Anárjávrri čáhcejohtolagat

Davvi-Lappi
Anár (Inari.fi)
Anárjávrri Natura-guovlu, Váhčira meahcceguovlu

Anárjávri, anárašgilii Aanaarjävri, lea vuodjunjávri Davvi-Lappis. Báikkálaš olbmot gohčodit Anárjávrri dušše "Jávrin". "Leatgo fitnan jávrri alde?", lávejit ain gullostit jearraleamen. Vaikko Anáris leat čuođit jávrrit, de buohkat dihtet, man jávrri olmmoš dalle oaivvilda. Anárjávri manná nu čielgasit buot eará jávrriid bajábeallai.

Vánddardeaddji sáhttá dahkat jávrri ala beaivereaissuid, muhto jos son astá ja háliida, de jávrri alde sáhttá golihit oppa geassige, ja ii dallege geargga fitnat buot sajiin. Anárjávrris gávdnojit melodeapmái vuogas čáhceguovllut sihke lottiin ja guolástusas berošteaddjiide. Anárjávrri viidodat lea 1 084 njealjehaskilomehtera, ja dat lea Suoma goalmmádin stuorámus jávri.

Anárjávri luoitá Báhčaveaji mielde Barentsábi Várjavutnii. Jávrri čáhcegiera lea suttes čáziid áigge sullii 119 mehtera mearadási bajábealde. Jávri muddejuvvo Kaitakoski (Tiävdookievŋis) fápmorusttegiin, mii lea Báhčaveajis Ruošša bealde. Vuolimus dásis čáhcegiera lea miessemánu álggogeahčen, go jávrri alde lea vel jiekŋa. Dalle čáhcegiera lea  sullii 1,5 mehtera vuollelis go geassit. Go jieŋat suddet miesse-geassemánus, de jávrri čáhcedássi badjána johtilit geasiáigásaš allodahkii. Čáziid alde johtaleaddji ii ná báljo oppa fuobmáge jávrri muddendoaimmaid.

Dán siiddu čujuhus lea www.lundui.fi/anarjavrricahcejohtolagat