#http://web.archive.org/web/20141013055242/http://klemetti.blogspot.fi/search?updated-min=2010-01-01T00:00:00%2B02:00&updated-max=2011-01-01T00:00:00%2B02:00&max-results=50


MAANANTAI 29. MARRASKUUTA 2010

Ottawas ja veaháš eará sajesnai
Ovddet vahku ledjen Árktalaš parlamentarihkkáriid čoakkámis Ottawas. Čoakkán gieđahalai ee. Kanada ođđa árktalaš politihka. Politihkka orru leame hui buorre čállojuvvon hámis, Kanada čatnasa olláhuhttit ON:a álgoálbmotjulggaštusa, doahttala ekosystema lahkonanvuogi árktalaš politihkastis ja moaitá dálkkádatrievdama. Deiven Ottawas inuihtaid ja sii oidne, ahte politihkka lea buorre báhper nalde, muhto das lea vel guhkes mátki duohta dillái. Álgoálbmogiid sajádat lea oppalohkái heittot Kanadas. Jáhkehahttivuohta árktalaš politihka dálkkádatrievdama hárrái mihtiduvvo dihto muddui Cancuna dálkkádatráđđádallamiin. Ovdadieđuid mielde Kanada ii livčče čatnaseame šaddovistegásaid mearkkašahtti geahpideapmái. Mu deaivan álgoálbmotovddasteaddjit ledje hui fuolas dilis. Dálkkádatrievdama váikkuhusat vuhttojit árktalaš guovlluin juo dál. Inuihttabivdit leat raporteren, ahte muohta- ja jiekŋadilit leat rievdan stáđismeahttumin ja ahte meahcis dádjadeapmi lea váttásnuvvan hui olu. Jearahallen maid EU:a mearrádusas gieldit njuorjobuktagiid gávppi EU-guovllus lea váikkuhan inuihttabivdiid boađuide. Gielddus ii guoskka inuihtaid bivdin njuorjjonáhkkebuktagiid. EU:a mearrádus lea liikká measta bissehan inuihtaid bivdin njuorjjonáhkiid gávppi EU-guovllus. Bivdiid dinesdássi lea gahččan mearkkašahtti ládje. Kanada viggá ohcat molssaevttolaš márkaniid, muhto máŋggat inuihttabivdit lea juo gillan vahágis. Dálá dilis Inuihtaid sirkumpolar ráđis ii leat miella doarjut EU komisšuvnna lahttuvuođa ohcamuša Árktalaš ráđđái, ja dan gal ipmirdan bures.

Čoakkámis gulaimet maid Nunavuta eananriektesoahpamušas ja Kanada árktalaš dutkamušas. Čoakkáma maŋŋel guossástalaimet Kanada parlameantta gažadandiimmus. Min sámedikki dievasčoakkámis ságastallan lea giivvis, earenoamážit áššelisttu dohkkehanmuttos, muhto dat ii leat mihkkege veardidettiin Kanada parlamentii. Doppe lei nu garra ságastallan, ahte čuovvovaš lávki livččii leamaš váldit veahkkin čorpmaid. Kanada mátkki áigge deiven maid Suoma Kanada ambassadeavrra ja ságastalaime Kanada álgoálbmot- ja dálkkádatpolitihkas ja vejolaš ovttasbarggus.

Mannan vahku mus lei illu oassálastit nuppe have Dásseválddi Presideantta lágidan presideantaforumii. Dollen dilálašvuođas oanehis vuođđosága árktalaš politihkas álgoálbmoga geahččanguovllus. Mu sáhka gávdno ollislažžan sámedikki ruovttusiidduin ságat-ossodagas. Dásseválddi presideanta doarjalii forumas nannosit ILO 169-soahpamuša ratifiserema beales. Doaivvu mielde sátni olle bellodagaid ja ráđđehusprográmma válmmaštalli ministeriijaid rádjái.

