Ođđa jagi bargoáššit

Jagi lohppii ledje čoggon máŋggat cealkámušat, mat ledje maid hui viidát. Juovlaluomuid áigge sámediggi attii viiddes cealkámuša Eurohpa Ráđi guovlluguovdasaš dehe veahádatgielaid eurohpalaš vuođđogirjji olláhuhttimis Suomas Suoma njealját mearreáiggeraportta várás. Cealkámušasteamet giddiimet fuomášumi earenoamážit giellabeassedoaimma ruhtadeami dorvvasteapmái, sámegielalaš sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid ruhtadeami vuollegis resursseremii ja sámegiela ja sámi kultuvrra oahpahusa buorideapmái. Eará guovddáš geahčadančuozáhagat leigga sámi giellalága olláhuvvan ja sámegielalaš media dilli. Čujuheimmet fuollamet das, ahte Suomas eai leat oažžumis sámegiel aviissat ja stuora sivvan dása leat aviisaásahusa váillit ja dat ahte sámegiella ii leat váldon vuhtii álgoálbmotgiellan.
Sámediggi bijai reivviinnis oahpahusministeriija ovdii fuola Ruovttueatnangielaid dutkanguovddáža (Kotus) sámegiela gáhttema dilis ja stáhtahálddahusa gánnáhahttivuohtaprográmma váikkuhusain sámegiela gáhttema boahtteáigái. Stáhtahálddahusa gánnáhahttiprográmma gáibida olláhuvvamis mielde mearkkašahtti bargiid meari unnideami. Dál Kotusis bargá okta davvisámegiela gáhttejeaddji ja okta oasseáigásaš anárašgiela gáhttejeaddji. Nuortalašgiela gáhttejeaddji virgi ii gávdno Kotusis. Dáláš sámegiela gáhttemii biddjon bargiresurssat leat dálážisge vátnát ja lassivirggit váillahuvvojit sakka. Sámediggi doarjalii oahpahusministeriijai vai dat válddálii vuhtii gánnáhahttiprográmmas sámegiela gáhttema boahtteáiggi ja dáhkidivččii giellagáhttemii dárbahassii lassiresurssaid.

Ovddabealde juovllaid sámediggi attii maid cealkámuša sosiáladorvvu láhkaásaheami ođasteami válmmaštalli SATA-komiteai. SATA-komitea válmmaštallá ollislaš ođastusaid sosiáladorvui. Dađi bahábut bargojoavkku barggus ii leat leamaš almmolaš servodatságastallan ja bargojoavkku gieđahallan áššiin lea sáhttán oažžut dieđu dušše dieđihangaskaomiid bakte. Sámediggi gieđahalai cealkámušastis viidát dáláš sosiáladorvvu láhkaásaheami hedjodagaid sámi kultuvrra dáfus. Sámediggi evttoha SATA-komitea suokkardallamii vuođđoboahtomálle, man SATA-komitea lea maid guorahallan. Sápmelaš ealáhusbargái, boazobargái, duodjáriidda, guolásteddjiide ja luondduealáhusfitnodatolbmui ja lotnolasealáhusaiguin bargiide vuođđoboahtomálle dáhkidivččii oalle jeavddalaš boađuid ja álkidahtálii sakka ealáhusbargiid byrokratiija ja dagalii vejolažžan ealáhusaid gárgeheami. Jos dálášmállet vuogádagas lea áigumuš bissut, de sámediggi evttoha, ahte boazobargiid bargguhisvuohtadorvorávvagat ja rávvagiid dulkon rievdaduvvo nu ahte dat váldá buorebut vuhtii sámi boazodoalu sierrasárgosiid. Sámiguovllu bargofápmohálddahusa doaibmaorgánain galget leat sámi ealáhusaiguin bargit ja sámegielalaš lahtut, vai doaibmaorgánain lea dárbahassii ipmárdus, máhttu ja diehtu gieđahaladettiin áššiid, mat gusket sápmelaččaid. Boazobargiid bargguhisvuođa áigge doarjja galgá gárgehuvvot nu ahte birgenláhki lea geavadis vejolaš. Boazobargiide galgá dáhkidit vuoigatvuođa bargodearvvašvuohtadikšui ja maiddái luopmosadjásašvuohtavuogádat galgá gárgehuvvot.
Dasa lassin sámediggi evttohii, ahte ovdal rehkenastojuvvon riegádanáiggi dagahan orrungolut galggale biddjot álbmotealáhatlágádusa (Áel) buhttema ollái. Lagamus riegádahttinbáiki Sámi ruovttuguovllus lea máŋggaidlogiid miillaid geahčen. Ahkeolbmuide galgá dorvvastit subjektiivvalaš vuoigatvuođa iežas giela ja kultuvrra miel ruovttudikšui. Maiddái oapmehašdivššu doarjjadássi galgá vel gárgehit. Dálkasiid sáddengolut galgá oažžut buhtadusvuloš goluid ollái. Dát buoridivččii earenoamážit sámiid ruovttuguovllu boares olbmuid ruovttus orruma ja dáhkidivččii guhkes gaskkain fuolakeahttá boaraniidda dásseárvosaš vuoigatvuođaid orrunbáikkis fuolakeahttá. Sámediggi evttohii sámediggelága § 9 miel ráđđádallamiid sámiid eallindiliid ja sosiáladorvvu gárgeheami várás.

