Sámedikki dievasčoakkámis ja maŋimus vahkuid dáhpáhusain

Maŋimus blogga čállimis leanai guhkes áigi – šállošan dán bloggan lohkkiide. Geasseluopmu ii leat vel álgán virgedoaimmahagain ja eará hohpolaš barggut leat leamaš vaikko man eatnat. Vaikko ledjennai mánu virgefriddjavuođas, de nákkosgirjebargu doalvu mu dán gease luomosáigge ollásit. Geasselupmui bázán suoidnemánu loahpas sulaid golmma vahkui.

Sámedikki dievasčoakkán dollojuvvui Njellimis geassemánu loahpas, čoakkán oaččui olu fuomášumi Lapin Kansas. Dan dihte šattan buktit muhtin mearrašumiid áššis maid dán bloggastan. Oba dálvvi sihke media ja muhtin sámediggeáirasiid duolddahan almmolašvuhtii doaimmahuvvon luhtolaš rehketdoallidárkkisteaddjeguovtto dárkkistanmuittuhančálus, mii lea seaguhuvvon juobe rehketdoallodárkkistanmuitalussan, mii dat rehketdoallodárkkistanlága ja sámediggelága ii sáhte leat.

Muittuhus bohciidahttii stuora beroštumi dievasčoakkámis ja dievasčoakkán sirddii vástufriddjavuođa mieđiheami čuovvovaš čoakkámii, daningo sámedikki čoakkán hálidii gieđahallat rehketdoallodárkkisteaddgiguovtto dárkkistanmuitalusas 7.5.2009 leamaš muittuhusa. Mearrádus šattai jienastanmearrádusain 8-6. Mearrádussii guđđojuvvoje njeallje sierraoaivila.

Dievasčoakkáma mearrádus sirdit vástufriddjavuođa mieđiheami čuovvovaš čoakkámii ii mu mielas leat rehketdoallodárkkistanlága mielde iige dávis sámediggelága miel gieđahallamii. Stivra lea fuolahan das, ahte dievasčoakkámis leat leamaš buot dárbbatlaš dieđut rehketdoallodárkkistanmuitalusa gieđahallamii, man geažil áššeoppalašvuohta gieđahallojuvvui ii-almmolažžan. Čoakkámis lei mielde olggobeal láhkaolmmoškonsulta, gii buvttii ovdan áššeoppalašvuođa ja sámedikki stivrra doaimmaid rehketdoallodárkkistanáššiin. Stivrra diehttelas šaddá árvvoštallat ja gieđahallat dievasčoakkáma mearrádusa sámediggelága, rehketdoallolága ja vejolaččat earáide áššis váikkuheaddji lágaid ektui ja dahká dáid lágaid gáibidan doaibmabijuid.

Rehketdoallomuitalus ii buktán ovdan maidege dakkár lágalaš áššiid manin vástufriddjavuohta ii livčče sáhttán addojuvvot. Sivvan dasa manin dievasčoakkán biehttalii addimis vástufriddjavuođa ferte ohcat eará ákkain ja stivrra ságadoalli geahččanguovllus sivat fertejit leat politihkalaččat. Muhto dakkárhan politihkka lea. Sámedikki stivrras ii leat mihkkege čiegadepmošiid iige heahpanepmošiid áššis ja ieš jurddahan dievasčoakkáma mearrádusas áššálaččat muhto maid humorain. Sávan fal ahte dievasčoakkán háhppeha dahkat mearrádusa borge- dehe čakčamánu dievasčoakkámis vai áššiid ii dárbbahivčče sirdit maŋit čoakkámiidda ja maiddái dál dievasčoakkámis sirdojun áššit sáhtále gieđahallojuvvot. Meareheamit mis ii leat ráđđi lágidit dievasčoakkámiid min dievasčoakkáma ovdal dohkkehan bušeahta mielde.