Presideantaforuma maŋŋel deiven bargoministtar Anni Sinnenmäki ja ságastalaime áigeguovdilis áššiin ja mot Ruoná bellodat váldá vuhtii sámi áššiid ráđđehusprográmmaráđđádallamiin. Helssegis ráđđádallen maid birasministeriijas meahcceguovlluid dikšun- ja geavahanplánain, man maŋŋel dollejin Anárii sámedikki stivrra čoakkámii. Stivra dohkkehii cealkámuša das mot ng. YVA-, birasváikkuhusaid váikkuhusaidárvvoštallanláhka, doaibmá. Cealkámuš gávdno lagašbeivviid sámedikki ruovttusiidduin. Válmmaštalaimet maid 11 sámediggeáirasa gáibidan čoakkáma čoahkkáibovdema. Bearjadaga Eurohpá Ráđi parlamentáralaš dievasčoakkáma presideanta Mevlut Cavusoglun sáttagottiinis guossástalai Anáris. Muitalin oanehaččat presidentii sápmelaččaid sajádagas, sámi kulturiešstivren- ja giellalágas ja sierralágán Sámedikki gárggiidanhástalusain.

Dán vahku bearjadaga mieđihuvvo vuosttaš háve sámi gielladahku-bálkkašupmi sámedikki lágidan Sámi kultuvrra suodjaleapmi Suomas –semináras. Seminára dollojuvvo Levis. Semináras gávdno lassidiehtu sámedikki ruovttusiidduin. Doaivvu mielde nu máŋggas go beare besset gullat sámi kultuvrra dárbbuin. Gielladahku-bálkkašumi luobaha kulturministtar Stefan Wallin. Sámi giellaráđđi lea válljen kálkkašumi oažžu. Doaivvu mielde girdistreaika ii hehtte semináralágidemiid.

Odne NRK Sámi TV-ođđasat bođii guhkes áigái dahkat reportáša Suoma sámedikki áššiin, doaimmaheaddji Piera Balto bođii Gárášjoga rájes jearahallat. Ovdal NRK Sámirádio lea dahkan mus oalle olu ođđasiid ja dađi bahábut otná ášši fáddáge ii spiehkkasana ovddit NRK Sámi radio ođđasiin. NRK sámi radio lea sivahan mu plagieremis, davviriikkalaš sámi soahpamuša joatkkaráđđadallamiid maŋideamis ja lea dadjan, ahte in návddaš dievasčoakkáma luohttámuša ja lea jearran earránango doaimmastan. Eará áššiin namuhuvvon media ii jur leatge mu jearahallan. Dátnai ođas guoradii seamma ođasluottaid. NRK sámi radio áiggui bargat skandálaođđasa das, ahte mu guoibmi barga mu veahkkebargin. Dát diehtu lea leamaš almmolaš sulaid bealmmot jagi áigge dehege dan rájes son lea leamaš sámedikki bálvalusas ja ášši lea leamaš maid dievasčoakkáma dieđus. NRK sámi radio orru imaštallame maid dan, ahte sutnje máksojuvvo sámedikki bálkávuogádaga mielde bálká barggu gáibideaddjivuođa mielde. Datdahan easka livččiige imaš jos bálká ii máksojuvvole sámedikki bálkávuogádaga mielde. Sámedikki stivra lea válljen ja hálddahushoavda lea nammadan mu veahki bargui, inge leat ieš oassálastán ášši mearrideapmái. Mu veahkki váldá bargguid vuostá maid sámedikki hálddahusas nu ahte dikšu maiddái cealkámušaid válmmaštallama sámedikki almmolaš hálddahusa bargodili mielde. Ovddeš ságadoallis lea leamaš veahkkin čálli, muhto ieš dadjen dalán virgái boađedettiinan ahte čálli in dárbbat, muhto áššedovdiveahki. Su bargobijus galgá sáhttit geavahuvvot maid sámedikki lágas mearriduvvon bargguid doaimmaheapmái.

NRK Sámi radio sorro fas boares ođđasiid fállamii. Sivvan soaitá leat sámedikki dievasčoakkáma ja válgajagi lahkoneapmi. Suoma sámediggi lea ožžon dovddastusa doaimmastis davviriikkalaš sámi soahpamuša ovddideamis ja almmatge buriid ođđasiid vuostedeaddun galggai fas ráhkaduvvot skandála. Sávalin fal, ahte NRK sámi radios livččii muhtimin beroštupmi ráhkadit eakti ođđasiid áššiin, mat gusket sápmelaččaid, iige dušše bargat tabloidaaviissaid lágán snuggama ja bostaleami. Muhto dat dáidá leat dušši sávaldat. Áŋkke NRK sámi rádio ođasráhkadeapmi lea konsekveanta mu guovdu ja NRK sámi radio politihkalaš ja journalisttalaš ageanda orru leame hui čielggas.

Vuottesjávrres 29.11.2010

Juvvá Lemet