Oulanka rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat Oulankas johtaleapmái

Oulanka álbmotmeahcis leat

lobálaš

  • lihkadeapmi vácci, čuoigga, suga ja mealu earret Korvasvári, Juuma vumiid sihke Pesosjávrri ráddjehusosiid
  • murjjiid ja borramušguobbariid čoaggin juos eai lihkadanráddjehusaid dan eastte
  • dálveoaggun ja oaggun guovllu jávrriin ja ládduin, earret Avento-, Haara- ja Saviládduid.

ráddjejuvvon

  • dolastallan ja gohtten, mii lea lobálaš dušše daid várás čujuhuvvon sajiin.
  • Eará go juohkeolbmorivttiide gullevaš doibmii dárbbaša dábálaccat Meahciráddehusa lobi. Dákkár lobit leat ee. dutkanlobit ja stuorra dáhpáhusaid lobit.
    • Meahciráddehus lea gárvvistan sierra rávvaga ja skovi (www.metsa.fi) dáid lobiid várás.

gildojuvvon

  • dolastallan meahccebuollinváruhusa áigge
  • biebmoealliid luovusdoallan
  • earáid go borramušguobbariid sihke muoraid, miestagiid dahje eará šattuid ja daid osiid váldin ja vahágahttin.
  • eana- dahje báktevuođu vahágahttin sihke eanaávdnasiid dahje ruvkeminerálaid váldin
  • luođos riggeealliid bivdin, goddin dahje áđestallan sihke daid besiid duššadeapmi
  • rikkehis ealliid bivdin dahje čoaggin
  • mohtorfievrruin vuodjin earet dasa dárkkuhuvvon geainnuid mielde
  • ludnen ja ráhkadusiad vahágahttin
  • čoaggit muoras šaddi čátnáid.

Dehalamos čuoggáid sáhtát lohkat maiddái Oulanka ortnetnjuolggadusain (julkaisut.metsa.fi, suomagillii).

Juos lihkadat Oulankas dálvit, váldde vuhtii, ahte golgi jogaid- erenoamážit Oulankajoga- jiekŋa sáhttá leat rášši miehtá dálvvi. Leage várrugas joga jieŋa alde lihkadettiinat.

Ovddalgihtii ráhkkaneapmi

Dieđuid ovddalgihtii skáhppon ee. orrumis, mátkenisttiid dievasmahttimis, basadeamis, dálkis dahje vánddardansesoŋggas ii deatte rehpos!

Jagiaáiggit

  • Guossámis ruški álgá dábálaččat čakčamánu gaskkamuttus ja bistá golggotmánu loahpa álgui, goas vuosttas garra buollašat luvvejit lasttaid muorain.
  • Dálvi lea Davvinuortaeatnamis áŋgir garra buollaša ja gassa muohttaga geažil. Ávžžuhat dálvevánddardeami dušše hárjánan vánddardeaddjiide.
  • Muohta boahtá jahkášaččat dábálaččat golggotmánu gaskka muttu sulaid, ja muohta čoahkkana dálvvi áigge gaskamearálaččat 85 cm. Garrasamos buolašgrádat lea Kiutakönkääs mihtiduvvon -46 °C.
  • Giđđa joavdá dábálaččat Nuortadavvieatnamii čuoŋománu maŋimuš vahkus go beaivvit guhkkot.
  • Giđđadulvi álgá dábálaččat miessemánu gaskkamuttus ja dulvečázi luoitin bistá nieiddagápmaga lieđđunáigge rádjai dahjege geassemánu álgui.
  • Geassi álgá dábálaččat easka geassemánu gaskkamuttu sulaid, go duollu lea suddan ja eana liegganan.

Čuoikkat

Guossámis čuoikkat ihtet dábálaččat geassemánus mihčomáraid maŋŋá ja jávket vuosttas buollašiid maŋŋá čakčamánus. Njimmi čuoikkaid lassin bohtet loahppagease muohkárat ja boldejažžat. Áiggi goas čuoikkat leat eanemus gohčođit davvin räkkän.

Sesoŋŋaáiggit

Váldooassi Oulanka álbmotmeahci sullii 165 000 fitnis galledit doppe geassit. Buoremus sesoŋga bistá geassemánu loahpas borgemánu lohppii. Eanemus fitnit leat Juuma Unna karhunkierrosa bálgás, Karhunkierrosis ja Kiutaköngäs guovllus.

Dorvvolašvuohta

Lea dehalaš, ahte oahpásmuvat vánddardanbáikái juo ovddalgihtii ja ráhkkanat reisui fuolalaččat. Geinnodaga alde bisohallan ja dálkeeinnostusaid čuovvun veahkeha reaissu lihkostuvvamii. Gánneha váldit čielgasa maiddái mahccebuollinváruhusdilis. Rukaduottar-Oulanka 1:50 000 lea buorre olgolihkadangárta, man gánneha skáhppot ovdal go álggaha vánddardeami.

  • Loga suomagillii áigeguovdil siidu
  • Buollin- ja gádjunbálvalusa veahkki ollá maiddái rámšo báikkiide. Oulanka álbmotmeahci buollin- ja gádjunplána nuppástuhtto áiggeguovdilin jahkásaččat.
  • Diehtu mealluma dorvvolašvuođas ja biergasiin: Dorvvolaš meallun (www.melontajasoutuliitto.fi, suomagillii) ja Meallunrávagirjjáš (melonta.wasalab.com, suomagillii).
  • Jus dus reaissustat boahtá heahti, ovdamearkan láhppot, lápmašuvat dahje áiccat meahccebuollima, riŋge nummirii 112 ja daga heahtedillialmmuhusa. Duogášdiedut (suomagillii) doaimmain heahtedilis.

Giehtatelefovnnaid gullon

  • Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de Oulankana álbmotmeahcis sáhttet leat báikkit, main telefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá ábuhit dat, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.
  • Mátketelefona gullon lea Oulanka álbmotmeahcis oalle buorre earet muhtun ávžžiid ja skuržžuid gos mátketelefon ii gullo.

Bázahusfuolahus

  • Oulanka álbmotmeahcis čuovvut ruskkahis vánddardeami njuolggadusaid.
  • Ekobáikkit leat Hautajärvi luonddudálus ja Oulanka gohttensajis sihke Karhunkierrosgeinnodaga guoras sullii beaivemátkki gaskkaid. Lihtiide, mat leat báikkiin sáhttá ordnet lása, metálla, báhpára váttis bázahusa sihke biobázáhusaid.
  • Lassin buot álbmotmeahcci hivssegat leat komposterejeaddji hivssehat, maidda sáhttá komposteret biobážahusaid. Dolastallanbáikkiin sáhttá boaldit buolli bázahusaid.