Sisáššiidministeriija deaivvadeapmi

Deaivvadeimmet sámedikki ealáhus- ja vuoigatvuohtalávdegotti ságajođiheaddjeguovttuin sisáššiidministtar Anne Holmlunda mannan disdaga Gilbbesjávrres. Sisáššiidministtar lei beassan persovnnalaččat vásihit sámi guovllu rievddadalli dálkediliid go ministara čuoiganreaissus duoddaris dagai dálkki ja helikoptera sajes šaddege máhccat duoddaris mohtorgielkkáin. Ráhkadin deaivvadeami várás duogášmuittuhančállaga, man geigejin ministarii. Dán čállagis válden ovdan sámedikki oainnuid sisáššiidministara doaibmasuorggi áššiide. Mii buvttiimet ovdan sávaldaga oktasaš ráđđádallamiin sámiid ruovttuguovllu stáhta bálvalusaid ovddideami várás.

Sámediggi lea fuolas boleshálddahusa ođasnuhttimis. Sámiid ruovttuguovllus hálddahusa gáidan ein guhkkelii váttásnuhttá sámegielalaš bálvalusaid olláhuvvama. Boleshálddahusas ii sáhte báljo oažžut sámegielalaš áššehasbálvalusa eará go dulkka bakte, mii fas ájiha ja váttásnuhttá sámiid giellavuoigatvuođaid olláhuvvama ja áššehasbálvalusa. Sámediggi lea maid fuolas sámiid ruovttuguovllu heajos dorvvolašvuođa dásis, daningo guhkes gaskkaid ja hárvves doaibmabáikkiid dihte veahki oažžun sáhttá ádjánit sakkarat.

Nubbi stuora váilivuohta lea sámiid ruovttuguovllu gádjundoaimmas. Ambulánsa- ja gádjunbargit sáhttet leat vearrámus dáhpáhusas máŋggalot miilla duohken suohkaniid čoahkkebáikkiin go juostá doaresbealde lea leamaš bárti. Dilli váttásnuhttá olu sámiid ruovttuguovllu vuosttašveahki ja –divššu ja bidjá ná guhkes gaskkaid geažil orruid eahpedásseárvosaš sajádahkii dearvvašvuohtabálvalusaid oažžumis. Sámediggi oaidná, ahte gádjundoaimmas galggalii lasihuvvot ovttasbargu Norggain ja Ruoŧain buohccefievrridanbálvalusaiguin sámiid ruovttuguovllus.

Sámediggi lea fuolas das, ahte rádjeguovlluin bohccuid guohtun vieris riikka bealde ii gohccojuvvo dárbahassii bures. Norgga beale bohccot bohtet Suoma beallái giđđadálvviid čuđiid mielde ja muhtimin juobe duhátnáre, mii dagaha liigebarggu rádjeguovllu badjeolbmuide, eandalii Ohcejoga guovllus. Buhtadusaid oažžun liigebarggus lea earenoamážit maŋimus jagiid leamaš váddása duohken. Buoremus dilli livččii caggat ovddalgihtii dakkár dili šaddama eiseválddiid ovttasbarggu bakte. Jos dilli goit seailu seammalágánin, de galggalii ráhkaduvvot ođasnuhtton ja doaibmi buhtadusgeavat, mas ii leat badjelmearálaš byrokratiija, vai bohccuid guohtumis ja vierrobohccuid rátkimis ja daid doalvumis ruovtturiikii ožžojuvvo dárbbatlaš buhtadus.

Sámediggi háliidii maid giddet sisáššiidministtara fuomášumi dasa, ahte sisáššiidministeriija hálddahussuorggi eiseválddit eai leat barggusteaset ovddidan viidát ovttaveardásašvuođa. Eanas sámiid ruovttuguovllu stáhta ovttadagain eai leat ráhkadan ovttaveardásašvuohtaplánaid. Sámediggi bivddii, ahte sisáššiidministeriija ovddida iežas barggus sámiid rivttiid ja ovttaveardásašvuođa olláhuvvama iežas hálddahussuorggi stáhta ovttadagain. Dat galgá maid jávkadit dakkár dihtui ja doibmii guoskevaš áruid, mat váttásnuhttet sápmelaččaid oažžumis bálvalusa, man sámi giellaláhka dáhkida sápmelaččaide.

Buriid beassážiid!
Juvvá Lemet