#http://web.archive.org/web/20141006125402/http://klemetti.blogspot.fi/2012_01_29_archive.html

Golleroggamis ja čoakkámiin
Ođđajagimánnu lea measta loahpas ja blogga čállin lea báhcán unnánažžii – šállošan dan sakka. Ođđa jahki lea álgán ovdalaččage hohpolaččabun. Sámedikki ortniiduvvančoakkáma doallan ádjána guovvamánnui dego njeallje jagi dás ovdalnai. Sámedikki stivra mearridii čoakkáma dollojuvvot guovvamánu 15. beaivve dan maŋŋel go lei gullan čoakkáma čoahkkáibovdejeaddji, sámedikki boarráseamos áirasa Tauno Haltta.

Orru leame nu ahte barggus álggaheaddji sámediggi šaddá garra hástalusaid sisa. Eanangeavahanáššit barggahit sámedikki hui olu – nohkavaš áigodaga gárvánežžet Anárjávrre oasseoppalašlávva go Gilbbesjávrre oppalašlávvanai. Dasa lassin golleroggan ja vuoluštanohcamušat bohtet barggahit sámedikki nu olu ahte eat leat dan ovdal oaidnánge. Sámiid ruovttuguvlui leat dahkkon 60 ođđa vuolušteami, eanas boares ja heajos ruvkelága áigge dahkkon ohcamušat. Orru leame nu ahte eatnasat vuoluštanohcamušain mearriduvvojit boares ruvkelága vuođul. Vuoluštanohcamušaid lassáneapmi lea ášši, mas sápmelaččat galget leat fuolas. Vuoluštanohcamušat leat dahkkon ollásii ođđa viidodagaide, main omd. golleroggan ii leat leamaš ovdal. Dát lea hui fuolastuhtti ja lea čielggas, ahte golleroggit hálidit atnit ávkki boares ruvkelága váilivuođain vel hui guhká. Boares ruvkelágas ii daddjo sámi kultuvrras sátnige. Ođđa ruvkelágas lea mearriduvvon sámi kultuvrra geahnohuhttima gieldimis, nuppiiguin sániiguin vuolušteamit ja ruvkedoaibma eai oaččo heajudit sámi kultuvrra miel ealáhusaiguin mávssolaš bargama eavttuid. 

Vahkuloahpa dohkkehin sámedikki cealkámuša Lismájohkii dahkkojun ovcci vuoluštanohcamušas. Unna Lismájogažis leat juo dálnai vuolušteamit ja johkii leat ohccojun biraslobit mášengolleroggamii. Sámediggi vuostálasttii cealkámušastis vuoluštanlobiid mieđiheami, daningo vuolušteamit buvttále mielddisteaset biehtadahkes váikkuhusaid čáhcešládjii, guollenáliide, lasihivčče boazojámuid ja meahccejohtalusa, ja buot ovttas heajudivčče sámi kultuvrra mield árbevirolaš ealáhusaiguin bargama eavttuid. Vuoluštanohcamušat leat dahkkojuvvon Lismájohkii báikkiide, gokko leat dehálaš guolástanbáikkit, bohccuid dálveguohtuneatnamat ja bohccuid johtolagat rátkingárdái. Guovllu sápmelaččat vuostálastet vuoluštanlobiid mieđiheami. Sámi bálgesa viidodahkii leat čuohcán olu guohtoneananmassimat. Goanstajávrrit, turismahuksen ja vuovdečuollamat leat juo ovdalaččas heajudan guovllu sámi kultuvrrain bargama eavttuid sakkarat. 

Vuoluštanohcamušaid lassin ođđa sámediggi šaddá duođas bargagoahtit hui áŋgirit. Vuoigatvuohtaministeriija lea sadden sámediggái ja sierra ministeriijaide cealkámušbivdaga ILO 169-soahpamuša ratifiseremis. Sámedikkis vurdojuvvo evttohus mot áššis galggalii ovdánit ja maid ratifiseren Suomas eaktuda.

Evttohus sámegielaid ealáskahttima várás lea gárváneame guovvamánu loahpas, man maŋŋel evttohus sáddejuvvo cealkinládje, ja oahpahus- ja kulturministeriija gárve cealkámušaid vuođul loahpalaš sámegielaid ealáskahttinprográmma. Olláhuhttin álgá giđđat ja sámediggi galgá mu mielas ovdanbuktit gáibádusas leahkit nannosit mielde prográmma olláhuhttimis ja čuovvumis. Sámegielaid ealáskahttinprográmma ulbmilin lea ealáskahttit sámegielaid sihke sámiid ruovttuguovllus ja dan olggobealde. Sávan, ahte prográmmas vuojulduvvo earenoamážit sámiid ruovttuguovllu sámegielaid ealasvuođa doarjumii, eatnigielaset mielde sámegielalaš ja lunddolaš sámegiela giellageavahanbirrasiid doarjumii ja ahte dorvvastuvvo sámegiela oahpahus olles riikkas. 

