#http://web.archive.org/web/20141014005759/http://klemetti.blogspot.fi/2013_03_24_archive.html

KESKIVIIKKO 27. MAALISKUUTA 2013

Blogga lea fas rahppon!

Muhtin mánu gaskka maŋŋel lean máhccan bargodihtora gurrii ja čálán fas interneahttabeaivegirjji. Šállošan guhkes botta. Lean leamaš álgojagi eret giehtačuohpadeami dihte. Dál lean máhccan dievas leahtuin dikšut ságadoalli bargguid. Oassálasten virgefriddjavuohtan áigge maiddái ovtta sámedikki stivrra čoakkámii, muhto muđuid ságadoalli bargguid divššui II várreságadoalli Hánno Heaika. In goitge riema ođđasit muitalit medias ovdan leamaš čoakkánmearrádusaid bloggastan, muhto vuojulduvan áigeguovdilis ja ođđa dáhpáhusaide. Moatti mánus lea háhppehan dáhpáhuvvat juo nu olu.

Mávssolaččamus ođđasiid lei almmatge sámedikki čoakkán, mii dollojuvvui historjjálaččat Brüsselis. Europarlamentarihkar Nils Torvalds lei bovden sámedikki guossástallat Brüsselii. 

Sámedikki čoakkán ii mannan aivve dego Strömsös. Guokte deháleamos ášši máhcahuvvuiga ođđasit válmmaštallamii. Sámi kulturguovddáža Sadjosa fitnodatdoaibmamálle ii lean dievasčoakkáma eanetlogu oainnu mielde dakkár, ahte dat livččii sáhttán dohkkehuvvot. Doaibmamálle váikkuhusat sámediggeláhkii ja –ásahussii, dan bušehttii ja maiddái juridihkalaš váikkuhusat ledje čilgekeahttá. Mearrádus lei buorre, daningo rabas gažaldagat doaibmamálles ledje olu.

Ieš in dađi bahábut beassan oassálastit dan stivrra čoakkámii, mas Sadjosa málle dohkkehuvvui ovddiduvvot dievasčoakkámii, muhto ledjen ilmmuhan ovddalgihtii stivrii, ahte in sáhttán guottihit evttohuvvon Sádjosa doaibmamálle evttohuvvot dievasčoakkámii almmá juridihkalaš čilgehusa haga. Petra Magga-Vars lei guođđán mearrádussii sierra oaivila. Ledjen diimmá bealde gáibidan hálddahusa čilget Sadjosa fitnodatdoaibmamálle juridihkalaš váikkuhusaid. Sámedikki stivra lei ovdal maid gáibidan, ahte Sadjosa fitnodatdoaimma etihkalaš rávvagat livčče galgan dohkkehuvvot seamma oktavuođas. Etihkalaš rávvagat eai leat velge gárvát.

Sadjosa fitnodatdoaibmamálles lea jearaldat das, mot Sadjosa doarjjabálvalusat (hálddahus ja doaibmasadjefuolahus) sihke čoakkánvuovdinbálvalusat ordnejuvvojit ja mii lea ordnenvuogi gorri sámediggái. Sámediggi lea dálu váldoláigolaš, muhto dálu eaiggáduššá Senatti-kiinteistö (Senahtta-giddodat). Sámediggi oažžu stáhtaveahki Sadjosis doarjjabálvalusaid ordnemii, muhto doarjja ii govčča buot goluid ja doarjja lea muhtin muddui eahpesihkkaris vuođu nalde. Stuorit ja prinsihpalaččat gažaldat guoská maid dan, leago sámi parlamentáralaš orgána bargun márkanastit čoakkánsajiid ja eahketborranbáhkaid. Suoma riikkabeaivvit ii dakkár hommegiid bargga. Rabas gažaldagat leat vaikko man eatnat. Dasa lassin hui stuora gažaldat boahtá leat čoakkánvuovdima vejolaččat buktin dáhpaid gokčan. Čoakkánvuovdin ja eará bálvalusaid vuovdin lea álohii eahpesihkkaris vuođu nalde earenoamážit dáláš ekonomalaš dilis. Mis lei goitge dievasčoakkámis áššis hui konstruktiiva ja vuđolaš sáttaságastallan. Áššis leat duođaid máŋga beali, ja ovdal go Sadjosa fitnodatdoaimma bissovaš doaibmamálle dohkkehuvvo, de buot molssaeavttut galggale čilgejuvvot. Dievasčoakkán máhccá áššái čuovvovaš čoakkámisttis miesse- dehe geassemánu.