Sámediggi attii mannan vahku cealkámuša olgoáššiidministeriijai Eurohpa Ráđi álbmotlaš veahádagaid suodjaleami rápmasoahpamuša Suoma goalmmát mearreáigeraportta ráhkadeami várás. Sámediggi attii viiddes badjel 20-siidosaš cealkámuša, mas giddejuvvui earenoamáš fuomášupmi go sámiid eananvuoigatvuođat eai leat olláhuvvan, ILO 169-soahpamuš ii leat ratifiserejuvvon, sámedikki cealkámušat ja ráđđádallamiin ovddiduvvon oainnut eai leat váldojuvvon vuhtii láhkoođastusbargguin ja muđuid eiseválddiid olis, plánejuvvon guovlluid ođasnuhttinođastus-fidnu vejolaš olláhuvvama heajudemiide sámiid dáfus ja áigeguovdilis láhkašasahanfidnuide sámiid vuoigatvuođaid dáfus. Cealkámušas gieđahallui soahpamuša artiklaid mielde ovttaveardásašvuohtalága doaibmivuohta Suomas, sámi giellalága olláhuvvan sihke sámegiela ja oahpahusa dilli Suomas.

Vahku dás ovdal bearjadaga sámediggi ja sámiid ruovttuguovllu bálgesat čoahkkane oktasašráđđádallamii Anárii. Ráđđádallama áššelisttus ledje ee. boazodoalu ja luondduealáhusaid ruhtadanlága (POLURA) ođastus, sámi kultuvrra ja –ealáhusaid gokči ođasnuhttinvuloš vuovdesertifiserenkriteara, ruvkelága ollislaš ođastus, boazodoalu luohpanortnega válmmaštalli bargojoavkku evttohusat, sámedikki ja sámi ruovttuguovllu bálgesiid ovttasbargu. Ng. POLURA-ođastusa válmmáštallan bargojoavkku loahpparaporta lea gárvánan ja dat gávdno čujuhusas http://www.mmm.fi/fi/index/julkaisut.html bargojoavkoraporttat. Čoakkámis buktojuvvui diehtun muhtin boazoisidiid ja –dolliid gárven evttohus sámiid boazodoalu dáfus ođđa vuovdesertifiserenkritearan. Ášši buktojuvvui evttohussan easka čoakkámis ovdan ja dat oaččui báikki nalde leamaš boazoisidiid ovttamielalaš doarjaga. Evttohusas eai váldojuvvo vuhtii eará sámi ealáhusat. Čoakkán válddii ášši diehtun, muhto sámediggi gieđahallá ášši iežas doaibmaorgánain. Doalvvun boazoisiđiid evttohusa Meahcceráđđehusa, Nuortalašráđi ja Sámedikki oktasaš bargojoavkku čoakkámii, mi dollojuvvo boahtte vahku. Dasa lassin evttohus doaimmahuvvo daidda boazoisidiidda, geat eai lean čoakkámis mielde sin doaibmabijuid várás. Jearaldat lea riikkaviidosaš vuovdesertifiserenbargojoavkku vuollebargojoavkkus, mii doalvu iežas evttohusa vuovdesertifiserenbargojoavkku dohkkeheami várás. Doalvvun evttohusa maid sámedikki čuovvovaš stivrra čoakkámii, mii mearrida evttohusa gáibidan vejolaš doaibmabijuin.

Buot sámedikki cealkámušat gávdnojit dehe gávdnoježžet fargga sámedikki ruovttusiidduin cealkámušat oasis.

Vuottesjávrres 18.01.2009
Juvvá Lemet