ruhtadeami eará sajes.

Museas čájehuvvoje kanien:keha'ka –álbmoga historjá ja árbevierut. Min museaofelaš muitalii, ahte 1990-logu álggus álbmogis lei leamaš vearjokonflikta Kanada stáhtain. Stáhta vikkai váldit sin eatnamiid almmá álbmoga dohkkeheami haga, man dihte kanien:keha'ka –álbmot vikkai eastit kanadalaččaid beassama álbmoga viidodahkii barrikádaiguin. Birastahttin bisttii golbma mánu, man áigge vearjodáistaleamis jámii okta boles ja okta kanien:keha'ka –boaran go kanadalaččat geđgeje álbmoga oasálaččaid Montreála guovllos. Roasmmehuvvan olbmot leadje eambbo. Konflikta nogai, muhto ruossalasvuođat Kanada stáhtain joatkahuvve. Álbmogis ii leat mihkkege virggálaš ráđđádallanoktavuođaid stáhtii, daningo kanada stáhta ii dovddas sin árbevirolaš mearrádusdahkanorgána. Eananriektegažaldagat leat ain čoavddekeahttá.

Dán vahku bessen oassálastit veaháš ilolaččat dáhpáhussii, Norgga sámedikki rahpamii, man rabai alladit gonagas Harald. Rahpandoalut ledje diehttelas fiidnát. Juohke sámedikkis leat almmatge iežas vierut ja árbevierut, muhto atnen veaháš ártegin go ledjen áidna rahpandoaluide oassálastán, gii geavahii dearvvuođat-sága sámegillii. Sámegiela livččii dehálaš gullat sápmelaččaid iežaset dilálašvuođain. Suoma sámedikki beales mu doallan sáhkagávdno min ruovttusiidduin davvisáme- ja dárogillii. Čuvvon maid Norgga sámedikki dievasčoakkáma, mii álggii rahpandoaluid maŋŋel.

Boahtte vahku lea sámedikki dievasčoakkán. Áššelistu nalde lea bargosuodjalanášši, mii gieđahallojuvvo čiegusin almmolašvuohtalága (621/1999) 24 § 1 mom 32 čuoggá vuođul. Muđuid dát vahkkoloahppa manna rávdnjeboasttaid ja bargoáššiid burgimii bargomátkkiid maŋŋel.