Čeavetjávrri-Njávdáma guovllu johtolagat

Vánddardanjohtolagat ja bálgát

Johtolagaid vuolginsajit

Merkejuvvon johtolagat vulget Nuortalaččaid árbevierrodálu luhtte.

Riekkesjohtolagat

  • Sámebálggis 90 km (Sää´mpää´ljes, nuorttalašgillii), guorada báikkuid boares sámebálgáid. Johtolat vuolgá Čeavetjávrri nuortalašgilis dahje Njávdámis. Bálggis manná Čeavetjávrris Njávdámii Čeavetjávrrigeainnu máttabeale ja joatkašuvvá Njávdámis fas ruovttoluotta Čeavetjávrái Njávdánjoga davábeale. Bálgá guoras duovddan leat goas seahkalasvuovddit, goas jalges duottar, ja báikkuid johtolat lea rámšui. Mátkki alde šaddá rasttildit jogaid ja ádjagiid. Muhtun sajiin ii leat šaldi, ja rávdnjesajiid ferte rasttildit gáli. Bálgá mielde jođedettiin gánnáha finadit Vainnasoaivvi ja Ullovári alážis, gos lea várddus duovdagiidda, mat leat oaidnin veara. Bálggis lea merkejuvvon oránšaivdnásaš muorračuolddaiguin.
    • Bálvalusat: Hahpatjávrri (Hoppoogjävri, anárašgillii) dolastallanbáiki, Hahpatgeavgŋá, Puolikotalampi, Pikkukirakka, Kovienpoikienlampi, Gállotguoikka ja Paikoinlampi lávut, Hahpatjávrri, Issátjávrri (Issäijihjävri, anárašgillii) ja Ruossajávrri (Ruossâjävri, anárašgillii) ávdinstobut. Čeavetjávrrigeainnu máttabealde manni bálggesossodaga lahkosiin leat Silisjoga, Guovžurjávrráža (Kuávžurjáávráš, anárašgillii), Ádjáluovtta (Äijihluohtâ, anárašgillii) ja Ádjá (Äijih, anárašgillii) láigobarttat.
    • Oaidnámušat: Trifon Beahcánlačča girku - ortodoksalaš girku Čeavetjávrris, Nuortalaččaid árbevierrodállu ja Vainnasoaivvi, Ullovári ja Njoammeloaivvi duoddarat.
  • Oaniduvvon Sámebálggis, s. 80 km, lea maiddái riekkesjohtolat, mii earrána guhkit Sámebálgás dakko ahte johtolat manná Njávdánjoga máttabeale Gállotguoikkas Hahpatjávrái. Njávdánjoga guora jođedettiin gánnáha áinnas finadit mohki Ađačieskama (Oođâčieskâm, anárašgillii) bokte Njoammeloaivvi alážis: doppe oaidná Čeavetjávrri ollásit. Bálggis Njávdánjoga máttabeale lea merkejuvvon rukses- ja oránšaivdnásaš muorračuolddaiguin.
    • Bálvalusat: Hahpatgeavgŋá, Puolikotalampi, Pikkukirakka, Kovienpoikienlampi, Gállotguoikka, Saunakoski ja Ađačieskama lávut, Hahpatjávrri ávdinstohpu ja Guovžurjávrráža, Ádjáluovtta, Ádjá, Ađačieskama, Saunakoski ja Guošnajoga (Kuošnjâjuuhâ, anárašgillii) ja Silisjoga láigobarttat.

Eará johtolagat

  • Čeavetjávri-Buolbmát -johtolat, 60-70 km.
  • Anárašmáđidja, 100 km.
  • Beaivvi mátkkit: Čeavetjávrris ja Njávdámis sáhttá vázzit oanehis ossodagaid Sámebálgás. Beaivvi mátkin heive ovdamearkka dihte bálggesossodat Njoammeljávrris (Njuámmilâšjävri, anárašgillii) Njoammeloaivvi badjel Ađačieskamii Njávdánjoga lahkosiidda ja fas ruovttoluotta; dát lea viehka lossa johtolat, muhto čáppa duovdagiid dihte lea vánddardan veara. Johtolaga guhkkodahkan šaddá 12 km.

Eará reaisocavgileamit

  • Iežas bálgát. Go lea kárta, kompássa ja albma vánddardanbiergasat, de sáhttá návddašit guovllu luonddus merkejuvvon johtolagaid olggobealde. Čeavetjávrri-Njávdáma guovlu laktása viiddis meahcceguovlluide sihke máddin ja davvin, ja iežas bálgáid mielde johttis galget leat buorit meahccedáiddut.
  • Vánddardanbáikkit mánávovnnaiguin dahje juvlastuoluin. Guovllus eai leat báikkit, maidda beasašii mánávovnnaiguin dahje juvlastuoluin.
  • Dálvit guovllu mohtorgielkámáđijat álkidahttet čuoigama, jos cuoŋu ii guotte. Merkejuvvon čuoiganjohtolagaid Čeavetjávrris Buolbmátjávrái eai vuoje jeavddalaččat mohtorgielkkáin.

Meallunjohtolagat

Mohtorgielkámáđijat

  • Čeavetjávrris Njávdámii manni mohtotgielkámáđijat eatnangeainnu (nr 971) davábealde ja máttabealde.
  • Čeavetjávrris davásguvlui manni, Čeavetjávri-Buolbmát -vánddardanjohtolaga guoradeaddji mohtorgielkámáđidja: Čeavetjávri-Njuorggán.
  • Mohtorgielkámáđidja Čeavetjávrris Njellimii ja Avvilii.
  • Mohtorgielkámáđidja Čeavetjávrris Anárii.

Lassidieđuid ja lobiid fidne Meahciráđđehusa Avvila bálvalanbáikkis ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siiddas.