MAANANTAI 25. HEINÄKUUTA 2011

Geasseluopmodearvvuođagat
Tragihkalaš dáhpáhusat Oslos 22.7. bissehe ja guoskkahe sakka maid mu geasseluomu áigge. Lean sádden Suoma sámedikki ja Sámi parlamentáralaš ráđi beales morašváidaleami ja oasseváldima duššan olbmuid oapmehaččaide ja roasmmehuvvan olbmuide dego maid Norgga álbmogii ja sápmelaččaide norgalaš servodaga oassin Norgga sámedikki presideanta Egil Ollii. 

Geasi álgu manai bargoáššiin. Sámedikki dievasčoakkán dollojuvvui 30.6. Dábálaččat hui ságastalli sámediggelahtut eai hálidange ságastallat Kataisa ráđđehusa prográmmas dehe artihkal 8(j)-bargojoavkku loahpparaporttas, vaikko muitalin dain álgosáhkavuorustan sámediggelahtuide ja dadjen iežan válmmasvuođas muitalit dain dárkileappotge. Sámediggelahtuid jurdagat soite juo vánddardit geasseluomus. Sámedikki jagi 2010 doaibmačilgehus ja rehketdoalloloahpahus dohkkehuvvuiga ja sámediggelahtut besse oahpásnuvvat sámi kulturguovddáš Sajosii ja dan boahttevaš doaimmaide.

Mihcamárvahku mannalin hoahpohoahpus Helssegis. Ovdanbukten biodiversiteahttabargojovkui artihkal 8(j)-bargojoavkku loahpparaportta ja dan ávžžuhusaid. Loahpparaporta oaččui buori vuostáiváldima bd-bargojoavkkus ja giitosiid vuđolaš barggus. Bd-bargojoavkkus bođii čielga doarjja loahpparaportii ja dan evttohusaide. Seamma beaivve sámediggi ráđđádalai eanan- ja meahccedoalloministeriijain meahcceráđđehusa hálddahusmálles. Ráđđádallamat ledje easka álgoráđđádallamat, daningo ođđa ráđđehusprográmma vuođul stáhtaráđđi dahká iežas linnjemiid meahcceráđđehusa hálddahusmállii. Ráđđáhusprográmmas daddjo, ahte meahcceráđđehus seailu oktilažžan. Ráđđádallamis gieđahallojuvvoje luonddubálvalusaid iehčanasvuohta, almmolaš bálvalusaid boahtteáigi ja sámiid ruovttuguovllu sierragažaldagat.

Sámedikki beales evttohin, ahte meahcceráđđehusa hálddahusmálles galgá váldit vuhtii ráđđehusprográmma linnjemiid, mat gusket sápmelaččaid ja eanangeavaheami ja ráhkkanuvvo dasa ahte ILO 169-soahpamuš ratifiserejuvvo. Evttoheimmet, ahte hálddahusmálle joatkkaválmmaštallama olis galgá gullat vuoigatvuohtaministeriija ja sámedikki. Ráđđadallamiin bođii ovdan, ahte čielggadeamit eai leat vel garvát ja ahte daidda lea vel dárbu. Šiehtaimmet, ahte máhccat áššái čavčča bealde ráđđádallamiin ja ahte áigedávvalis váldojuvvo vuhtii sámedikki sajádat, vai háhppehit válmmaštallat ráđđádallamiid parlamentáralaččat ja gieđahallat ášši stivrras. Borgemánu loahpas Roavenjárggas dollojuvvo meahcceráđđehusa lahkaođasteami čanusjoavkoseminára.

Mu geasseluopmu álggii 4.7. ja lean luomus gitta 12.8. rádjái. Luomu áigge lea dollojuvvon okta hohpolaš stivrra čoakkán, mas addojuvvui ee. vástta sámediggelahttu Ristenrauna Magga guoddaleapmái. Muđuid sávan beassat lossa giđa maŋŋel doallat luomu ovttas iežan bearrašiin, lohkat čáppagirjjálašvuođa ja muđuid muossánit. Geasseluomu áigge ferte maid fuolalaččat suokkardit vuolggángo evttohassan sámediggeválgii. Evttohasásaheapmihan nohká 5.8. Seammalágán guorahallan dáidá maid máŋgga dálá diggelahtus ja vejolaš ođđa sámediggeválgaevttohasain. Dego ovddit bloggastan čállennai, de boahtte sámediggeáigodagas šaddá beroštahtti ja aŋkke ráđđehusprográmma mielde lea vuordimis, ahte sámiid riektesajádat ja sámedikki sajádat buorrána. Sávannai, ahte dán barggu várás oažžut buriid, ovttasbargonávccalaš, áššedovdi evttohasaid, sihke dievdduid ja nissoniid, nuoraid ja boarrásiid evttohasaid sihke árbevirolaš sámi ealáhusaiguin bargiid, duodjáriid ja árbevirolaš dieđu hálddašeddjiid evttohassan miehta sámi ja dan olggobealdenai.

Dárbbahit sámediggeválggaide evttohasaid, geat hálidit bargat sámi álbmoga buorrin. Doaivvu mielde oažžut olu evttohasaid ja miellagiddevaš ja áššiide vuojulduvvi válggaid! Ovddit sámediggeválggain ii leat bearehaga bargojuvvon almmolaš válgabargu, iige almmolaš ságastallamis leat leamaš sáhka das, makkár áššiid evttohasat hálidivčče ovddidit sámedikkis ja mii lea evttohasaid oaidnu árbevirolaš ealáhusaide, skuvlejupmái, sámegiela sajádahkii, sámedikki sajádaga ovddideapmái ja eananvuoigatvuođaide. Sávannai, ahte dáin válggain – čalmmis anedettiin ráđđehusprográmma mielddis buktin hástalusaid – sápmelaččat jurddahalale juo ovdal válggaid makkár politihkalaš linnjá sii hálidit ovddidit ja buvttále oainnuset rahpasit ovdan válggaid áigge. Áššiide vuojulduvvi válggat gáibidit olu sámi medias – doaivvu mielde Yle Sámi rádio lea dáid áššiid suokkardan.

Hui buori ja lotkkodahtti geasseluomu buohkaide mu blogga lohkkiide! Čálán fas bloggái borgemánu bealde go lean máhccan bargui.


Geasseluomus

Juvvá Lemet