Monaco Unesco čoakkámis

Máhccen ikte Monacos ruovttueatnamii. Ledjen oba vahku Unesco áššedovdisemináras, man bargun lei suokkardallat dálkkádatrievdama ja suvdilis gárganeami ja dáidda gullevaš dieđalaš, sosiálalaš, kultuvrralaš ja oahpahusa hástalusaid. Seminárii oassálastte 42 oassálasti 13 riikkas. Buot árktalaš ráđi lahttoriikkain ledje iežaset ovddasteaddjit. Dain riikkain, gos eamiálbmogat orrot, ledje čoakkánoasseváldit Suoma ja Ruoŧa sámedikkis, Inuhkaid sirkumpolára ráđis ja Davvi-Ruošša eamiálbmogiid organisašuvnnas, RAIPON:is.

Seminára rabai Monaco prinsa Albert II, gii ságastis anii hui dehálažžan dákkár seminára lágideami. Su sáhka gávdno eŋgelasgillii čuovvovaš čujuhusas: http://www.palais.mc/monaco/x-net/internet-palais-princier/english/h.s.h.-prince-albert-ii/speeches/2009/march/unesco-experts-meeting.1422.html

Prinsa Albert II buvttii ovdan fuollanis dálkkádatnuppástusaid váikkuhusain árktalaš álbmogiidda ja dárbbu gávdnat vugiid vai sin kultuvrrat sáhttet seailut ja gárganit. Ságastis son maid deattuhii, ahte dálkkádatrievdan ja dan váikkuhusat leat globála buncarákkis – olbmuid doaimmaid váikkuhusat ollet juohke sadjái. Čujuhussan seminára dehálašvuođas Monaco prinsa Albert II:ii lei dat, ahte son goasttidii Monaco seminára oassálastiid mátke- ja orrungoluid.

Čoakkáma johtuibiddji lea leamaš Unesco árktalaš ja poláraáššiid buori dáhtu sáttaolmmoš, professor Jean Malaurie. Son lea viiddes dieđalaš barggustis áigge jođihan badjel 30 dieđalaš dutkanmátkki árktalaš guovlluin. Earenoamážit son lea dutkan Ruonaeatnama inuhkaid ja bargan bálggesčuolli barggu UNESCO:s ja dutkamušainis davvikultuvrraid buorrin. Lei illu ja stuora gudni buorástahttit su ja ságastit suinna, ja earenoamážit bargat suinna seamma bargojoavkkus čoakkáma áigge. Rahpanságastis son gieđahalai viidát árktalaš álbmogiid ja dálkkádatnuppástusaid váikkuhusaid eamiálbmogiidda. Čoakkámis maid UNESCO oaivehoavda Koichiro Matsuura buvttii iežas dearvvahusa.

Rahpanbeaivve maŋŋel čoakkán juohkásii njealji bargojovkui. Čoakkánovddasteaddjiid bargun lei leamaš doaimmahit ovddalgihtii siidosaš čoahkkáigeasu ja njeallje evttohusa ávžžuhussan ja čoakkánmearrádussan. Oassálasten bargojoavkku bargui, mii gieđahalai sirkumpolára álgoálbmogiid. Bukten iežan ságas ovdan dálkkádatrievdama váikkuhusaid árktalaš álgoálbmogiidda ja dárbui bargat álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa olláhuvvama ovdii našuvnnalaš dásis ja riikkaidgaskasaš orgánain. Sáhka ávžžuhusainis gávdno ollislažžan eŋgelasgillii sámedikki ruovttusiidduin sáhkavuorut-siidduin (Klemetti Näkkäläjärvi puhe 4.3.2009).

Čoakkáma váldobargun lei addit ávžžuhusaid UNESCOi ja UNESCO lahttoriikkaide. Bargojoavkkut ja oba čoakkán ságastalle gaskavahkus duorastahkii bargojoavkkuid evttohusain. Čoakkán barggai oktiibuot 64 ávžžuhusa, masa bohte maid mu evttohan ávžžuhusat mielde. Sáhtán leat buriin mielain ja duhtavaš čoakkánmearrádusain. Čoakkán ee. evttohii UNESCO lahttoriikkaid ratifiseret ILO 169-soahpamuša álgoálbmogiid ja álbmotčearddaid vuoigatvuođain sihke soahpamuša immateriála kulturárbbi suodjaleamis. Čoakkán ávžžuhii maid gárgehit universiteahttaskuvlejumi álgoálbmogiid árbevirolaš orrunguovlluide sihke luovvat álgoálbmotdutkiide dutkiskuvlenprográmmaid. Čoakkán ávžžuhii sierra oassebeliid sihkkarastit, ahte álgoálbmogiid ovddasteaddjit váldojuvvojit dievasmearálaččat ja boađuslaččat mielde dálkkádatrievdama ráđđádallamiidda. Dát čuokkis lea hui áigeguovdil, daningo skábma-juovlamánu Köbenhámmanis ráđđádallojuvvo ođđa ON:a dálkkádatsoahpamušas.

Dehálaš sadjái čoakkánávžžuhusain čuožžilii maid álgoálbmogiid iešmearridanvuoigatvuođa dorvvasteapmi sihke našuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis. Persovnnalaččat munnje lei dehálaš ávžžuhus sirkumpolára álgoálbmogiid bargojoavkku vuođđudeami várás, man bargun livččii sihke dálkkádatrivdamii vuogáiduvvan ja immateriála kulturárbbi suodjaleami strategiija ráhkadeapmi. Čoakkánávžžuhusat bohtet gávdnot sámedikki ruovttusiidduin go oaččun čoakkánmearrádusaid elektrovnnalaš hámis alccesan. Doalvvun UNESCO čoakkáma ávžžuhusaid diehtun sámedikki orgánaide ja maiddái Suoma stáhtii ja earenoamážit bidiversiteahttabargojovkui.

Čoakkámis ságastallojuvvui olu jagi 2003 Ovttastuvvan Našuvnnaid soahpamušas immateriála kulturárbbi suodjaleamis. Soahpamuša leaba ratifiseren árktalaš ráđi lahttoriikkain dušše guokte, Norga ja Islánda. Suopma ii leat ratifiseren soahpamuša. Soahpamuš gieđahallá ee. vieruid, dajaldagaid, dieđuid, máhtuid ja kultuvrra diŋggaid, maid kultuvrra oasálaččat atnet iežaset kultuvrralaš árbevierrun. Soahpamuš suddje ee. njálmmálaš árbevieruid ja giela, dáidaga, sosiála vieruid ja rituálaid, luonddudieđu ja giehtaduodjemáhtu. Álgoálbmogiidda soahpamuš lea dehálaš. Boađánnai ovddidit min áššedovdilávdegoddái, kulturlávdegoddái, ahte dat válmmaštallá álgaga soahpamuša ratifiserema várás.

Boahtte vahku prográmmas lea disdaga sámedikki dievasčoakkán, gaskavahkko ráđđádallamat Ohcejoga gielddas ja bearjadaga sámediggi ráđđádallá Lappi lihtus Giema-Ovnnesjoga dulvesuodjaleamis ja eanangoddeplánas.


08.03.2009

Juvvá Lemet