Oulankana luondu
Oulanka válljugas várreeatnamiidda leat mihtilmasat beahcevuovddit, maidda akšu ja sahá leat maŋimuš guoskan 1900-logu álggus. Mehciid čiehkagasas sámilvuođus šaddá hearkkes nieiddagáma, orkidea, mii lea Oulanka álbmotmeahci dovddusmearka. Oulanka luondu fállá galledeaddjái olu oaidnámuša ja vásáhusa: hárvenaš šlájaid, boršu guoikkaid, válljugas váriid, rođuid, opmujekkiid ja kálkaádjagiid.
Oulanka álbmotmeahcci gullá davvi goahcevuovdeavádahkii ja lea davvi, máttá ja nuorta luonddu erenoamáš deaivvadanbáiki. Guovllu alimus várit ollet 380 mehter allodahkii mearradási bajábealde. Johkalegiin oainnát Oulanka vuollegamosis, 151 mehter allodagas.
Golgi čáziit čađa álbmotmeahcci
Oulanka álbmotmeahci váimmus lea 135 kilomehter guhkes Oulankajohka. Dan čázit čoggojit Sallan jeaggeeatnamiin, ja ieš johka álgá Aittajávrris. Ovdal rádjeavádaga Oulankajohkii ovttastuvvet Kuusinkijohka ja Vuolle-Kitkajávrri Kivesguoikkas álgi Kitkajohka.
Oulanka johkaleahki oaččui dálá hámis maŋimuš jiekŋabaji loahpas sulli 11 000 jagi dassái. Lihkadettiin jieŋat dássejedje bávttiid čohka hámiid ja sirde tonniid mielde fiinna sáddo dálá Oulankajoga bodnái.
Guovtti stuorra nuorttas golgi joga, Oulankajoga ja Kitkajoga, lassin álbmotmeahcis golget moanat oalgejogat, dego Maaninka- ja Savinajohka, sihke máŋggat smávva ádjagat. Oulanka lea heaŋkobákte skurččuiguin ja johkalegiiguin okta Suoma árvošamos álbmotduovdagiin.
Nieiddagáma, giegagáma ja nuortasillan
Oulanka álbmotmehacis sáhtát oaidnit valjis hárvenaš šlájaid. Ovdamearkan meahci dovdomearka nieiddagáma lea áitatvulošvuođastis fuolakeahttá guovllus viehká dábálaš. Kálkadoalli báktevuođđu ja nuppe dáfus alla bávttiit ja vuollegis johkalegiid gaskasaš temperatuvra ráhkadit buriid šaddodiliid máŋggaide šattuide.
Oulankas sáhtát oaidnit maiddái áitatvuloš davvesillana dahje giegagápmaga. Giđđa- ja čakčadulvvit dollet niittuid rabasin ja addet saji hearkkes šattuide, dego golkii, arnihkkii ja nuortasillanii. Beaivelottiin Oulankas seivvodit earet eará áitatvuloš luktegollesuodjá sihke moanat idjabeaiveloddešlájat.
Rođuid, jekkiid ja ádjagiid árdnat
Oulanka iešlágát rođut lasihit álbmotmeahci luonddu máŋggabealatvuođa ja fállet eallinbirrasa máŋggabealat sáttolašvuhtii. Erenoamážit beahce- ja guossavuvddiid rávddaid goike rođut leat Oulankai mihtilmasat. Rođuin sáhtát oaidnit ovdamearkan ruksestruollamuorjji, geažutmiestaga, gieddemuorjji, ruonávávssi, rihčalottirási sihke čohkkebeaitagažža, mii lea on burpurrukses orkidea.
Oulanka davviosiid viiddis jeakkit buktet iežaset lasi álbmotmeahci šattolašvuhtii. Máŋggahámát opmujekkiin šaddet ovdamearkan jeaggenarttit ja jeaggesámmálat.
Oulanka hárvenašvuođat leat kálkaádjagat ja -láddot, maid čáhcái gártá kálka birrasa eanavuođus. Kálka dahká čázis alkaliija ja šattuin gáibijeaddji. Kálkaádjagiin šaddet earet eará erenoamáš sámehorbmá.
Meahccebuollimiid luottaid vuohttimin
Meahccebuollimat eai leat álo baháš áššit, daningo máŋggat hárvenaš goppát ja eará šlájat avkašuvvet dain. Oulanka mehciid buollinhistorjá dovdo 1800-logu rájes, ja buollimat leat guođđán luoittaideaset lundui. Sáhtát oaidnit boares gudduin velá dán áiggege čáhppes čitnaluvvamiid. Álbmotmeahcis bullet ain duollet dállet smávva viidodagat.
