Čeavetjávri-Buolbmátjávri -johtolaga rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat johtolaga mielde johtaleapmai

Gálddoaivvi meahcceguovllus leat fámus juohkeolbmovuoigatvuođat (www.ymparisto.fi, suomagillii).
Olgun dolastallan lea gildojuvvon meahccebuollinváruhusa áigge.

Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de ollu sajiin Gálddoaivvi meahcceguovllus mátketelefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá ábuhit dat, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.

Almmut johtolatplána birra iežat lagas olbmuide dahje Davvi-Sámi luondduguovddážii Siidii. Muitte maiddái almmuhit, go leat máhccan. Čále iežat nama ja johtolatplána ávdinstobuid guossegirjjiide, dasgo dákkár dieđut leat anolaččat, jos deaivvat láhppot.
Johtolat manná viiddis meahcceguovllus, gosa lea áddjái fidnet veahki. Veahkki diŋgojuvvo álo heahtenummiris 112.
Dán johtolaga vánddardeapmi gáibida ahte olmmoš lea hárjánan johtit ja birgehallat meahcis. Álggahalli vánddardeaddji gánnáha lihtodit hárjánan vánddardeaddjiin.
Dálkedilálašvuođat leat árvitmeahttumat erenoamážit dálvit, muhto maiddái álgogeasis ja maŋŋelis čakčat. Dálkedilálašvuođat váikkuhit maiddái telefovnnaid gullomii.

Duottarguovllus jođedettiin olbmos galggašedje leat erenoamážit starges gápmagat ja bieggajeahkki bivut.
Kárta ja kompássa galget áinnas fárrui ja maiddái idjadanbiergasat, mátkevuoššan, vuosttasveahkkelávka ja doarvái niesti.

Čuoikaáigi álgá geassemánu gaskkamuttu rájes. Dajahusa mielde čuoika buktá mihcamáraid - vaikko dasto vázzinsoappi veagas. Suoidnemánnu lea vearrámus čuoikaáigi. Muohtahis dálvviid maŋŋá ja goike gesiid diet givssálaš huraideaddjit leat uhcit.
Ruški álgá čakčamánu álggogeahčen ja bistá guokte-golbma vahku. Ruškki ivdnáivuohta molsašuddá jagiid mielde.
Bissovaš muohttaga muohttá dábálaččat golggot-skábmamánus. Muohta sáhttá leat uhccán gitta loahpageahčai jagi. Buoremus cuoŋosiivvut deivet njukča-cuoŋománnui. Oktilis muohtagovččas suddá miessemánu gaskkamuttu rádjai. Suddančáziid áigge vánddardeaddji galgá smiehttat gokko rasttilda boršos jogaid ja ádjagiid. Čázi allodat ja dulvvi bistin molsašuddá jahkásaččat.

Suoidne- ja borgemánnu leat ealaskeamos vánddardanáiggit. Vánddardeaddjiid joavkkus johtalit maiddái Njávdánjohkii manni guolásteaddjit.
Cuoŋománnu lea jagi nubbi sesoŋŋaáigi, vaikko makkárge olmmošeatnatvuođain ii gánnát hállat: meahcceguovllus gávdno sadji juohke vánddadeaddjái.