Sámedikki čavčča válggain čoaggin dieđut leat bárrásiin gárváneame. Ovdadieđuid mielde dušše 35 % sápmelaččain orrot sápmelaččaid ruovttuguovllus ja 400 sámegiela eatnigiellan hubmi leat jápmán ovddit gávcci statistihkkadahkanjagi áigge. Dát 400 olbmo leat leamaš sámegielamet, sámi kultuvrramet ja árbevirolaš dieđuideamet nanu sirdit. Dilli lea duođaid vearrái ja juohke sápmelačča oaivvis galggalii alárbma juo čuodjat sámegiela ja sámi kultuvrra boahtteáiggi dáfus ja maiddái sámi árbevirolaš dieđuideamet sirdima dáfus. Sápmelaččaid mearri sámi ruovttuguovllu olggobealde lea sturron ja sámegiela eatnigiellanis hubmiid mearri lea unnon. Sámediggi galgá dán válgabajis eandalii ráhkadit evttohusa das, mot gárganeapmi sáhttá earáhuhttojuvvot nuppe guvlui ja de oažžut sápmelaččaid muotkut ruovttoluotta sámiid ruovttuguvlui.

Sámegiella ii seaillo go hupmamiin ja nu ahte giellamáhtumet sirdit buolvvas nubbái. Vaikko olu lea rievdan 1900-logu álgogeahčen, goas sámegiela geavaheapmi adnojuvvui heivemeahttumin ja sámegiela hupman gildojuvvui skuvllas ja eará virggálaš oktavuođain, de lea vel olu barganládje. Vaikko virggálaš doaladupmi sámegiela ja sámi kultuvrra ektui lea earáhuvvan suovvalažžan, de vealaheapmi ja sámi kultuvrra ja giela badjelgeahččan gávdno dálá servodagas, ii dárbbat go oahpásnuvvat Davvi-Suoma suopmelašmediaid sámivuostásaš ságastallanbálsttáide dehe suomi24-siidduid ságastallamiidda. Sápmelaččaid giellamolsun lei giivámus muttos 1900-logu álgologijagiid rájes gitta 1970-logu rádjái, muhto dat joatkahuvvá velnai. Dieđán sámi veagaid, geat eai huma mánáidasaset sámegiela, vaikko ieža máhttet sámegiela earenoamáš bures dehe eatnigiellan. Eatnasat sámi veagain goitge lihkus sirdet dálá áigge sámegiela mánáidasaset.

Vai bastit seailluhit sámegiela ja sámi kultuvrra eallinvuoimmálažžan, de oba sámi searvvuš galgá riepmat doaibmabijuide sámegiela ja sámi kultuvrra dorvvasteami várás – earenoamážit sámediggi. Muhto mii dárbbahit dábálaš jálos sápmelaččaid veahki, daid, geat hupmet sámegiela mánáideasetguin, bargoguimmiideasetguin, fulkkiideasetguin, oahpahit sámegiela ja duddjojit lunddolaš sámegiela giellageavahanbirrasiid. Dárbbahit árbevirolaš sámi ealáhusaid, vai sámegiella seailu, sámi ruovttuguovlu seailus ealasin ja vai sámegillii báhcet lunddolaš giellageavahanbirrasat. Sámegielas ii oaččo šaddat dušše virge- ja oahpahusgiella. Mun sávannai dis buorit sápmelaččat oktavuohtaváldimiid sámedikki guvlui, eiseválddiide ja vehádatáittardeaddjái jos fuobmábehtet váilivuođaid sámegielalaš bálvalusain dehe eiseválddiid doaladumis sámi kultuvrra ja sámegiela ektui. Ja earenoamážit – hupmet sámegiela, dovdet iežaideattet vuoigatvuođaid ja lehket ovddasmannit!

Sápmelaččaid eretmuotkun ja sámegiela eatnigiellanis hubmiid meari unnun uhkida sámiid árbevirolaš dieđu seailuma, dan, mii laktása luonddu máŋggahápmásašvuhtii. Nohkavaš jagi gárvána ođasnuhtton biodiversiteahttastrategiija ja doaibmaprográmma. Diibmá gárvánan sisriikkalaš 8(j)-bargojoavkku loahpparaporta evttohii eatnatlohkosaččat sierralágán doaibmabijuid sámiid árbevirolaš dieđu suddjema, seailluheami ja ealáskahttima várás (www.ymparisto.fi/lumonet/8j). Válgastatistihkat čájehit, ahte dát doaibmabijut ja daid olláhuhttin lea ovdalaččage dehálit sámegiela, sámi kultuvrra ja árbevirolaš dieđu seailluheami ja dorvvasteami várás.

Duorastaga deaivvadin bealuštanministtar Stefan Walliniin Avvilis. Ságastalaime suinna ee. Ilo 169-soahpamuša hohpolaš ratifiserendárbbus, ráđđehusprográmma sámi girjemiid olláhuhttimis, sámegielaid ealáskahttinprográmma hohpolaš olláhuhttima dárbbus, sámi boazodoalu sajádagas ja earenoamážit sámi boazodoalu dilis Eanodagas. Preassadieđáhus munno deaivvadeamis gávdno sámedikki ruovttusiidduin (www.samediggi.fi). 

Ihttin, mánnodaga, vuolggán Brysselii. Europarlamentarihkar Satu Hassi lea bovden sámedikki ovddasteddjiid Brysselii dáiddačájáhusa rahpamii, mii gieđahallá árktalaš guovllu dálkkádatrievdama ja oahpásnuvvat EU:a bargui sihke deaivat europarlamentarihkkariid. Mátkki ruhtada EU.

Vuottesjávrres 29.2.2012

Juvvá Lemet