Urho Kekkonena álbmotmeahci dábáleamos gažaldagat

Leago Šuomas dulvi ja mo joga beassá rastá?

Dábálaččat Šuomas leat giđđadulvvit gitta geassemánnui ja čakčadulvvit sáhttet álgit juo borgemánus. Šuoma rastá leat golbma šalddi, mat leat Porttikoskis, Kotaköngäsis ja Aitaoja njálmmi lahkosiin badjin joga. Šalddit leat merkejuvvon Koilliskaira olgolihkadankártii.

Áitejávrris s. 300 mehtera joga vulosguvlui leamaš gállinváijer lea jávkaduvvon čakčat 2007. Dábálaš čázi áigge om. gállagis lea čáhci čippiid rádjai ja dakko lea viehka rávdnjái. Joga gánnáha rasttildit sullo bokte, gos sáhttá dasto mannat lulábeale gáddái nu, ahte joatká sullos vehá joga bajásguvlui. Šuoma sáhttá rasttildit dábálaš čázi áigge maiddái Snellmaninmaja buohta. Go rasttilda gáli joga, de galgá leat álo erenoamáš várrugas: rápmalávkka alinboagán čovdojuvvo ja guoddinremmet ložžejuvvojit.

Leago guovllus divri?

Álbmotmeahcis leat álo čuoika, ja daidda gánnáhage álo geasi áigge ráhkkanit. Čuoikaáigi álgá dábálaččat mihcamáraid sulaid. Suoidnemánus ihtet muohkárat ja borgemánus boldejaččat. Čuoikadili lea váttis ovddalgihtii einnostit, muhtun jagiid eai leat báljo čuoikkat ja muhtumin fas leat issorasat. Čuoikamirkkot veahkehit suddjet iežas čuoikkain ja suoddjás biktasat boldejaččain ja muohkáriin. Rákkas suddje oađedettiin čuoikkain.

Beasságo Áitejávái biillain?

Áitejávrai beassá geasi áigge biillain. Suoločielggis vuoját sullii 12 km davás Avvila guvlui ja jorggihat olgeš beallai Kuutua meahccebiilageidnui. Geaidnoearus lea galba "Luttojoentie". Aittajärvii lea 35 km. Geaidnoguoras leat moatte geaidnoruossas galbbat, mat oahpistit Áitejávrai. Biilla sáhttá guođđit "parkerensadjái", mas lea gáddái sullii 200 m.

Go muohta lea suddan, de meahccebiilageaidnu lea dábálaččat heajos ortnegis giđđadulvviid dihte. Bahámus báikkit leat divvojuvvon dábálaččat geassemánu gaskkamuttu rádjai. Álgogeasis olbmuid, geat leat jođus Aittajärvii, gánnáhage gulaskuddat Nuorttabeale luondduguovddážis dahje Suoločielggi bálvalanbáiki Kiehinenis, makkár ortnegis geaidnu lea. Áinnas linnjabiilla fárus johttiid gánnáha gulaskuddat, makkár ortnegis geaidnu lea.

Vahku vánddardanmátki álbmotmeahccái, gosa gánnáhivččii vuolgit?

Bivnnuheamos merkekeahtes vánddardanjohtolat lea Kiilopää-Šuomaruoktu-Tuiskukuru-Luirojávri-Lankojärvi-Rautulampi-Kiilopää. Dán johtolaga guhkkodahkan šaddá sullii 70-80 km (stobuid gaska 8-20 km).

Johtolaga guoras leat stobut, main gávdno sihke ávdin- ja várrenstobu bealli. Luirojávrris leat moanat stobut ja sávdni. Sávnni ožžot geavahit buot johttit. Máŋggat vánddardeaddjit idjadit Luirrus guokte ija ja dahket beaivevánddardeami UK-meahci alimus duoddarii Sokostii (718 m).

Jogaid rasttildeapmái lea Šuomas soames šaldi, muhto Luirru rastá beassá gáli. Luirrus lea dábálaš čázi áigge čáhci čippi vuolábeallai. Dábálaš čázi áigge maiddái Šuoma beassá gáli rastá kárttaide merkejuvvon rasttildanbáikkiid buohta, go lea várrugas. Garra dulvviid áigge gánnáha geavahit Kotaköngäsa šalddi, go manná Luirrus Lankojärvii, vaikko mátki guhkkuge dán spiehkastaga dihte sullii 5 km.

Dán johtolagas ceavzá dábálaččat vánddardangápmagiiguin, muhto geahppa čanasloabáhiid gánnáha váldit fárrui jogaid rasttildeami várás, dasgo botni geađggit leat njalkasat ja čáhci sáhttá lea galmmas. Dasa lassin jogat leat máŋgii hui rávdnjái.

Juhkančázi sáhttá váldit golgi jogain ja ádjagiin. Luirojávrri čáhci jugaha, muhto daid geain lea hearkkes čoavji gal gánnáha vuos vuoššastit dan. Dát ráva heive maiddái buot guovllu johkačáhcái.

Leatgo álbmotmeahcis merkejuvvon johtolagat guhkit vánddardemiide?

Njuohttejoga 40 km:a guhkkosaš vánddardanjohtolat lea merkejuvvon. Vánddardanjohtolahkii vuolggedettiin gánnáha váldit tealttá fárruid. Johtolaga mielde ceavzá vánddardangápmagiiguin, muhto arvvesdálkin leat anolaččat gummestevvelat dahje badjel váhká olli gámasuojit. Dulvvi áigge ávžžuhit vánddardeaddjiid johtit joga lulábeale johtolaga mielde Ruošša ráji lahkosiidda ja seamma johtolaga mielde fas ruovttoluotta. Kärekeoja ávdin- ja várrenstobus sullii 250 mehtera bajásguvlui johkaráigge lea gállinváijer, mii álkidahttá joga rasttildeami. Dulvvi áigge Njuohttejoga lea váttis rasttildit dan rávdnjáivuođa ja alla čázi dihte.