Sámádikki dievasčoakkámis.

Árvvus adnon sápmelaččat. Ikte dollojun sámedikki čoakkámis muhtin sámediggeáirasat bukte ovdan eahpeluohttámuša mu doaimma guovdu. Dán kritihka guovdu lea mu vástádus, man bukten ovdan čoakkámis. Šállošan ahte dieđihangaskaomiin ovdan buktojuvvon áššit sáhttet ráhkadit eahpeluohtehahtti gova sámedikki doaimma guovdu. Máhcan eará čoakkánáššiide blogistan maŋŋel.

Vástidan oanehaččat sámediggeáirras Anne Nuorgama doaimmahan nammalistui, mii gáibida mu earráneami. Anne Nuorgama ráhkadan báhpiris ii máinnašuvvo mihkkege dakkár, mii attálii munnje oba ákka jurddahit iežan earu doaimmastan. Buorre lea go buktibehtet iežaideattet oainnu ná rahpasit ovdan, vai sápmelaččat dihtet maid din oainnu ja vuogi bargat politihkas. Oulu ja Lappi universiteahta sámi dutkamušas lea šaddan almmatge dán joavkku politihka váimmusgažaldat. Livččii suohtas, ahte dis gávdnolii seammalágán áŋggaštus ná stuora beroštumiin maid dehálaš áššiide, mat gusket sámiid árgabeaivvi ja vuoigatvuođaid ja mat leat otná beaivvi áššelisttus. Jos dat dahká din ilolažžan, de mieđihan mielalis ahte kritihka čuozáhahkan leamaš reivves lei meattáhus, muhto dat lea divvojuvvon. Go diggelahtut ledje mannan dievasčoakkámis gozuid nalde ja fuobmáje ahte kritiserejuvvon reive lei boastut merkejuvvon stivrra čoakkáma mearrádussan, de mannan dievasčoakkáma maŋŋel ášši divvojuvvui ságadoalli mearrádussan ja áššis sáddejuvvui maid diehtu áššáigullevaš eiseválddiide. Dát lea dábálaš hálddahuslága miel bargovuohki, ii geange čádjidahttin iige eandalii lihccunágga daningo ášši lea divvojuvvon dábálaš vuogi mielde. Sámediggeáirasat geat leat čállán dán ávžžuhusa sáhttet illudit das, ahte sámedikki evttohusat ja duomášumit leat báhcán vuhtii válddekeahttá máinnašuvvon oahpuid plánemis ja ášši válmmaštallojuvvo gulakeahttá sámedikki, dehege din ulbmil lea olláhuvvan. Mu mielas dat ii leat goit sápmelaččaid ovdamunni.

Mii boahtá muđuid kritihkkii mu doaimma guovdu, de lean bargan sámedikki doaibmaplána, sámedikki stivrejeaddji lágaid ja bargoortnega mielde ja ulbmilin lea buoridit sápmelaččaid sajádaga ja vuoigatvuođaid. Maiddái dievasčoakkámis lea ovddasvástádus sámedikki olgguldas govas. Geassemánu dievasčoakkán ii gal bohciidahttán luohttámuša sámedikki barggu guovdu daningo áššit eai šaddan gieđahallojuvvot ja dan čoakkámishan lei čielgasit ájihandáistaleapmi. Eará čuoččuhusaide in álgge oba vástditge, gieđahallat sámedikki rehketdoallodárkkisteaddjiguovtto muitalusa čuovvovaš čoakkámis, dego lean dadjan. Stivra válmmaštallá ášši dábálaš vugiin dievasčoakkámii sámediggelága mielde. Daningo ášši ii leat válmmaštallojuvvon mange sámedikki orgánas ollenge, de bivdagat mu earuheapmái leat ovdaláigásaččat iige dis leat mihkkege lágalaš vuođuid din evttohussii. Dat lea dušše din politihkalaš linnjá, mii lea munnje boahtán hui oahpisin mu ságadoalli áigodaga áigge. Geardduhan vel ahte lea earenoamáš ášši ahte buktibehtet dan ná almmolaččat ovdan, ná sápmelaččathan ožžot dan diehtit din politihka sisdoalu.
Jos dii govahallabehtet ahte din evttohus váikkuha mu bargui dehe suoibbuha mu hállui bargat sámedikki ságadoallin, de lehpet gal meaddán. Din ávžžuhus sáhttá orrut olggos oaidnit garra politihkkan, muhto in ane dan beare imašlažžan. Váldegotti politihkas dákkár doaibma lea dábálaš. Mun in soja din deaddima geažil iige mus leat boahtteáigge oba áigumšge earránit iežan barggus. Mun čuoččun iežan politihkalaš linnjá duohken. Sávan, ahte dán ávžžuhusa vuolláičálliin gávdno boahttevuođas muhtin earánai politihkalaš linnjá dehe ulbmil go ságadoalli doaimma ja stivrra politihka vuostálastin. Sávan, ahte dál go lehpet ožžon dahkkojuvvot evttohussánet de sáhttit vuojulduvvat áššegažaldagaide ja sámi kulturiešstivrema dikšumii.