Gálddoaivvi eallit
Dán meahcceguovllu lottiin erenoamáš mihtilmaslea bižus, man ahkidis njurggohallan addá iežas dovddu meahcceguvlui.Gálddoaivvi meahcceguovllus sáhttá deaividit Suoma divrras hárvenašduottarlottiid: rievssatfálli ja jievjaskuolffi. Duottarmeahcceguovllujeaggegáttat jávrriid luhtte bessejit hárvenaš gálašeaddjit ja čáhcelottit.Mearkkašahtti oassi Suoma ruksesguškil- ja haŋŋánális besse guovllus. Dálvitmeahcceguovllus gávdno dušše soames loddešládja, buot sihkkarepmositvánddardeaddji deaivida garjjá ja rievssaha.
Gálddoaivvi meahcceguovllus leat valjis buoidagat ja nirppit, ja dieđusge maiddái riebanat. Čeavráid deaivá jeavddalaččat. Gálddoaivvi meahcceguovlu lea ovdal leamaš okta deháleamos njállaguovlluin Suomas. Dieđuid mielde maŋimuš háve njálla lea čivgan guovllus 1990-logu gaskkamuttus. Njála gádjun dihte lea álggahuvvon Life-prošeakta, ja dasa gullá oassin maiddái Gálddoaivvi goasii nohkan njállanáli ealáskahttin. Danin lea erenoamáš dehálaš ahte buot áicamat njálain dahje daid biejuin almmuhuvvojit farggamusat Sámi luonddubálvalusaide (Lapin luontopalvelut). Njállaáššiin vástida suodjalanbiologa Matti Mela, gms 0400 223 541. Hui dehálaš lea maiddái almmuhitMeahciráđđehusa eará čuozáhatšlájain - rievssatfállis, skálžžus, goaskimis,bárbmofállis ja giljobaččas.