PERJANTAI 25. LOKAKUUTA 2013

Sámedikki čoakkámis ja boazodoalloáššiin

Hohpolaš bargovahkku lea duogábealde ja liikká hohpolaš lea ovddabealde. Sámedikki dievasčoakkán lea dollojuvvon ovddetbeaivve. Čoakkánmearrádusas gávdno dieđáhus sámedikki ruovttusiidduin. Dieđán, ahte áššis leat jođus olu šolžžat ja áššis ságastallojuvvo ságastallanbálsttáin. Dađi bahábut šolžžain lea váttis botket sojiid. Ipmirdan olbmo luonddu ja dárbbu gávdnat áššái ákkaid ja hálu diehtit mearrádusa buot duogážiid. Dađi bahábut dat ii leat vejolaš ja sávannai, ahte sámediggái addojuvvo bargoráfi dego bargoservošamet áigi áhtat áššis. Earenoamáš dehálaš lea gudnejahttit hálddahushoavdda ja su lagamuččaid priváhtavuođa ja addit sidjiide áiggi ja ráfi vuogáiduvvat dillái.

Lean gullan, ahte mearrádus lea adnon politihkalaš suollemaslihttun. Áššis ii leat mihkkege politihkalaččaid, muhto mearrádus lea dahkkon lágaid vuođul ja áššis leat adnon olggobeal, bealakeahtes áššedovdit. Čoakkáma mearrádusa ákkaid in sáhte čilget dađi eanet, daningo dalle rihkkolin almmolašvuohtalága. Jearaldagas lea mu barganáigge váddáseamos ja losimus mearrádus. Oba čakča lea leamaš sámediggái hui lossat dán ášši geažil. Ovttaáigásaččat mis leat duođaid dehálaš proseassat jođus dego sámediggelága ja meahcceráđđehuslága ođasteapmi. Dilli lea leamaš luohttámušolbmuide ja bargiide vuoiŋŋalaččat lossat, muhto dat lea váikkuhan maid sámediggái bargosearvvušin. Mii leat lágidan bargiide ságastallanveahki dilis ja maid skuvlejumi. Mii boahtit sihkkarit joatkit ságastallanveahki ja skuvlejumi. Sámediggái dahkko guovlohálddašanvirgelágádusa doaimmas bargosuodjalandárkkistus, mas gieđahallojuvvojit sámedikki bargandilit ja bargiidjođiheapmi. Anán dárkkistusa buorrin áššin ja dat addá midjiide vejolašvuođa gárgehit ain iežamet doaimma ja hálddahusa. Sámedikki hálddahus doallá boahtte bearjadaga čoakkáma, mas gieđahallat hohpolaš áššiid, sámedikki ekonomiijadili ja bargiidhálddahusa áššiid.

Ikte duorastaga ordniimet guhkes áigái sámiid ruovttuguovllu bálgesiid boazoisidiid ja sámedikki oktasaščoakkáma. Šattaimet sáddet bovdehusa oanehis bovdenáiggiin ja máŋgga bálgesis ledje rátkimat. Eatnasat boazoisidiin besse liikká boahtit čoakkámii, mas lean hui duhtavaš. Sámediggi lei bovden čoakkáma čoahkkái, vai sáhtáleimmet gullat bálgesiid oainnuid ja jurdagiid. Mis lei earenoamáš buorre ja huksejeaddji ságastallan ja ožžon čoakkámis fas ođđa vuoimmi ja movtta ovddidit sámi boazodoalu sajádaga. Bárisin ođasnuhttojuvvojit PEFC-vuovdesertikašuvdna-kritearat. Gulaimet bálgesiid kriterain ja oaččuimet evttohusaid daid ovddideami várás, maid doalvut ovddos.

Eanan- ja meahccedoalloministeriija ásahan bargojoavkku, mii galgá čielggadit sámiid oassálastinrivttiid nannema, oktan bargun lea boazodoalu oppalaš eavttuid buorideapmi sámiid ruovttuguovllus. Bargojoavkku ságadoalli Pentti Lähteenojan mielde ovddideapmi galgá dáhpáhuvvat almmá boazodoallolága rahpama haga. Gulaimet boazoisidiid oainnuid mot boazodoallu galggalii ovddiduvvot ja diehttelas oktan ovddidanulbmilin loktanii ovdan doarjjadási bajideapmi. Gieđahalaimet čoakkámis maid oainnuid Meahcceráđđehusa ja bálgesiid ovttastusa dahkan soahpamušas, mii guoská boazodoalu vuhtii váldima stáhta hálddašan eananviidodagain. Soahpamuš spiehkasta ovddit soahpamuš  nu, ahte dat lea olahuvvon guoskat maid sámiid ruovttuguovllu iige das leat ráđđádallojuvvon sámedikkiin. Boazoisitčoakkáma ovttamielalaš signála lei dat, ahte soahpamuš gáibida gárgeheami sámiid ruovttuguovllu oasis.

Tukes (dorvvolašvuohta- ja kemikálavirgelágádus) lei bivdán sámedikki oainnu ruvkelága 38 § olláhuhttimis, mii guoská lohpeárvvoštallama sámiid ruovttuguovllus. Ságastalaimet maid ruvkelága olláhuhttimis. Sámediggi lea addán áššis Tukesii vástádusa, mii gávdno sámedikki ruovttusiidduin. Bálgesat, maidda leat boahtán olu ohcamušat, muitale iežaset leat vuoimmeheamit áššis, eaige dat háhppet vástidit buot cealkinbivdagiidda iežaset boazobargguid olis. Lohpideimmet loktet ášši ovdan ráđđádallamiin Tukesiin ja eará eiseválddiiguin. Dilli váttásnuhttá bálgesiid riektedorvvu olláhuvvama. Muitalin čoakkámii maid artihkal 8(j):a ovddideamis ja olláhuhttimis. Sámediggi lohpidii ovddidit boazoisitčoakkáma ságastallamiin ovdan boahtán áššiid. Ráhkadit áššis muittuhančállosa. Doallat čuovvovaš bálgesiid ja sámedikki oktasaščoakkáma maŋimusat njukčamánus, mas dasto geahččat mot čoakkánmearrádusat leat ovdánan. Gieđahallat čuovvovaš oktasaščoakkámis maid PEFC-kriteraid ja Meahcceráđđehusa ja Bálgesiid ovttastusa dahkan soahpamuša.

Boahtte vahku leat sámedikki stivrra čoakkáma lassin earánai čoakkámat. Sámediggelága ođasnuhttima válmmaštallan bargojoavku luobaha ovttamielalaš evttohusas vuoigatvuohtaministtar Anna-Maja Henrikssonii 31.10. Buvttán ovdan geahčastaga bargojoavkku evttohusas ja kommenteren luobahandilálašvuođa čuovvovaš bloggastan. Disdaga ráđđádallat Meahcceráđđehusain ee. PEFC-vuovdesertikašuvdnakritearain. Sámediggi buktá Meahcceráđđehussii boazoisitčoakkáma dearvvuođagaid. Mánnodaga oassálasttán Kanada ambassadeavrra lágidan eahketmállásiidda.

Vuottesjávrris 25.10.2013


Juvvá Lemet