#http://web.archive.org/web/20141013154454/http://klemetti.blogspot.fi/2012_11_25_archive.html

MAANANTAI 26. MARRASKUUTA 2012

Ministtarčoakkáma dovdamušat

Vahkku lei fas hohpolaš. Gaskavahkko lei sámedikki dán jagi maŋimus čoakkán. Sámediggi dohkkehii ovttamielalaččat cealkámuša evttohusas sámegielaid ealáskahttinprográmman. Lean hui ilus das, ahte ná dehálaš áššis lei ovttamielalaš ja dat sáddii seammas nanu signála stáhtii: sápmelaččat gáibidit prográmma hohpos olláhuhttima ja resursserema. Cealkámuš gávdno sámedikki ruovttusiidduin lagašáiggiid. Sámediggi evttohii dárkkistemiid giellaealáskahttinprográmma doaibmabidjoevttohusaide sihke guhtta ođđa doaibmabidjoevttohusa váldojuvvot prográmmii. Sámediggi evttohii ođđa doaibmabidjun dan, ahte almmolaš gielladutkosis dahkkojuvvo vejolažžan čađahit dan maid anáraš- ja nuortalašgielas, sámegielalaš aviisadoarjaga doarjjameari bajideami, sámegielalaš girjjálašvuođa ja girjjálašvuođa jorgaleami doarjjaortnega vuođđudeami, sámegielalaš oahpposoahpamušskuvlejumi lasiheami ja árbevirolaš dieđu suodjaleami gárgeheami. Sámediggi árvvoštalai maid sámegielaid ealáskahttinprográmma doaibmabiju gáibidit resurssaid. Jahkái 2013 – 2015 prográmma olláhuhttin gáibidivččii 9,675 miljovnna euro ruhtadeami.

Dievasčoakkán dohkkehii evttohusa jagi 2014 kulturmearreruhtan. Jahkái 2014 evttohuvvo kulturmearreruhtan 392 000 euro. Dievasčoakkán dohkkehii evttohusa jagi 2014 sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaide ja árrášaddadanbálvalusaide várrejuvvon mearreruhtan. Jahkái 2014 evttohuvvo badjelaš 4,632 miljovnna euro. Dievasčoakkán dievasmahtii maid sámedikki stivrra čoakkádusa dikkis stáhtaráđi earu mieđihan sámediggeáirasa sadjái. Ođđa stivrra lahttun válljejuvvui anáraš Anna Morottaja. Son dievasmahttá sámegiela ja sámi kultuvrra áššedovdamušainis hui bures stivrra.

Dievasčoakkámis dollejin Osloi sámi áššiid ministariid ja sámedikkiid politihkalaš njunnošiid jahkásaš oktasaščoakkámii. Čoakkámis luobahuvvui Gollegiella-bálkkašupmi, mii geigejuvvui dán jagi Romssa universiteahta sámegielalaš giellateknologiija gárgeheaddjái, Giellateknoi, ja davvisámegielalaš Divvun elektrovnnalaš riektačállinprográmma ráhkadeddjiide sihke guovtti gielddasámegiela bealušteaddjeguoktái Aleksandra Antonovai ja Nina Afanasjevai sudno guhkes eallinbarggus gielddasámegiela ovddideamis.

Čoakkámis gieđahallojuvvui maid davviriikkalaš giellaovttasbarggu ođđasitorganiseren. Čoakkán anii sámi giellaovttasbarggu ođđasitorganiserema mávssolažžan. Bukten iežan sáhkavuorustan ovdan, ahte fidnu áigge ferte čovdojuvvot Ruošša sápmelaččaid oassálastin sámi giellaovttasbargui. Deattuhin sáhkavuorustan maid dan, ahte giellaovttasbargu dárbbaha fidnu olláhuhttima maŋŋel bissovaš ja stáđis dárbbatlaš ruhtadeami stáhtain sihke maiddái bargguid sirdima stáhtalaš sámegielain bargi institušuvnnain sámedikkiide.

Čoakkámis gieđahallui maid Barentsa guovllu ovttasbargu ja deattuhuvvui álgoálbmogiid oassálastima dehálašvuohta Barentsa guovllu ovttasbarggus. Fáddá lea hui áigeguovdil Ruošša stáhta doaimmaid geažil. Ruošša stáhta lea gieldán RAIPONa doaimma, mii ovddasta Ruošša davviálgoálbmogiid. Dilli lea hui duođalaš ja fuolastuhtti. Ášši loktanii maid ovdan Suoma sámedikki dievasčoakkámis, muhto ášši ii váldon áššelisttu nala, daningo sámedikki bargoortnega mielde čoakkáma áššelistui sáhttá váldit dušše áššiid, mat leat dárbahassii bures válmmaštallojuvvon ja maid čoakkán mearrida ovttamielalaččat váldit ášši áššelistui. Dál ovttamielalašvuohta ii gávdnon.

