#http://web.archive.org/web/20141007050154/http://klemetti.blogspot.fi/search?updated-min=2011-01-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2012-01-01T00:00:00%2B02:00&max-results=36


KESKIVIIKKO 28. JOULUKUUTA 2011

Sámediggi lea mutkon Sajosii
Šállošan bloggamerkema ádjáneami. Vaikko dán sámedikki doaibmaáigodat lahkona loahpageaži, de barggut ja hoahput eai leat heađisge nohkan. Sámediggi lea dál mutkon Anáris ođđa sámi kulturguovddáš Sajosii ja jagi álggu rájes min bargit besset álggahit ođđa jagi ođđa doaibmasajiin. Sajos rahppojuvvo 2.1.2012 ja ja álbmogii 9.1.2012. Virggálaš rahpandoalut leat giđđadálvve.

Ovdal juovllaid lea dáhpáhuvvan olu. Sámedikki stivra ja golmma riikka sámedikkit leat háhppehan čoahkkanit. Sámedikki stivra doalai dán jagi maŋimus čoakkáma ovdal juovlaluomuid. Sirddiimet muhtin eai nu hohpolaš muhto prinsihpalaš áššiid boahtte jahkái ođđa sámedikki mearrideapmái. Hohpolaš áššiin stivra ságastalai guhká Sajosa rahpandoaluin ja Sajosa márkanastinfidnus. Sámediggi ovttasbargoguimmiidisguin lea ožžon ruhtadeami Sajosa márkánastima várás fitnodagaide, servošiidda ja eiseválddiide. 

Sámediggi lea ožžon fuolastuvvan oktavuođa váldimiid mot sámi kultuvra ja sápmelašvuohta buktojuvvo ovdan Sajosa márkanastimis. Sajoshan lea earenoamážit sápmelaččaid parlameantadállu ja sámi kulturguovddáš. Sámedikki stivra mearridinai ovddidit Sajosa geavaheddjiid ovttasbargojovkui, ahte dat ráhkada etihkalaš njuolggadusaid Sajosa márkanastimii ja doaibmasaji láigumii. Ovttas ráhkaduvvon ja dohkkehuvvon prinsihpat álkidahttet sierra doaibmiid gaskavuođa ovttasbarggu ja maiddái Sajosa márkanastima. Sajos lea eandalii sámiid dállu ja dat buktá iežas gáibádusaid makkár dáhpáhusaid ja doaluid sámi kulturguovddážis sáhttá doallat. Galget ráhkaduvvot čielga doaibmannjuolggadusat makkár dáhpáhusat ja márkanastin heivejit sámi kultuvrra árvvuide ja parlameantadállui. Ođđa sámediggi beassá gieđahallat evttohusa etihkalaš prinsihppan boahtte giđa. 

Stivra mearridii maid, ahte Sajosa rahpandoaluid plánen ja rahpandoaluid áiggiide plánejuvvon dáhpáhusat galget dáhpáhuvvat earenoamážit ođđa sámedikki jođiheami mielde. Oppalaččat geahčadettiin dáhpáhusain galgá atnit ávvira árvvolašvuođas – rahpandoalut galget leat árvvolaččat, dat galget leat sámi kultuvrra mielde ja govvidit oba sámi kultuvrra máŋggalágánvuođa – ja dieđusge dat galget leat guovlluguovdasaččat dásseárvosaččat. 

Stivra dohkkehii čoakkámistis sámi giellaráđis válmmaštallon rievdadusevttohusa sámi gielladahku-bálkkašumi njuolggadusaide. Boahttevuođas gielladahku-bálkkašupmi mieđihuvvo juohke nuppi jagi, vai bálkkašumi árvu seailu. Dán jagi sámi giellaráđđi mieđihii gielladahku-bálkkašumi Eanodaga bearašbeaiveruoktu Miessái. Bálkkašupmi lei duođaid fiinna nuortalašsámi veaddeduodji, man lei duddjon Matleena Fofanff. 

Boahtte jagi sámedikki doibmii várrejuvvon doaibmaruđat geahppánit, muhto maid sámi kulturmearreruhta unnu. Dát addá ahkidis signála sámi dáiddariidda ja servviide. Ordniimet vel ovdal juovlabasiid áššis deaivvadeami kultur- ja faláštallanministtar Paavo Arhinmäkiin. Dađi bahábut ministtar ii astan boahtit deaivvadeapmái ja ovttas sámedikki kulturčálliin deaivvaime ministtar Arhinmäki stáhtačálli. Stáhtačálli lohpidii doalvut dieđu min fuolas ministtarii ja min sávaldaga doallat kulturmearreruđa unnimusat ovddeš dásis boahtte jagi bealde. Stáhtačálli lohpidii čielggadit vejolašvuođaid dikšut omd. riikkabeivviid lassibušeahtain kulturmearreruđaid čuohppama.


