Mannan vahku dáhpáhusat

Dán vahku sámediggi lea addán kommeanttas čáhceláhkaásaheami ođasnuhttimis. Sámediggi giddii cealkámušastis fuomášumi dasa, ahte láhkaevttohusas eai váldojuvvo mainnage lágiin vuhtii sapmelaččaid sajádat Suoma eamiálbmogin dehe sámi ealáhusat. Evttoheimmet vuoigatvuohtaministeriijai sámediggelága miel ráđđádallamiid čáhceláhkaevttohusas.

Dađi bahábut šadden sirdit sámedikki dievasčoakkáma áiggi 10.3. rádjái ja dat dollojuvvo Ohcejogas. Eat ožžon sámediggeáirasiidda áiggebále buot čoakkánmateriálaid. Dievasčoakkámis gieđahallojuvvo ee. sámedikki diimmá jagi (2008) muitalus ja jos čoakkánmateriálat eai leat doaimmahuvvon dárbahassii árrat diggeáirasiidda, de livččii leamaš vejolaš ahte čoakkán ii válddále áššiid gieđahallamii. Danin in sáhttán váldit riskka das, ahte šattaleimmet dán dihte lágidit dievasčoakkáma ođđasit oanehis áigge siste. Ođđa čoakkán livččii leamaš beare divrras sámedikki bušehta dáfus.

Stivra čoahkkanii gaskavahkko mearridit jagi 2008 muitalusas, mii evttohuvvo gieđahallot dievasčoakkámis. Stivra gieđahalai seammas maid eará áššiid.

Bearjadaga oassálastten Helssegis biodiversiteahttabargojoavkku čoakkámii. Bargojoavkku bargun lea ee. čuovvut álbmotlaš suvdilis gárganeami prográmma olláhuvvama Suomas. Dasa lassin oaččuimet geahčastaga man muttos lea Suoma 4. riikaraporta biodiversiteahttasoahpamuša olláhuhttimis Suomas. Raporta doaimmahuvvo soahpamuša riikkaidgaskasaš čállingoddái (CBD:ái). Sámediggi doaimmaha raportta várás dieđuid biodiversiteahttasoahpamušas álgoálbmoga, sápmelaččaid geahččanguovllus. Dasa lassin bargojoavku gulai guovlohálddašeami gárgehanfidnu (ALKU) váikkuhusain birashálddahussii ja de vel Suoma birasguovddáža dutkamušas.

Lapin Kansa lea váldán oaivečállosisttis garrasit beali ALKU-fidnui ja lea evttohan, ahte sámedikki doaimma ruhtadeapmi, sámi giellalága ruhtadeapmi, sámegiel sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid ja sámegiel oahpahusa ruhtadanbarggut sirdojuvvole ođđa guovlohálddašanvirgedoaimmahaga (Avi) bargun. Veaháš ovdal aviissas buktojuvvui ovdan, ahte leanaráđđehusa sierra virgeolbmot duvdet dákkár evttohusaid. Alku-fidnu válmmáštallamis lea boahtán ovdan, ahte Sámi letnii leat boahtime vuorddehahtti unnit mearri guovlohálddašeami eiseváldibarggut ja oassi dain bargguin dikšojuvvole Oulu guovllus. Dát surgadis dilli lea maid hearvái, go ovttaáigásaččat guovlodássái sirdojuvvojit garra leahtuin stáhta bargguid ja nuppiin gieđain geahpiduvvo gustojeaddji guovlohálddašeapmi. Lea hui morašlaš ášši, ahte dál unnon guovlohálddašeami geahččalit bársat Sámi leanas vugiiguin, mat heajudit sámi kulturiešstivrema ja sápmelaččaid sajádaga álgoálbmogin.

Sámi leana váldomedia ja leanaráđđehus eaba leat hutkan dáid jurdagiid, muhto dát leat leamaš ovdan ALKU-fidnu válmmaštallamis. Sámediggi ii mange dáhpáhusas boađe dohkkehit Alku-fidnus ovddiduvvon evttohusaid sirdit sámi kulturiešstivrema, kultuvrra ja giela ovddidanbargguid ođđa guovlohálddašaneiseváldái. Sámediggi evttoha dáid sierra bargguid sirdima alccesis, sámediggái. Lea čielggas, ahte sámi kulturiešstivrema ja sámi kultuvrra ovddidandoaimmat galget sirdojuvvot dohko, gosa dain lea buoremus áššedovdamuš, nuppiiguin sániiguin sámediggái. Sámi váldomedias sávvat doarjaga, daningo bargguid lasiheapmi buvttálii váillahuvvon bargosajiid Davvi-Sápmái. Dat lea Roavenjárgga vearrát ekonomalaš dilis. Sámedikki stivra lea dohkkehan 22-siidosaš cealkámuša Alku-fidnus evttohuvvot dievasčoakkáma mearrideapmái.

Boahtte vahku lean olgoriikka bargomátkkis. Oassálasttán Unesco riikkaidgaskasaš áššedovdiseminárii Monacos. Seminára gieđahallá dálkkádatrievdama ja suvdilis gárganeami árktalaš guovlluin ja kultuvrralaš, dieđalaš, oahpahuslaš ja sosiála hástalusaid. Čoakkámii oassálastet 49 áššedovdi miehtá máilmmi. Doalan semináras ovdasága dálkkádatrievdama ja riikkaidgaskasaš politihka váikkuhusain árktalaš álgoálbmogiidda. Sápmelaččaid ovddasta semináras mu lassin ON bissovaš foruma lahttu Lars Anders Baer.


01.03.2009

Juvvá Lemet