Anára vánddardanguovllu oaidnámušat

Siida

Sámemusea ja Davvi-Sámi luondduguovddáš Siida (www.siida.fi) lea okta Davviriikkaid čábbáseamos čájáhusguovddážiin. Doppe sáhttá oahpásmuvvat sámekultuvrii ja Davvi-Sámi lundui. Bissovaš ja molsašuvvi čájáhusaid lassin Siiddas fidne vánddardanrávvema, kárttaid ja lobiid oppa Davvi-Sámi guvlui.

Ádjásuolu (Äijihsuálui, anárašgillii)

Anárjávrri Ádjáábis (Äijihjorŋâ, anárašgillii), sullii 11 km Anára girkobáikkis davásnuorttas, ceaggá amaslágan alla báktesuolu, mii lea oaidnit dego guvre ádjáčielgi. Sullo gohčodit Ádjásuolun (Äijihsuálui, anárašgillii) dahje Ádjágeađgin, muhtumin oanehaččat dušše Áddján (Äijih, anárašgillii). Suolu lea dušše 300 mehtera guhku, 100 mehtera govddu ja 30 mehtera alu. Dan olgguldas hápmi lea goittot hui čalbmáičuohcci, ja danin sullos lea šaddan mearkkašahtti luondduoaidnámuš Anáris. Vuosttažettiin Ádjásuolu lea sámiid bassi báiki, man sii bálvaledje ja gudnejahtte viidát.

Bealbbejávrri meahccegirku (Piälppáájävri, anárašgillii)

Bealbbejávrri meahccegirku lea váile 10 km:a geahčen Anára girkobáikkis. Girku lusa rohtte 5 km:a guhkkosaš bálggis golmma kilomehtera geahčen Siiddas, Sarviniemigeainnu guoras. Fanasjohtti sáhttá vázzit girku lusa Bealbbevuonas (Piälppáávuonâ anárašgillii), dán johtolaga guhkkodat lea 3 kilomehtera. Girku lea huksejuvvon jagiid 1752-1760 ja dat lei anus 1800-logu loahpa rádjai, man áiggi girku lei Anára guovddášbáiki. Girkus dollet ainge soames ipmilbálvalusa jagis ja das maiddái vihahit náittospáraid. Geasi áigge girkus lea oahpis.

Ohcomaš

Ohcomažžii (418 m) lea 8 km Anára girkobáikkis. Duottaraláža alde lea várddus Anárjávrri, Juvdujoga, Muttošjávrri, Muotkeduoddariid ja Jogagiellasa (Juuvâkielâs anárašgillii) duoddariid guvlui. Johtolat Ohcomažžii vuolgá Siidda buohta. Maiddái Nuoraidguovddáš Vasatokka šiljus rohtte 10 km:a guhkkosaš bálggis Ohcomažžii.