Sámedikki stivrra čakčabadji lea álgán

Ovddetvahku mus lei illu oassálastit nuortalaččaid Trifon-ávvudoaluide Keväjávrris, gos vihahuvvui nuortalaččaid ođđa rohkosviessu. Dilálašvuohta lei čohkken olu nuortalaččaid báikki nala ja maiddái ortodoksaid Lulli-Suoma ráje. Lei miellagiddevaš oahpásnuvvat nuortalaččaid vuoiŋŋalaš árbevirrui. Bukten dilálašvuođas sámedikki dearvvuođagaid.

Mannan vahkku lei hohpolaš sierralágán čoakkámiiguin ja deaivvademiiguin. Mánnodaga lei Lappi-bargojoavkku čoakkán, mas gieđahalaimet bargojoavkku loahpparaportta. Ledjen bivdán sámedikki áššegieđahalliin ja luohttámušolbmuin mearkkašumiid ja evttohusaid loahpparaportii ja bukten ođasnuhttojuvvon sámedikki evttohusa loahpparaportta sámiid gieđahalli oasi sisdollui. Sámi oasi buvttadeapmi joatkahuvvá vel, earenoamážit mus lea áigumuš čiekŋudit sámegiela, sámegielalaš bálvalusaid ja boazodoalu oasi doaibmabidjoevttohusaidisguin. Lappi-bargojoavkku čoakkáma maŋŋel deaivvadin Ruovttueatnan dutkanguovddáža hoavddain, geainna ságastallen sámi giellaorgánaid barggus ja daid bargojuogus sihke giellagáhttenbálvalusaid gárganeamis.

Disdaga ledjen iđđesbeaivve guovlluhálddahusa ođasnuhttin- ja gárgehanbargojoavkku gullančoakkámis. Suoma guovlluhálddahus lea ođasnuhttojuvvome ja stáhta guovlluhálddahus šaddá sirdojuvvot leanaráđđehusain, guovlluguovdasaš birasguovddážiin, geaidnobiirriin ja BE-guovddážiin guovtti ođđa guovlluhálddašaneiseválddi ollái. Bargojoavku gulai sámedikki vuosttaš geardde ođasnuhttinbarggus ja bukten ovdan máŋggaid mearkkašumiid ja nuppástusevttohusaid. Guovddáševttohus guoská dan, ahte guovlluhálddašanođastusas sámediggái galgá addit guovlluhálddašeami eiseváldibargguid sámiid ruovttuguovllus. Bukten bargojovkui dieđu sápmelaččaid vuođđolága sajádagas guovlluhálddašanođastusa dáfus ja loktejin ovdan sámi giellalága dagahan geatnegasvuođaid ja mot sámegiella galgá váldojuvvot vuhtii guovlluhálddašanođasteamis. Bukten ovdan, ahte ođastusas galget dollojuvvot sámediggelága 9 § miel ráđđádallamat ja ahte sámediggi gáibida, ahte vuođđoláhkaváljagoddi dutká ovdal ođastusa vuoibmáiboahtima dan váikkuhusaid sápmelaččaid sajádahkii.

Disdat-eahketbeaivve ledjen sámedikki kulturčálliin deaivvadeame oahpahusministeriija nuoraidovttadaga. Deaivvadeami fáddán lei sámi mánáid ja nuoraid oassálastima gárgeheapmi sámedikki olis. Čoakkámis bođii hui buorre dovdu ja ministeriijas bođii doarjja nuoraidlávdegotti dehe sullasaš orgána vuođđudeapmin sámediggái. Bođii čielga miehtemielalaš signála, ahte doarjja kanaliserejuvvo čilgenruhtadeapmin dán jagi bealde ja ahte nuoraidlávdegotti doaimma ruhtadeapmi sáhttá stáđásnuhttojuvvot juo moatti jagi siste. Sámedikki stivra attii munnje ja kulturčállái bargun dahkat dárkkit evttohusa ráhkadeami nuoraidlávdegotti ruhtadandárbbus ja doaimma hámiin. Lean hui duhtavaš, ahte sáhttit plánegoahtit ja vuojulduvvat duođas sámi nuoraid oassálastima gárgeheapmái sámedikki doaimmas ja ahte doibmii boahtá jáhku mielde bistevaš ruhtadeapmi. Sámi mánáid ja nuoraid politihka gárgeheapmi dárbbaha guhkesáigásaš barggu, eatge sáhte fuolahit nuoraid ášši dušše prošeaktaruhtademiin.