Nubbi stuora ášši lei sámedikki nohkavaš jagi bušeahtta, mii máhcahuvvui jienasteami maŋŋel válmmaštallamii. Sadjosa fitnodatdoaibmamálle, man dievasčoakkán ii dohkkehan, váikkuha maid bušehttii, man geažil ášši gieđahallama sirdin lea dihto ládje ipmirdahtti. Livččen ieš hálidan, ahte bušeahtta livččii dohkkehuvvon dán čoakkámis. Juo dál lea golihan badjel golbma mánu – ja ruhta lea gollan, ja go čuovvovaš dievasčoakkán dollojuvvo, de jahkebealli lea juo mannan jagis. Dievasčoakkáma vejolašvuođat váikkuhit sámedikki dán jagi ruhtageavaheapmái leat geavadis dán meaarrádusa mielde unnon.
Lean ieš evttohan, ahte bušeahtta dohkkehuvvolii bušeahttajagi ovddit jagi juovlamánu, vai dievasčoakkámii livččii duođalaš mearridanváldi ruhtadeami geavaheamis. Sámedikki doaibmamearreruđat leat unnit. Leanai dađi dehálit, ahte min smávvaruđat adnojuvvojit nu áhpasit go vejolaš sámedikki válgabahi doaibmaprográmma ásahan deaddočuoggáid mielde. Sámedikki nohkavaš jagi bušeahtta válmmaštallojuvvui sámedikki stivrras. Ovddit jagiid ášši lea gieđahallon guovtte geardde: stivra čađahii vuohččan sáttaságastallama, man mielde bušeahtta dievasmahttojuvvui. Dál ná ii meannuduvvon. Šadden guođđit stivrra bušeahttaevttohussii sierra oaivila. Sámediggi lea ožžon nohkavaš jahkái stáhtas lassiruhtadeami 100 000 euro. Ruhtadeapmi lea vuoigatvuohtaministeriija bušeahttaevttohusa mielde dárkkuhuvvon adnojuvvot sámedikki bargiid bálkkáid dárkkistusa (14 000 euro) ja birasáššiid ovddideapmái (86 000 euro). Sámedikki stivrra dahkan evttohusas birasáššiid ovddideapmái čujuhuvvui evttohusas dušše 50 000 euro, mii mu mielas ii leat dohkálaš. Ovttaáigásaččat bušeahttaevttohusas sámediggi doarju Sadjosa fitnodatdoaimma dehege bálvalusaid vuovdima 13 000 euroin aitosaš doibmii sirrejuvvon mearreruđain ja dasa lassin doarju Sadjosa doaimma maid bargiidresurssain. Meannudeapmi ii leat dohkkehahtti ja dát bohciidahtii olu ságastallama maid dievasčoakkámis.

Bukten čoakkáma rahpansártnistan ovdan ahte dát jahki lea válgabaji deháleamos, daningo dán jagi lea ulbmilin oažžut válmmašin dehe ovddos oaiveministtar Jyrki Kataisa ráđđehusprográmma guovddáš sámi áššiid ovddidanáigumušaid. Sámedikkis dárbbahuvvo eanet go goassige ovdal oktilašvuohta ja eakti hállu buoridit sámiid vuoigatvuođaid. Dál sámedikkis lea báris áigi vuojulduvvat áššiide, ii fitnodatdoaimma ovddideapmái dehe smávvadigaštallamiidda. Hui stuora váttisvuohtan lea, ahte sámedikkis leat hui unnán olmmošnávccat áššegieđahallanbargguide. Vaikko eanas goluin bohtet bargiidgoluin, áššegieđahalli virgeolbmot mis leat duođalági mielde aiddo dál dušše guhtta. Min deháleamos virggis láhkaolbmo barggus ii leat dán vuoru oktage, virgáiduvvan láhkaolmmoš lea virgeluomus ja virgesadjásašvuohta ii leat devdojuvvon. Dilli lea gierdameahttun, ja šaddatnai oastit áššedovdibálvalusaid earenoamážit juridihkalaš gažaldagain olggobealde. Sámedikkis lea stuora vátni áššedovdiin. Dađi bahábut skuvlejuvvon ja dohkálaš sápmelaččaid lea váttis geasuhit ruovttoluotta Sápmái bargui – Lulli-Suopma ja Norga leaba eambbo geasuheaddji molssaeavttut.

Liikká mearrideimmet maid áššiin, nu ahte čoakkán ii mannan duššebeare sáttaságastallamiidda. Dohkkeheimmet ee. oahppomateriála buvttadanplána ja sámedikki bálkkašupmenjuolggadusa, mii dahká vejolažžan bistevaš mánnosaš bálkká máksima várreságadolliide. Dan sturrodat dohkkehuvvo jahkásaččat bušeahta dohkkeheami olis. Sámediggi attii dáinna mearrádusainis dehálaš signála, dat atná árvvus politihkkariid dahkan gáibideaddji politihkalaš barggu.

