Čeavetjávrri-Njávdáma guovllu bálvalusat

Áššehasbálvalus ja oahpisteapmi

Boradeapmi, málesteapmi ja nisttiid háhkan

Gávppit, kioskkat ja restauráŋŋat

  • Čeavetjávrris leat borramušgálvokioska ja bára, Njávdámis leat borramušgávppit.
  • Biepmu sáhttá diŋgot fitnodatolbmuin (www.inarilapland.fi, suomagillii).

Dolastallanbáikkit ja lávut

  • Puolikotalampi, Pikkukirakka, Kovienpoikienlampi, Gállotguoikka, Paikoinlampi ja Ađačieskama lávut
  • Saunakoski ja Hahpatjávrri dolastallanbáikkit

Dolastallan lea gildojuvvon meahccebuollinváruhusa áigge maiddái dolastallanbáikkiin.

Juhkančáhci

Guovllu čázit jugahit dábálaččat. Golgi čáhci lea buoret go orru čáhci. Geassebáhkaid áigge juhkančázi gánnáha vuoššat.

Bázahusfuolahus

  • Ávdinstobuid oktavuođas leat ođđasitatnosajit.
  • Dolastallanbáikkiin leat ruskalihtit.
  • Vánddardeaddji ávžžuhit čuovvut čorges vánddardeami prinsihpa: vánddardeami áigge čoggon hádjoskeahtes bázahusat buktojuvvojit eret meahcis ja sirrejuvvojit. Loga lasi čorges vánddardeamis.

Hivssegat

Juohke dolastallanbáikki, lávu ja ávdinstobu oktavuođas lea goikehivsset.

Idjadeapmi

Tealttástallan ja lávut

Vánddardeaddji sáhttá tealttástallat friddja guovllus juohkeolbmovuoigatvuođain (www.ymparisto.fi, suomagillii). Vánddardeaddji ávžžuhit idjadit dolastallanbáikkiid ja ávdinstobuid lahkosis dahje boares tealtásajiin, amas luondu gollat. Tealtá dahje eará idjadanrusttet galgá leat áinnas mielde vánddardanbiergasiin, vaikko jurdda livččii idjadit ávdinstobuin.

  • Puolikotalampi, Pikkukirakka, Kovienpoikienlampi, Gállotguoikka, Paikoinlampi ja Ađačieskama lávut

Ávdinstobut

Čeavetjávrri-Njávdáma guovllus leat vihtta ávdinstobu. Earret Šollomušjávrri ávdinstobu ávdinstobut leat Sámebálgá guoras, Čeavetjávrrigeainnu davábealde.

  • Šollomušjávri lea Šollomušjávrri davvenuorttabealde.
  • Hahpatjávri lea Hahpatjávrri máttageahčen, jávrái luoiti Áilejoga (Aailâjuuhâ, anárašgillii) oarjjabealde.
  • Issátjávri lea Issátjávrri máttaoarjjabeale gáttis.
  • Huikinjohka (Huikkemjuuhâ, anárašgillii) lea Huikinjogas sullii 500 m davás smávva láddo gáttis sullii 100 m vánddardanjohtolagas.
  • Ruossajávri lea Ruossajávrri máttanuorttageahčen luoiti ádjaga nuorttabeale gáttis, 100 m jávrris.

Láigobarttat

Guovllus leat golbma Meahcirađđehusas (suomagillii) láigobartta.

  • Guovžurjávrráš lea Guovžurjávrráža davábeale gáttis, Čeavetjávrri nuorttabealde.
  • Ádjáluokta lea Čeavetjávrri Ádjáluovtta bađas.
  • Áddjá lea Čeavetjávrri Ádjáluovtta gáttis.
  • Guošnajohka lea Vuollevári (Vyelivääri,anárašgillii) vuolde Njávdánjoga máttabeale gáttis.
  • Saunakoski lea Njávdánjoga máttabeale gáttis Saunakoski bajábealde.
  • Ađačieskan lea Ađačieskanláddo gáttis Njávdánjoga máttabealde; johkii lea 500 m.
  • Silisjoki.

Mátkkoštanbiillat ja -vovnnat

Mátkkoštanbiillat ja -vovnnat sáhttet parkeret geaidnohálddahusa parkerensajiide.

Idjadeapmi lahkosiin

Fitnodatolbmot (www.inarilapland.fi, suomagillii) fállet idjadanbálvalusaid lahkosiid.

Lihkadanlápmásiid bálvalusat

Guovllus eai leat bálvalusat lihkadanlápmásiidda. Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas sáhttá johtit juvlastuoluin. Visttis lea inva-wc ja olgomuseaguovllus sáhttá johtit geasi áigge veahki veagas.

Eará bálvalusat lahkosiin

  • Avvilis (www.inari.fi), s. 155 km Čeavetjávrris, leat valjis bálvalusat.
  • Čeavetjávrris lea borramušgálvokioska, dearvvasvuođadállu, bára ja tákse- ja girdinbálvalanfitnodatolbmot.
  • Njávdámis, s. 30 km Čeavetjávrris, leat borramušgávppit, bensenstašuvdna ja táksefitnodatolmmoš.
  • Lagamus dálkkasskáhpet lea Anáris.
  • Máŋggabealat dieđut Lappis ja guovllu turismabálvalusain gávdnojit Lappi turismaportálas (www.lappi.fi, suomagillii).