#http://web.archive.org/web/20141009055425/http://klemetti.blogspot.fi/2013_08_25_archive.html

SUNNUNTAI 25. ELOKUUTA 2013

Geasseluomu maŋŋel

Geasseluopmu lea meaddel ja lean leamaš vuosttaš vahku barggus. Vahkku álggii bargodili čađa mannamiin, bušeahttaráđđádallamiid čielggademiin ja čoakkámiin Anáris. Deiven Anáris Lappi universiteahta stivrra, masa muitalin sámi dutkama dárbbuin. Deaivvadin dasa lassin Meahcceráđđehusa ja eanan- ja meahccedoalloministeriija ovddasteddjiid. Čoakkáma fáddán lei sámedikki ja Meahcceráđđehusa gaskavuođa ovttasbargu.

Ruhtaministeriija (RM) evttohus boahtte jagi bušeahttan ii lohpit buori sámi kultuvrii. Sámedikki aitosaš doaimma ruhtadeapmi ii evttohuvvo čuhppojuvvot, mii dieđusge illudahttá. Go muđuid lohká ruhtaministeriija bušeahttaárvalusa de dat ii leatge šat nu buorre. Sámegiela ealáskahttinprográmma olláhuhttimii ii evttohuvvo senttege – iige prográmma leat vel obba dohkkehuvvonge!!! Sivva ii leat goitge akto ruhtaministeriijas – oahpahus- ja kulturministeriija ii lean oba evttohange bušeahttaárvalusastis ruđa sámegiela ealáskahttinprográmma olláhuhttimii iige prográmma obanassiige namuhuvvo sániinge ministeriija bušeahttaárvalusas. Oahpahus- ja kulturministeriija (OKM) doaibma bohciidahttá stuora fuola. Lean bivdán hálddahusa váldit dakkaviđe oktavuođa OKM:ái sámegiela ealáskahttinprográmmas.

Bušeahttaárvalus buktá earánai fuola fáttáid. Sámediggi lea dán vahku lahkonan vuoigatvuohtaministeriija ja oahpahus- ja kulturministeriija ruhtaministeriija bušeahttaárvalusas. Sámi kultuvrra doarjja plánejuvvo čuhppojuvvot – vuohon oktii. RM:a árvalusa mielde jagi 2014 dat čuhppojuvvo duohtaáššis ollásii 60 000 euroin. Jagi 2014 Suoma stáhta hálddašeami ja juohkima várás boahtti davviriikkalaš sámi Gollegiella-bálkkašupmi, buot goluidisguin sulaid 30 000 euro, gokčojuvvo oahpahus- ja kulturministeriija ilmmuhusa mielde sámi kultuvrra ja dáidaga doarjumii dárkkuhuvvon mearreruđas. Dasa lassin Diidalámpa-mánáidkulturfierpmádaga doaibmabadji nohká jagi 2013 loahpas dego maid dasa čujuhuvvon stáhtaruhtadeapmi. Sámedikki olis sámi mánáidkulturguovddáš lea doaibman Diidalámppa-fierpmádahkii gullan Lappi mánáidkulturguovddáža lahttun ja lea ožžon dan bakte jahkásaččat sulaid 30 000 euro stáhtadoarjaga doaibmasis. Dát doarjja nohká jagi 2013 loahpas Diidalámppa doaibmabaji nohkama mielde.

Geahpádus heajudivččii earenoamážit sámi mánáidkulturguovddáža doaibmaeavttuid ja jos stáhta ii nuppástuhte bušeahttaárvalusas dákko bakte, de mánáidkulturguovddáža doaibma sáhttá nohkat obbanaga. Ruhtadeami unnun váikkuhivččii maid sámi kulturmearreruhtii, álgoálbmogiid ealligovvaguovddážii ja musihkkaguovddážii. Dát lea stáhta guovllus issoras dahku, sáhtálii dadjat juo ahte dat cegge vuovttaid dain geain vuovttat leat. 60 000 euro čuohppan sámi kultuvrras ja dáidagis ii buorit stáhta bušeahta mainnage lágiin, muhto čuohppamis leat guhkesáigásaš váikkuhusat ee. sámimánáid bálvalusaid oažžumii, nappo sámi mánáid vuoigatavuođaid dáfus. Sámediggi lea nohkavaš jagi áigge ráđđádallan oahpahus- ja kulturministeriija ovddasteddjiiguin máŋgga háve ja doarjalan sámi mánáidkulturguovddáža ruhtadeami dorvvasteami várás. Orru leame nu, ahte dát doarjaleapmi lea mannan bealjehis beljiide.