Muđuid áššelisttu áššiin dahkkui mearrádus dušše guovtti eará áššis, evttohus stáhtadoarjaga oažžumis sámiid sosiála- ja dearvvašvuohtabálvalusaid dorvvasteami várás jahkái 2011 ja evttoheimmet Sámi leanaráđđehussii sámedikki nammadan áirasiid sámi oahpahusguovddáža stivrii. Dievasčoakkán sirddii dehe máhcahii joatkkaválmmaštallamii vihtta eará ášši ja válddii gieđahallamii ovtta čoakkáma dohkkehan lassiášši. Dákkár meannudanvuohki sámedikki alimus politihkalaš orgánas ii dieđusge atte buori gova sámedikki doaimmas. Maiddái diibmá áššit sirdojuvvoje olu čuovvovaš čoakkámiidda daningo áššit eai háhppehuvvon gieđahallot ja dan sadjái čoakkáma áigi duobbánii dakkár ságastallamii ahte váldojuvvogo muhtin ášši áššelistui vai ii vaikko min bargoortnegis leat dás čielga njuolggadusat.

Anán áššiid sirdima čuovvovaš čoakkámiidda heitodin, daningo dat njoazida áššiid gieđahallama iige dávis sámiid alimus mearridanorgána bargguide. Áššiid sirdin lasiha goluid ja eastá dievasčoakkáma geavaheames válddis. Diibmá máŋggat áššit juobe helbe iige dievasčoakkán beassan buktit ovdan oainnus dehálaš áššiin daningo dat sirdojuvvoje maŋit čoakkámiidda. Mearrádusdahkamis galgá muitit, ahte mis politihkkáriin lea geatnegasvuohta bastit mearridit dakkár áššiinnai, maid loahppaboađus ii soaitte leat buohkaid miela mielde ja ahte mis lea geavahusas okta buoremus vugiin, mainna bastit olláhuhttit demokratiija, namalassii jienasteapmi.

Čoakkáma maŋŋel lean stuora áŋggaštusain riepman olláhuhttit dievasčoakkáma gáibidan barggu, dehege atnit ávvira rehketdoalu vástufriddjavuođa dohkkeheami válmmaštallamis ja mot dievasčoakkáma mearrádussii vástiduvvo. Dán válmmaštallamii lea dárbbahuvvon sihke sámedikki bargobidjosa bargidásis ja maiddái olggobeal konsulterenbálvalusa ja dieđusge lean maid ieš bidjan dása olu bargoáiggi ja searaid. Stivra gieđahallánai ášši boahtte bearjadaga eará áššiid lassin. Muđuid duobbánan vahkku lea mannan hohpolaš cealkámušaid válmmaštallamis. Mannan bearjadaga oassálasten ovttas sámedikki nuppi várreságadolliin Erkki Lumisalmiin ja sámedikki bivdin olggobeal áššedovdiin (doseanta Timo Helle) FSC-vuovdesertifiserenvuogádaga olggobeal auditerejeddji lágidan čoakkámii Roavenjárggas. Auditerejeaddjit hálide gullat sámi kultuvrras ja vuovdedoalu váikkuhusain sámi ealáhusaide.

Mannan vahku dohkkehin ja válmmaštallen iežan beales cealkámuša Guhtur-Riebanjohka luoddafidnu birasváikkuhusaid árvvoštallamis. Sámediggi oaidnu luoddafidnui lea biehtadahkes ja fidnus eai leat eavttut joatkkaválmmaštallamii fidnu negatiivvalaš váikkuhusaid geažil birrasii, meahcceguvlui, boazodollui ja sámi kultuvrii. Iieš BVÁ-prográmmas leat olu váilevašvuođat, maidda giddiimet fuomášumi. Cealkámuš boahtá lagašáiggiid sámedikki ruovttusiidduide.

Dán vahku dohkkehin cealkámuša guovlluid gárgehanlágas, mas gávdno diehtu sámedikki ruovttusiidduin dieđáhusat-gaskabláđis suomagillii ja maŋŋelaš maid sámegillii. Boahtte vahku lea nubbi stuora cealkámuš válmmaštallan- ja dohkkehanvuložin, namalassii cealkámuš Duottar-Sámi eanangoddelávas.

Geassedearvvuođaiguin

Juvvá Lemet