Sámediggi ii doallan Brüsselis dušše čoakkáma, muhto luohttámušolbmuide lei skuvlen EU:s ja dasa lassin beasaimet deaivat EU:a politihkkariid ja virgeolbmuid. Mátki lea okta sámedikki čoakkáma dohkkehan válgaáigodaga doaibmaprográmma ulbmiliin. Ságastalaimet europarlamentarihkar Nils Torvaldsiin ee. EU:a spirepolitihkas, sámiid vuoigatvuohtasajádagas ja das, mot dialoga EU:a ja sámiid gaskka sáhtálii ovddiduvvot. EU:a parlameanta ja komisšuvdna leaba čatnasan olláhuhttit dialoga álgoálbmogiiguin. Ságastallan lei hui huksejeaddji ja ávkkálaš. Suomas lea eanan- ja meahccedoalloministeriija doaimmas loktejuvvon vuoimmálaččat ovdan, ahte Suoma spirepolitihkka vuođđuduvvá EU:a linnjemiidda. Dáláš spirepolitihkka ii suvdde, dat lea gierdameahttun. Dat ii váldde vuhtii beađuid johtima stáhtaid rájiid rastá, buhttenortnet lea njoahci ja gággat, buhtadusat eai álohii leat oba máksojuvvonge ja vahátelliid jávkadeapmi lea duođaid váttis. Dilli uhkida juo boazodoalu boahtteáiggi. Torvalds buvttii ovdan, ahte namalassii stáhtain lea geatnegasvuohta dahkat iežas mearrádusaid. Dat galget oažžut dili dan dássái, ahte spiret eai uhkit ealáhusaiguin bargama. EU ii bákkut stáhtaid suodjalit bohccuid spiriid biebmun. Ministeriijat sáhttet čádjidahttit riikkavuložiid atnit EU:a gobmin ja sivahallat dan vaikko man áššis daningo EU ja dan bargu lea dovdameahttun eanas olbmuide. Eanasin heajos politihkkii galgá ohcat sivalačča eará sajes go EU:s.Torvalds dajai maid, ahte heajos eallinvugiimet mielde leat maid seaguhan beađuid lunddolaš eallinvugiid. Mis lea dán geažil eambbo heajosmenolaš beađut go ovdal. Dánnai ášši árvvoštallan ja doaibmabijuide riepman dan ektui gullá lahttoriikka bargguide.

Mis lei maid vejolašvuohta deaivat komissára Olli Rehna. Lei duođaid fiinna ášši, ahte deaivvadeapmi ordnahuvai buot euroroasu ja Kyprosa roasu gaskkas. Dat čájehii mu mielas dan, ahte komissáras lea eakti beroštupmi sámi áššiide. Bukten deaivvadeamis ovdan, ahte sámediggi ja komisšuvdna sáhtáleigga bargat ovttasráđiid árktalaš ja davvi dimenšuvnna politihkas sihke earenoamážit birasgažaldagain. Olgoáššiid komissára Lady Catherine Ashton lea hálidan dialoga EU:a komisšuvnna ja sápmelaččaid gaskii go hálidii diimma giđa deaivat sápmelaččaiguin ja ieš oainnán buorrin joatkkan dán dialogii Suoma sámedikki guossástallama EU:s. Bukten maid ovdan, ahte EU:a ruhtadanprográmma InterregSápmi galggalii gárgehuvvot. Deháleamos lea, ahte dat seaillulii čuovvovaš ruhtadanbaji áigge iige dan ruhtadeapmi unniduvvole. Dađi bahábut dáláš ruhtadanprográmma atnu lea buktán byrokratiijainis biehtadahkes váikkuhusaid eaige smávvadoaibmit sáhte eaige duostta ohcat ruhtadeami. Ruhtadanprográmma ii bálval iežas ulbmila jos dušše stuora ja jábálaš doaibmit sáhttet dan ohcat. Ruhtadanprográmma hálddahus galggalii beavttálmahttojuvvot. Komissára Rehn lei hui miehtemielalaš. Son deattuhii, ahte komisšuvdna lea čatnasan dialogii álgoálbmogiiguin ja lohpidii doalvut ášši ovddos nu bures go son sáhttá ja bivddii oktavuohtaváldimiid iežas vehkiiguin. Deaivvadeamis bázii dakkár govva, ahte sus lea eakti hállu ovddidit dialoga sápmelaččaid ja komisšuvnna gaskkas.

Alimus hálddahusriekti lea mearridan sámedikki mannan čavčča dahkan burginohcamušatid, mat guske sámedikki válgalogahallama dievasmahttima vuostá sámedikki oainnu. AHR lea hilgon burginohcamušaid ášši dárkilit ákkastalakeahttá. Boađán doalvut ášši čuovvovaš stivrra čoakkámii ja stivra galgá suokkardit áigugo dat doalvut ášši viidáseappot riikkaidgaskasaš riektái – ON:ii dehe Eurohpá Ráđđái? Mu mielas ášši lea prinsihpalaččat nu dehálaš, ja go áššis lea maid jearaldat riikkaidgaskasaš soahpamušaid olláhuhttimis, de sámediggi ii galgga guođđit ášši dása.

Čuovvovaš bloggas muitalan ievttá biodiversiteahttačoakkáma dehálaš mearrádusas dohkkehit jagiide 2013 – 2020 doaibmaplána, mii stivre biodiversiteahttastrategiija olláhuhttima.


27.3.2013

Juvvá lemet