#http://web.archive.org/web/20141013055242/http://klemetti.blogspot.fi/search?updated-min=2010-01-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2011-01-01T00:00:00%2B02:00&max-results=50

TIISTAI 28. JOULUKUUTA 2010

Sikta sámediggeválggaide
Jagi loahpas nohká ohcamuša guođđin sámedikki válgalogahallamii. Hálidan ávžžuhit ja doarjalit buot sápmelaččaide, geat eai leat válgalogahallamis, ohcalit logahallamii, vai beassabehtet geavahit iežaideattet jienastanvuoigatvuođa boahtte sámediggeválggain ja váikkuhit dasa, makkár politihkka sámedikkis boahttevaš jagiid vuddjojuvvo ovddos. Čuovvovaš válgaáigodaga áigge loahpahuvvojit davviriikkalaš sámi soahpamuša (konvenšuvnna) joatkkaráđđádallamat ja vejolaš soahpamuša ratifiseren. Oktanaga ráđđádallamiiguin, mat siktejit sámi soahpamuša ratifiseremii, Suopma šaddá čoavdit sámiid eanan- ja čáhcevuoigatvuohtagažaldagaid, daningo dat sámi soahpamuša ratifiserema mávssolaš oassi. Davviriikkalaš sámi soahpamuša ratifiseren gáibideažžá maid Suoma sámediggelága dárkkisteami ja válgaortnega ođasteami.

Sámediggi lea dahkan evttohusa válgaortnega ođasteami várás. Dál jienasteddjiin ii leat mangelágán golaheaddjesujiid, sámediggái válljejuvvojit ovddasteaddjit almmá oppalaš dieđu haga das, makkár politihka sii vudjet. Dego dát válgaáigodat lea čájehan, de válgavuogádagas leat buncárat. Vuoigatvuohtaministeriijas lea ilmmuhuvvon, ahte boahtte ráđđehusáigodagas sámediggeláhka ja válgaortnet sáhttá dárkkistuvvot. Sávan, ahte boahtte sámediggeválggain dii, buorit jienasteaddjit, gáibidehpet iežaideattet ovddasteddjiin politihkalaš linnjemiid albmosii ovdal go dahkabehtet jienastanmearrádusa. Dii mearridehpet boahttevaš sámedikki politihkalaš linnjá. Sámedikki ruovttusiidduin gávdnojit skovit válgalogahallamii ohcamis čuovvovaš liŋkkas:www.samediggi.fi--> dokumeantat- Vaalit 2011.

Gollan jahki lea leamaš hohpolaš sámedikkis. Lean viidáseappot gieđahallan gollan jagi čállosisttán Inarilainen-aviissas suomagillii. Aitosaš doaibmamet lea lassánan ja sámi parlamentáralaš ráđi jođiheami dikšun lea lasihan bargonoađi mearkkašahtti ládje. Dán jagi áigge leat joksan smávva ovdánanlávkkiid sámiid riektesajádaga ovdáneamis, vaikko almmolašvuođas dan ii álohii fuobmáge. Ráđđehusa evttohusain ođđa meahccejohtalusláhkan sihke ođđa čáhceláhkan boahtiba goappásnai vuosttaš geardde iežas paragráfan sámi kultuvrra suoji dorvvasteapmi. Sámegiela ealáskahttinprográmma plánen lea álgán. Prográmma válmmaštalli bargojoavkkus lea nanu sámedikki ovddastus ja jáhkánnai, ahte oažžut prográmmas dakkára, ahte dat dorvvasta sámegiela ja sámi kultuvrra boahtteáiggi sihke sámiid ruovttuguovllus ja dan olggobealde. Nuoraid sajádaga buorráneapmi sámedikki doaimmas lea maid stuora ovdáneapmi.

Boahtte jahki lea maŋimus dán válgaáigodaga sámedikki doaibmajahki. Olu hástalusat lea vel ovddas. Biodiversiteahttasoahpamuša artihkal 8(j)-bargojoavkku bargu galgá loahpahuvvot cuoŋománu loahpa rádjái. Sámi parlamentáralaš ráđi doaimma ja hálddahusa ođđasitorganiseren galggalii maid loahpahuvvot boahtte čavčča rádjái. Sámedikki bargoortnega ja ekonomiijahálddahusa ođasnuhttinbargu galggalii maid loahpahuvvot. Hástalusat leat vaikko man eatnat ja bargu lea dárbahassii vel dánnai válgaáigodagas.

Boahtte jagi áigge iešguhtenai sámedikki lahttu galgá suokkardit vuolgágo šat evttohassan sámediggeválgii. Seamma suokkardeapmi lea maid mus ovddas. In sáhte šiitit, ahte iigo dát válgaáigodat livčče leamaš lossat nu vuoiŋŋamašlaččat go maid fysihkalaččatnai. Persovdnii čuohcci ja vuojulduvvi opposišuvdnapolitihkka sámedikkis lea maid hui lossat. Lea šállošahtti, ahte maiddái mu bearaš lea gillán almmusvuođa deaddagiin. Mediaspeallu lea maid šaddan garraseabbon eaige áššegažaldagain háliduvvo dahkkojuvvot ođđasat. Áššálaš, kritihkalaš, dutki journalisma sámi mediain ii jur gávdno. Lea maid duohta, ahte riikkabeaivvelahtut váidalit seamma váilevašvuođain váldegotti medias. Válgaáigodat lea leamaš lossat, muhto olu lea ožžojuvvon áigái ja olu lea vel dagakeahttá. Loahpalaš mearrádusa das vuolggángo šat evttohassan sámediggeválggaide dagan go lean ráđđádallan áššis iežan bearrašiin buori áigge ovdal válggaid. Dieđihan dieđusge mearrádusastan mu blogga lohkkiid.

Juovlavahku oassálasten Lappi universiteahta sámegiela lektora Leif Rantala barggusheaitinseminárii, Sápmi ja Lappi universiteahtta. Bukten dilálašvuhtii sámedikki dearvvahusa. Dilálašvuođa ságastallamis ávzzuhin, ahte maiddái universiteahtat galget guoddit ovddasvástádusaset sámegiela ealáskahttinprográmma olláhuhttima várás. Universiteahtat galggale iežaset osiin ráhkkanit prográmmii ja dan maŋŋel go dat nohká nu ahte dat skuvlejit oahpaheddjiid ja áššedovdiid sihke nu ahte válmmaštit materiála goiellaealáskahttinbargguide. Čuovvovaš beaivve bukten dearvvahusa Kemi-Tornio (Giepma-Duortnus) ámmátállaskuvlla válmmašnuvvanfeasttas. Mu doallan sártnit sámedikki ruovttusiidduin. Ođđajagimánu vuosttaš vahku doalan vahku luomu. Bargohoahput álget fas loahppážiid maŋŋel.

Vuottesjávrres 28.12.2010

Juvvá Lemet