Disdat-eahket mus lei gudni oassálastit alimus hálddahusrievtti 90-jagi ávvudoaluide. Gaskavahkkoiđđes ledjen alimus hálddahusrievtti presideantta guossin. Eahkesbeaivve mus lei čoakkán olgoáššiidministeriijas. Ságastalaimet olgoáššiidministeriija ja sámedikki ovttasbarggus earenoamážit Ovttastuvvan Našuvnnaid orgánain, earenoamážit álgoálbmotoktavuođain ja daid čoakkámiin.

Duorastaga ledjen sámedikki ja Musealágádusa oktasaščoakkámis Anáris, Siiddas. Dan čoakkámis gieđahalaimet sámedikki addin cealkámusas riikkaviidosaččat mávssolaš huksejun kulturbirrasiin. Musealágádus nanne riikkaviidosaččat huksejun kulturbirrasiid ja daid govvádusaid. Sámedikkis ledje máŋggat dárkilmástimat ja mearkkašumit ja ráđđádallamat čuozáhatlogahallama čuozáhagain ja daid govvádusain joatkahuvvet ein viidáseappot.

Bearjadaga rahppojuvvui sámedikki stivrra čakčabadji, muhto ii goit nu somás ságaiguin. Stivrra fuolastuhttá earenoamážit sámedikki dálá bušeahtta, masa orru šaddame vuolláibáža. Sámedikki stivra lea gieđahallan ášši juo giđđagease ja dat gáibidii, ahte seastindoaibmabijuide galgá álgit eaige ođđa mearreáigásaš bargit sáhte bálkáhuvvot. Sámedikki vuosttažin vuoruhuvvon bargu lea beroštumiid bearráigeahčču ja nu guhká go eat sáhte dikšut ráđđádallamiid videooktavuođaiguin, gullamat ja čoakkámat gáibidit mátkkošteami. Oasi gullandilálašvuođain máksá eanasin gullama bivdán oassebealli, muhto álohii buot mátkegolut beroštumiid bearráigeahččobargguin eai sáhte gokčojuvvot olggobeale ruhtademiin. Gullandilálašvuođaide ja sierralágán čoakkámiidda oassálastin gullá sámedikki láhkaásahan bargguide. Mearreáiágásaš bargit leat goit bálkáhuvvon juo geasset iige bušeahttadilli leat buorránan. Ekonomiijadilli gieđahallojuvvo vel čuovvovaš stivrra čoakkámiin. Stivrra čoakkámis ledje maid ovdan nammadanáššit. Stivra dohkkehii rievdadusaiguin evttohusa nuoraidlávdegotti nammadeami várás ja attii ságadoalli ja kulturčálli bargun bargat ruhtaohcamuša ja divodit evttohusa loahpalaš hápmái.

Dán vahku mus lea čoakkán Sámi guovllu suodjalanprográmmain Sámi (Lappi) birasguovddážis Roavenjárggas. Dán vahku válmmaštalan boahtte vahku čoakkámiid ja earenoamážit áššiid Lappi-bargojoavkku čoakkáma várás. Sámediggi lea lahkonan maid sámi ruovttuguovllu bálgesiid reivviin ja bivdán dain oainnuid ee. ovttasbargovugiin sihke boazodoalu ja luondduealáhusaid ruhtadanlága (POLURA) ođasnuhttimis. Ulbmilin lea doallat oktasaščoakkáma vel čakčamánu áigge.

Boahtte vahku prográmmas lea Lappi-bargojoavkku čoakkán ja ng. biodiversiteahttabargojoavkku čoakkán Helssegis. Gaskavahkko deaivvan Soađegili suohkana njunušolbmuid ja duorastaga buvttán sámedikki dearvvahusa sosiála- ja dearvvašvuohtadorvvu čakčabeivviide Suoločielggis.

Vuottesjávrres 09.09.2008


Juvvá Lemet