Oulanka ealliid

Mihtilmas šlájat Oulankas leat lojislágan ja eallun čoahkkaneaddji ealggat sihke valjis smávvanjiččehasat. Stuorrabeađuin guovža orođa Oulankas. Dan sadjái geatki, albbas ja gumpe leat dušše deivvolaš guossit.

Lottiin Oulankas golgi čáziid guoras loktet guoihkáhrit ja gáddevirožat. Meahcceguovlluin seivvodit dan sadjái nu goaskin go mearragoaskinge. Oulanka bessejeaddjišlájaide gullet maiddái joavku leavvama dáfus mattá šlajat, dego čáhppesrásttis, bealgeloddi ja cihrrelastaviizar.

Álbmotmeahcis eanemusat lottiin leat rievssatčizáš ja leaibeloddi sihke vintán, man šluhppi jietna ivdne viiddes beahcevuvddiid.

Guigosat lottiid dárkojeaddjiide

Álbmotmeahci gaskaoasis, luondduguovddáža bálddas Kiutaköngäs guovlu oktan luonddubálgáiguin lea davvi beahccevuovddi vuođđošlájaid orrunguovlu. Guovllu erenoamášvuohtan sáhttá deaivat várrebeštora, mii lea bessen máŋgga gease Oulankajoga rokkis. Jogas deaivá maiddái viehka sihkkarit guoihkáhra. Giđđadálvve Liikasenvaara geidnui gullá bures čáihniid spoahkuheami.

Unna karhunkierros álbmotmeahci máttaoasis, Juumas, johtá máŋggalágan mehciid čađa. Doppe loddelisttu čoaggin lea viehka álki. Buoremus johtináigi lea geassemánu álgu, goas eandalii iđida diimmut leat sihkkaramos áigi máŋggaid šlájaid áičamii.

Uhcalivkár lea measta juohkejagaš lávlu, man ohcamii vaikkoba álbmotmeahci davveviesttaroasis Savilláddo guovlu lea oalle heivvolaš.

Geahča guovllu varrasamos loddeoaidnimiid (www.tiira.fi, suomagillii). Bálvalusa fállá Meahciráđđehusa Lundui.fi-fierbmebálvalus. Siidu lea buvttaduvvon BirdLife Suomen Tiira-loddeoaidninvuogádaga www.tiira.fi mielde.