Sámi parlamentáralaš ráđi stivrra čoakkámis

Dán vahku disdaga ja gaskavahkko lei dán jagi vuosttaš Sámi parlamentáralaš ráđi (SPR) stivrra čoakkán. Skábmamánu rájes ja guokte jagi dás ovddos parlamentáralaš ráđi ságadoalli- ja čállingoddebarggu doaimmaha Ruoŧa sámediggi. Čoakkán gieđahalai earenoamážit SPR:a doaibmaplána. Ovttasbarggu deaddočuokkisin šaddet leat giellaovttasbarggu gárgeheapmi, sámegiela ja sámi kultuvrra oahpahusa ovddideapmi, nuoraidáššiid ovddideapmi ja davviriikkalaš sámi soahpamuša ratifiseren sihke riikkaidgaskasaš ovttasbarggu ovddideapmi. SPR:s ulbmilin lea gárgehit giellaovttasbarggu InterregSápmi ruhtadan oktasašprošeavtta bakte, man plánema ovddasvástádus lea Suoma sámedikkis.

SPR:a stivra ságastalai čoakkámisttis Barentsa Euro-árktalaš guovloráđi ovttasbarggus ja mot álgoálbmogiid áššit sáhttet ovddiduvvot guovloovttasbarggus. SPR:a guossin lei Barentsa Euro-árktalaš guovloráđi ságadoalli Pauli Saapunki ja guovloráđi álgoálbmogiid ovddasteaddji Tuomas Aslak Juuso. Ságastalaimet earenoamážit sámi ealáhusáššiid ovddideamis Barentsguovllu ovttasbarggus.
Čoakkán gulai Sámi allaskuvlla rektora Steinar Pedersena sámi universiteahttafidnus. Čoakkán gávnnahii dárbbu universiteahttafidnu ovddideapmái davviriikkalaš oktasaš vuođu nalde ja mearridii ohcat ruđa ovdačielggadeapmái, mainna čilgejuvvolii ee. uiversiteahttafidnu doaibmamálle, oahpposuorggit, ruhtadanvejolašvuođat ja hálddašeapmi. Čuovvovaš SPR:a stivrra čoakkán sohppojuvvui dollojuvvot cuoŋománus.
Sámediggi lea dán vahku dahkan ovttas sámi musea Siiddain álgaga stáhtaekonomiija ealáskahttinprográmmii. Álgagis ovddiduvvo, ahte Siidda viiddideapmi váldojuvvo ealáskahttinprográmma oassin ja ahte sámi arkiiva-fidnu olláhuhttojuvvolii jođáneamos lági mielde. Sámi musea Siidda dáláš doaibmasajit leat báhcán gáržin bargiid meari lassáneami mielde ja stuora dárbbut leat maid ođđa čájáhussajiide. Sámediggi lea evttohan Siidii eiseváldidoaimmaid ja sámi álbmotmusea sajádaga, mii maid gáibida sakka eanet doaibmasajiid. Sámiid ruovttuguvlui lea plánejuvvon sámi arkiiva, masa čoggojuvvolii sámiid gieđahalli arkiivamateriála. Sámediggi sávvá arkiivva-fidnu jođánis olláhuhttima.

Boahtte vahku disdaga lea sámedikki, meahcceráđđehusa ja nuortalašráđi oktasaščoakkán vuovdesertifiserenkritearas, mii guoská sámi kultuvrra ja ealáhusaid. Gaskavahkko oassálasttán stáhtabeivviid rahpamii. Duorastaga prográmmas lea álbmotlaš Miella-beaivi Roavenjárggas, masa buvttán sámedikki dearvvuođagaid. Duorastateahketbeaivve leat sámedikki ráđđádallamat meahcceráđđehusain. Bearjadaga leanai sámiid álbmotbeaivi, goas leat máŋggat ávvodoalut sierra guovlluin. Ieš oassálasttán álbmotbeaivve iđđesbeaivve ávvudeapmái Anáris ja eahkesbeaivve lean Gáregasnjárggas.

30.1.2009 Oulus
Juvvá Lemet