Eatnigiela merken álbmotdiehtovuogádahkii

Sámediggi lea diimmá giđa rájes čielggadan sámegielat beaivedivššu ja giellabeassedoaimma dili. Ášši lea duođaid áigeguovdil sámegiela ealáskahttinprográmma ráhkadeami geažil. Sámediggi diŋgui áššedovdičilgehusaid giellabeassedoaimmas ja sámegielalaš beaivedivššu ja giellabeassedoaimma dilis virgebargun ja konsultabálvalussan ja sámedikki sosiála- ja dearvvašvuohtalávdegottis. Stivra dohkkehii čilgehusaid sámegielalaš beaivedivššu dilis sáddejuvvot diehtun sierra eiseválddiide dego oahpahus- ja kulturministeriijai ja sosiála- ja dearvvašvuohtaministeriijai sihke sámi ruovttuguovllu gielddaide. 

Lea almmatge čielggas, ahte lágat, mat gusket eatnigiela merkema, gáibidit dárkkálnuhttima. Sámedikki čilgehusaid vuođul orru leame nu, ahte sierra gielddain ja maiddái doaibmiid ja eiseválddiid gaskkas leat sierralágán oainnut maid giellabeassi, giellalávgun ja sámegielalaš beaivedikšu dárkkuhit. Sámediggái boahtán oktavuođa váldimiid mielde sámegielalaš beaivedivššus leat leamaš mánát, geat eai máhte obanassiige sámegiela dehe máhttet dan hui hejot. Sidjiide leat váhnemiid gáibádusas fállojuvvon sámegielalaš beaivedikšobáiki daningo váhnemat leat merken mánáid eatnigiellan sámegiela álbmotdiehtovuogádahkii, vaikko duođalašvuođas mánáid eatnigiella lea leamaš suomagiella. Dákkár mánáid rievttes giellaoahppanbáiki lea sámegiel giellabeassi. Mánáid ovdamuniid mielde lea dat, ahte sii ožžot dárbbašlaš beaivedikšobálvalusaid iežaset giellamáhtu mielde. Sámegielalaš beaivedivššus giella sáhttá earáhuvvat jođánit suomagiellan jos jovkui bohtet dakkár mánát, geat eai máhte sámegiela. 

Boastto dieđuid ilmmuheapmi álbmotdiehtovuogádahkii sáhttá leat registtarmerkenrihkus. Lappi diggerievttis lea gieđahallojuvvon dáhpáhus sámegiela merkemis eatnigiellan álbmotdiehtovuogádahkii jagi 2008. Olmmoš, guhte ii lean sápmelaš, muhto máhtii veaháš sámegiela, lei ilmmuhan sámegiela eatnigiellanis álbmotdiehtovuogádahkii. Diggerievtti mearrádusa mielde olmmoš gehččui sivalažžan registtarmerkenrihkosii, daningo áššáskuhtton olbmos ii lean vuoigatvuohta ilmmuhit sámegiela eatnigiellanis go son ii lean sápmelaš. Son goit guđđojuvvui dubmekeahttá ráŋggaštussii.

Sámediggi stivra mearridii bivdit riikkabeivviid vuoigatvuohtakánslera ja vuoigatvuohtaáššeolbmo dutkat leago dáláš láhkageavat boastut dan dáfus, mii guoská máná sámegiela eatnigiellan ilmmuheamis álbmotdiehtovuogádahkii ja galgágo dáláš lága rievdadit dan ektui. Gielddaid lágas mearriduvvon geatnegasvuohta beaivedivššu ordnemii mearrahuvvá máná álbmotdiehtovuogádahkii merkejuvvon eatnigiela vuođul das fuolakeahttá man giela dehe gielaid manna duođalašvuođas hupmá. Namuhuvvon alimus lágalašvuođa bearráigeahčči eiseválddit dehege riikkabeivviid vuoigatvuohtakánsler ja/dehe vuoigatvuohtaáššeolmmoš galggaleigga addit njuolggadusaid das, gáibidago láhka, mii guoská eatnigiela merkema, dárkkálnuhttima ja jos gáibida de guoskevaš ministeriijat galggale riepmat ášši divvuma gáibidan doaibmabijuide. 

Sámedikki giellabesiide ja sámegielalaš rieggáide dárkkuhuvvon ruđat leat dán rádjái kanaliserejuvvon sámedikki sosiála- ja dearvvašvuohtalávdegotti bakte daningo giellabeasse- ja riekkesdoaibma lea gehččojuvvon beaivedikšundoaibman. Sierra doaibmit ee. veahádatáittardeaddji ja duopmostuolut leat goitge geahččan ovttačilggolaččat ahte giellabeassedoaibma ii leat beaivedikšu. Ruhtadeapmi giellabesiide boahtá oahpahus- ja kulturministeriijas ja sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaide várrejuvvon ruhtadeapmiges boahtá sosiála- ja dearvvašvuohtaministeriijas. Ođđa sámediggi galgá duođalaččat suokkardit leago sámedikki sosiála- ja dearvvašvuohtalávdegoddi rievttes orgána juolludit ja bearráigeahččat ruhtadeami, mii guoská sámegiela ealáskahttima. Mu mielas giellabeasse- ja giellalávgundoaimma ruhtadeapmi, mii ealáskahttá sámegielaid ja mat eai gula sosiála- ja dearvvašvuohtanbálvalusaide, gulalii buoremusat sámi giellaráđi doaibmagieddái. Muhto dáthan báhcá ođđa sámedikki guorahallamii ja mearrideapmái.