Ohcejoga guovllu oaidnámušat

Ohcejoga Áilegas

Áilegas badjána Ohcejoga gili buohta 342 m:a allodahkii. Áilegasa ala lea viehka álki beassat, ja dan aláža alde lea hui várddus Deanu ja Ohcejoga legiide, Gálddoaivvi ja Báišduoddara meahcceguovlluide ja Ohcejoga girkosiidii.

Ohcejoga gieldda siste leat oktiibuot golbma Áilegasa, bassi duoddara. Guokte eará Áilegasa leat Nuvvos-Áilegas ja Gáregasnjárgga Áilegas.

Ohcejoga girkostobut

Ohcejoga girkolaš eallin riegádii Máttajávrri gáddái 1700-logu álggus. Vuosttas girkovisti gárvvásmuvai 1701:s. Dálá geađgegirku lea arkiteakta Carl Ludvig Engela (1778 - 1840) maŋimuš ja davimus duodji, ja dat huksejuvvui jagiid 1850 - 53. Máttajávrri gáttis leahkki báhppal lea jagis 1843.

Girkostobut ledje sámebearrašiid dahje -sogaid viessun girkostallamiid ja márkaniid áigge, dasgo mátki ruoktot iežas ássangieddái lei guhkki. Boarráseamos dálá stobuin lea 1700-logu bealde. Museovirasto ordnen stobut leat smávvát ja viehka seavdnjadat. Geađggis muvrejuvvon sámeuvdna lei áidna liekkasgáldu, ja dan guoras maiddái málestuvvui.

Girkostobuid birastahtti luonddugieddi lea geasi áigge hui čáppis: šerresalit muohtacivzza rahpá lieđđelasttaidis dušše beaivvádahkan.

Skállovári bigálusbáiki

Boazodoallovieruide beassá oahpásmuvvat Skállovári bigálusbáikkis. Skállovárri lea 16 km Ohcejoga girkosiidda máttabealde. Dat leat Gálddoaivvi bálgosa deháleamos bigálusbáiki. Guovllus leat badjeolbmuid gámppát, main ássojuvvo bigálusaid áigge. Bigálusgárddiid sierra osiid geavahanulbmil ja doaibma čilget buoremusat, go boahtá ieš báikki ala bigálusaid áigge.

Geologalaš luonddubálggis

Ohcejoga geologalaš luonddubálggis mohkohallá girkosiidda oarjjabeale Dorgganjuni vilttiid mielde. Gálgojohláddo lávu bokte manni riekkesjohtolat lea váile golbma kilomehtera guhku. Bálgá oahpistandávvaliin muitaluvvo guovllu geologiijas ja jiekŋaáiggi váikkuhusain bajildushámiide. Bálgás lea hui várddus, erenoamážit "Skuvlla vári" sirdolaigosa alde.