Vuosttaš vahkku luomu maŋŋel

Geasseluopmu manai jođánit inge lohpádusainan fuolakeahttá geargan beivet bloggan. Álggahin barggu disdaga ja barggut ledjenai čoggon vaikko man eatnat. Álgovahkku manai ovdaságaid válmmaštallamis, duorastaga oassálasten guovtti seminárii. Vuosttaš seminára lei máŋggalágánvuohtabeaivvi seminára Anáris, masa oassálaste ee. bargoministtar Anni Sinnemäki, veahádat-, mánáid- ja dásseárvoáittardeaddjit sihke veahkkevuoigatvuohtakánsler. Dollen semináras loahpahansáhkavuoru, mas gieđahallen sápmelaččaid ovttaveardásašvuođá olláhuvvama. Mus lei maid beaivvi mielde oanehis audieansa bargoministtar Anni Sinnemäkiin ja ságastalaime earenoamážit bisánan sámi álbmotlaš čovdosa gažaldagas ja Sámedikki álgagis biras- ja ealáhusáššiid áššegieđahalli virggi vuođđudeamis.

Seamma eahkeda Anáris lágiduvvui seminára, mas gieđahallui máŋgga geahččanguovllus ng. Sámi čuozáhaga oažžun Unesco máilmmi árbevierročuozáhahkan. Áddjásuolu (Äijih-sualui) lea evttohuvvon 1990-logu rájes máimmi árbevierročuozáhatlogahallamii. Semináraságastallamis bohte ovdan sierra molssaeavttut, mat sáhtále evttohuvvot sámi árbevierročuozáhahkan. Dálá áigge omd. Ruoŧa Sámis Lapponia álbmotmeahcci ollislažžan lea sámi kultuvrra vuođul máilmmi árbevierročuozáhahkan logahallamis. Norggas sámi máilmmi árbevierročuozáhat ii gávdno, ovdahistorjjálaš čuozáhahkan gal lea Álaheaju báktesárgosiid guovlu Jiepmaluovttas. Goabbánai mu seminárain doallan ovdasáhka gávdno Sámedikki ruovttusiidduin.

Geasset lea leamaš ođđasiin Eanan- ja meahccedoalloministeriija evttohan ásahushámus fuođđoelliid rávaárvvuin, mat stivrejit duopmostuoluid meahcastanrihkkumušaid buhtadusaid meroštallamis. Ášši lea maid Sámedikkis cealkinládje. Ministeriija evttoha omd. geatkki árvvu loktejuvvot measta logegeardásažžan gitta 16 500 euro rádjái. Guovžža árvu loktanivččii 1680 euro rájes eanemusat gitta 15 500 euro rádjái ja gumpe 1680 euro rájes gitta 9100 euro rádjái. Buhtadusdási loktaneapmi lea govttoheapmi. Jos buhtadusdássi bisolii ná stuorisin, de dat dárkkuhivččii, ahte meahcástanlága rihkkumis čuvvon ráŋggaštusa lassin maid buhtadus livččii ráŋggaštus. Min riektevuogádahkii eai gula guovttegeardásaš ráŋggaštusat. Vuođđorivttiid olláhuvvama dáfus jearaldagas lea hui problemáhtalaš láhkaásahanođastus, mii guoskkaha earenoamážit boazodolliid. Uhkivuloš eallit galget suodjaluvvot, muhto eai govttoheamit. Rihkuslága vuođul maiddái eará rihkkosiin addojuvvojit buhtadusat ja dat galggale leat láhkaásaheami dáfus dássebeallásaččat buhtadusdási ektui. Evttohus lea hejot árvvoštallojuvvon ja buhtadusdássi galgá vuoliduvvot govttolažžan nu ahte buhtadus ii leat ráŋggaštus ráŋggaštusa nala. Meahcástanrihkkosat eai leat ovttačilggolaččat, daningo beađuid goddimii sáhttá laktásit iešbealusteapmi, opmodaga suodjaleapmi ja lohpemeriid dievvan.

Boahtte vahkku manna čoakkámiin. Mánu loahpas leat maid stuora latna cealkámušat addinládje, maidda oahpásnuvvamii goliha oba vahkku. Mánnodaga Gironis lea Sámi parlamentáralaš ráđi stivrra čoakkán ja disdaga seamma báikkis lea Ruoŧa sámedikki čuovvovaš válgaáigodaga virggálaš rahpan, masa buvttán Suoma sámedikki dearvvahusa. Duorastaga čoahkkana Sámedikki stivrra čoakkán vuosttaš geardde luomu maŋŋel. Bearjadaga vuolggán Čeavetjávrái, gos dollojuvvo Nuortalaččaid oruiduhttima 60-jagi ávvudeapmi. Dán dilálašvuhtii oassálastá maiddái Dásseválddi Presideanta. Buvttán dilálašvuhtii Sámedikki dearvvahusa.

Vuottesjávrres 23.08.2009

Juvvá lemet