Nuuksio luondu
Ceakko bávttit
Nuuksio álbmotmeahcci lea eaikaavádaga ja lulit goahccevuovdeavádaga rájis. Luonddu hálddašit jiekŋaáiggi hábmen vákkit ja ávžžit ja maid guorba, jeahkáliin ja hárves beahcevuvddiin gokčon báktemiellit, main alimusat olahit 110 mehtera allodahkii mearadásis. Báktebeahcevuvddiid bessenlottiide gullet earret eará áittavuloš guolbbaleivvoš ja čahran.
Ceakkobávttiid alde rahpasit máŋggain báikkiin fiinna duovdagat maid várdádit. Haukankierrosis bávtti alde rahpasa čáppa oidnolat nuortadavás Myllypuro leahkái. Bávtti ala sáhttá máhccat ain ođđasit čáppášit duovdagiid rievdama jahkodagaid mielde; čakčat duovdagat bissehit johtaleaddji ivnniid girjáivuođain. Bávtti alde maid oaidná daláš álbmotmeahci fuolahanbáikin geavahuvvon Högbackana dálu, mii lea das leamaš 1930-logu rájes. Högbackana lahka lea Hiidenkirnu, mii lea Kattilageainnu guoras lahka Kattila guovllu. Hiidenkirnu lea ain otnábeaivvege Vihti ja Espoo gávpogiid gaskasaš rádjemearka.
Šattolaš rođut
Bávttiid vielttit njidjet juogo ráhppáid ládje dahje áibbas ceaggut lávttas ávžžiide, maid hálddašit varas guolbbavuovddit, vuovdejeakkit ja beahcejeakkit. Ceakkobávttiid máddagis šaddi suhkkes, čázi goaiku guossavuvddiin sáhttá dovdat čoaska ja lávttas seađi. Bávttiid vuolde eatnamis ja šattes ájagobiid šattolašvuohta lea earenoamáš ruonas. Dain rođuin gávdnojit earret eará dáigemuorjjit, jieretmuorjjit, čálbmemuorat sihke geažutmiestagat ja muorrašlájain neahttamiestagat ja niidnamuorat. Miessemánus eanan lieđđu násteliđiin vielgadin ja álihin. Gobiin lávlot čáhppesoaivevizár ja unnalivkkár. Guovllus gávdnojit maid girdioarrit.
Láddot ja jeakkit
Nuuksio álbmotmeahciid gullet badjel 50 unna jávrráža ja láddo. Daid searvvis leat ruškesčázát, suotnjogáttát láddot ja šerresčázát báktegáttát jávrrit. Maid unnit beahcejeakkit ja vuovdejeakkit leat ollu. Álbmotmeahci stuorámus jeaggi Soidinsuo lea luonddudilis ja dan birastahttet boares vuovddit. Váldooassi álbmotmeahci vuvddiin leat ovdal leamaš vuovdečuohppan guovllut, muhto oassi lea ožžon ovdánit ja leat álgovuovdin guhkes áiggiid guoskkatmeahttumin. Buoremus álgovuovddit gávdnojit Haukkalampiid ja Myllypuro doajáhatávžžiid vilttiin ja máddagis.
Nuuksio álbmotmeahci earenoamášvuohtan sáhttá atnot Mustaláddos govddodeaddji darfeboarrit. Mustalampi čázeoaivvilokten buođđudemiin 1950-logus dagahii jávrri birastahtti jeakki darffiid luovvaneami. Darfeboarrit govddodit friddja Mustalampi čázis.