RM čuohpalii maid muđuid sámi mánáin. Giella- ja kulturbeassedoibmaruhta čuhppojuvvo 400 000 euroin – dehege doaibma unnulii dálážis badjel beliin. Sámediggi lea gáibidan ruhtadeami doallama unnimusat dálá dásis. Evttohus lea njulgestaga hui morašlaš dilis, mas sámegiella plánejuvvo ealáskahttojuvvot ja Suopma lea riikkaidgaskasaččat čatnasan sámegielaid ealáskahttimii.

Lean leamaš bušeahttačuohppanplánain oktavuođas njuolga maid politihkalaš virgeolbmuide. RM:a evttohus livččii vuorrádus sámi kultuvrii ja sámegiela ealásḱahttimii. Stáhta galgá gávdnat seasttuid eará sajes go sámi mánáin ja nuorain.
Čakča lea hui hohpolaš. Boahtte vahku vuolggán Johkamohkkái Ruoŧa sámedikki válgaáigodaga virggálaš rahpamii. Ruoŧa gonagas oassálastá rahpamii ja rahpá válgaáigodaga. Oassálasttán rahpamiid olis ordnejuvvon jorbabeavdde ságastallamii sámii eananvuoigatvuođain. Čakčamánu álggus leat boahtime hui dehálaš čoakkámat. Sámediggelága ođasnuhttinbargojoavku doallá maŋimus čoakkámiid čakčamánu mielde ja guođđá láhkaevttohusas vuoigatvuohtaministarii ja evttohusaid váikkuhusaidárvvoštallan galgá maid gearggahuvvot gárvvisin. Golggotmánu álggus álgá meahcceráđđehuslága dárkkisteapmi. Eanan- ja meahccedoalloministeriija ásahan bargojoavkku ulbmilin lea meahcceráđđehuslága paragráfaid dárkkisteapmi, mii guoská sápmelaččaid oassálastinvuoigatvuođa lasiheapmi eanangeavaheamis. Bargojoavkku bargamii lea unnán áigi go ja bargojoavku ferte leahtuin dahkat evttohusas daningo meahcceráđđehusláhka galgá gárvánit jagi loahpa rádjái. Artihkal 8(j)-bargojoavku galgá maid čoahkkanit čakčat gárvet bd-strategiija ja doaibmaprográmma olláhuhttima ja oainnuid riikkaidgaskasaš artihkal 8(j)-bargojoavkku oassebeallečoakkámii.

Čakčat lea maid sámi parlamentáralaš ráđi dievasčoakkán, mas geahčaduvvo earenoamážit sámi giellaovttasbarggu ođđasit organiseren ja davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkaráđđádallamiid ovdáneapmi. Davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkaráđđádallamat joatkahuvvet čakčat. Ráđđádallamat leat ovdánan duskkástuhtti njozet iige mastege leat vel šihtton muhto soahpamušdeavsttas leat ain válmmaštalli ságastallamat. Sámediggi vuordá maid stáhtaráđis ovdáneami ILO 169-soahpamuša ratifiseremis. Vai soahpamuš sáhttá ratifiserejuvvot dán ráđđehusbaji áigge, de čakčat galget dahkkojuvvot čovdosat ja álggahuvvot ratifiserenáruid jávkadeapmi. Fuolastuhtti ratifiserema dáfus lea dat, ahte Suopma lea mearridan, ahte dat ii oza ON:a dorvvolašvuohtaráđđái jagi 2015. Suopma lea juo vuollánan riikkaidgaskasaččat – Suopma ii vigga šat leat olmmošrivttiid riikkaidgaskasaš málleriika. Sávan, ahte jearaldat lea dušše gaskaboddasaš váibamis lossa ON:a dorvvolašvuohtakampánnja maŋŋel. Iihal galggale vuollánit ilá jođánit dánge áššis.

Čakčat lea ulbmil oažžut sámedikki iežas doaimma viimmat ovdánit. Dán jagi mielde galget ovddiduvvot ja dohkkehuvvot sámedikki persovdnapolitihkalaš prográmma sihke ovttaveardásašvuohta- ja dásseárvoplánat ja dađistaga álggahuvvot daid olláhuhttin. Sámedikki bušeahttaárvalusat leat mearriduvvon dohkkehuvvot ovddit jagi loahpas, nappo boahtte jagi bušeahttaárvalus dohkkehuvvo dán jagi loahpas. Dat ođasnuhttá ášši válmmaštallama.

Buori čavčča joatkaga ramádaga guvlui.