Áiggon doalvut čuovvovaš sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) stivrra čoakkámii evttohusa, ahte SPR attálii ávžžuhusa ON:a sierra orgánaide, Ruošša stáhtii ja davviriikkaid olgoáššiid ministeriijaide RAIPONa doaimma dorvvasteami várás ja Murmánskka guovllu sápmelaččaid organisašuvnnaid doaimma dorvvasteami várás. Ášši gullánai buorebut SPR:a barggu vuollásažžan ja ávžžuhussii boahtá stuorit deaddoárvu, go golmma riikka sámedikkit ávžžuhit ovttas Ruošša álgoálbmogiid sajádaga buorideami.

Maŋimus dieđuid mielde Ruošša sápmelaččaid organisašuvnnaid sajádat leat uhkiduvvon. Gárganeapmi lea hui fuolastuhtti. Ožžon Leif Rantalas ikte dieđu, ahte Murmánskka guovllu eiseválddit leat álggahan doaibmabijuideaset Guoládaga sámi parlameantta (siidačoakkáma) gieldima várás. Murmánskka guovllu eiseválddit leat čállán virggálaš reivve, mas Ruošša sámi parlameantta ságadoalli Valentina Sovkina ja Ruošša sámi parlameanta sivahuvvo Ruošša stáhta vuostá bargamis, Ruošša lágaid rihkkumis, separatismmas ja riikkaidgaskasaš problemaid ráhkadeamis. Murmánskka leana ráđđehusa duhtameahttunvuohta sápmelaččaid guovdu šattai konkrehtalažžan go sápmelaččat hálide rohttet sámi leavgga stággui álgoálbmobeaivve 9.8.

Murmánskka guovlohálddašaneiseválddit čuoččuhit Guoládaga guovllu sámi parlameantta jođihuvvot olgoriikkaid organisašuvnnaid ja Norgga sámedikki doaimmas. Dákkáraš eiseválddiid reivvestallan sulástahttá Sovjeltlihtu áigásaš doaimmas, goas sápmelaččat ja álgoálbmogat doarrádallojuvvoje. Balan, ahte Murmánskka guovllu eiseválddit álggahit doaibmabijuid Ruošša beale sámi parlameantta ja sámi servviid gieldima várás. Dán mii Suoma sápmelaččat eat sáhte diktit dáhpáhuvvat, muhto mii galgat garrasit bealuštit Ruošša sápmelaččaid ja álgoálbmogiid vuoigatvuođaid ja galgat doallat sin vuoigatvuođaid ovdan, vai riikkaidgaskasaš searvvuš seahkánivččii dillái.

Ministtarčoakkámis gulaimet vehádatáittardeaddji, ON:a bissovaš foruma lahtu Eva Biaudeta čilgehusa vealaheamis, mii čuohcá sápmelaččaide. Ieš bukten sáhkavuorustan ovdan, ahte olgešpopulisma lea loktanan buot davviriikkain ja ekonomiijaroasu lassin lea garradan doaladumiid sápmelaččaid ja maiddái eará unnitloguid guovdu. Rasisttalaš, sápmelašvuostásaš interneahtta- ja aviisačálašeapmi lea šállošahtti dábálaš Suomas ja lea hui vahátlaš sámi nuoraid ja mánáid identiteahta buorráneapmái. Eanodaga ja Anára suohkana eiseválddit leat almmolaččat vuostálastán sápmelaččaid dáláš riektesajádaga ja earenoamážit riektesajádaga buorráneami. Dát lea hui fuolastuhtti danin, go eiseválddiid almmolaš sápmelašvuođa vuostálastin guottiha sápmelaččaid vuostálastiid sápmelašvuostásaš čálašeapmái ja baldá sápmelaččaid ohcamis iežaset vuoigatvuođaid.

Davviriikkain ii mana ON-dásis beare fávdnadit. Vuohččan Suopma ii dohkken ON:a dorvvolašvuohtaráđđái ja dál Ruoŧŧa ii válljejuvvon ON:a olmmošvuoigatvuohtaráđđái, vaikko Ruoŧŧa adnojuvvui ovddalgihtii oktan favorihttan. Suoma ja Ruoŧa ovttastahttá goappánai dat, ahte dat eaba leat ratifiseren Ilo 169-soahpamuša. Suomas soahpamuša ratifiseren lea dattetge ulbmilin. Oslo ministtarčoakkámis bessen gullat, ahte Ruoŧas soahpamuša ratifiseremis ii oba ságastallojuvvoge. Mu mielas davviriikkaid heajos menestupmi ON:a bargguin čájeha dan, ahte davviriikkat eai leat šat olmmošrivttiid málleriikkat – ja Ruoŧas ja Suomas lea vel olu bargu vai joksaba beassat ON:a “málleriikan”. Ilo 169-soahpamuša ratifiseren goappáš riikkain rabalii sihkkarit máŋga uvssa.

Boahtte vahku dollen fas Helssegii. Dieđus lea davviriikkalaš sámi soahpamuša Suoma sáttagotti ja áššedovdiid ráđđádallamat Helssegis. Oassálasttán maid olmmošriektesáttagotti lágidan seminárii. Semináras gieđahallojuvvojit Eurohpá ráđi olmmošriekteáittardeaddji Supmii addin ávžžuhusat. Human semináras Ilo 169-soahpamuša ratifisereneavttuin.

26.11.2012  Juvvá Lemet