Soabbada rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat Soabbada luonddumeahcis johtaleapmái

Soabbada luonddumeahcci stivrejuvvo ortnetnjuolggadusa vuođul.

Soabbada luonddumeahcis oažžu johtalit birra jagi dušše merkejuvvon vánddardanjohtolagaid mielde.
Gohttet oažžu dušše Soabbatjávrri gáttis ja ovtta manu guhkimustá golbma jándora.
Guolástit lea lohpi dušše Soabbatjávrris áššáigullevaš lobiiguin
Dolastallat oažžu dušše merkejuvvon dolastallanbáikkiin
Báikkálaš ássiin ja Sámi bálgosa badjeolbmuin leat dihto sierravuoigatvuođat Soabbada luonddumeahcis.

Luonddu rievdadeaddji doaibma lea gildojuvvon
Dolastallan lea gildojuvvon meahccebuollinváruhusa áigge maiddái merkejuvvon dolastallanbáikkiin ja lávuid dollasajiin. Garraseamos goikkádagaid áigge ii galggaše bidjat dola gođiid dollasajiidege iige gámppáid kamiinnaide, amaset čuotnamat girddašit jakŋa biraslundui.
Biebmoealliid doallan geahču haga lea gildojuvvon.
Mohtorfievrruin vuodjin lea gildojuvvon.
Ludnen dahje vánddardanráhkadusaid vahágahttin lea gildojuvvon.

Go vánddardeami lea fuolalaččat plánen ja lea háhkan dieđuid báikkálaš dilálašvuođain, de dalle sáhttá buoremusat návddašit luonddus.

Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de Soabbada luonddumeahcis leat báikkit, main telefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá leat ávki das, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá eret telefovnna SIM-goartta heahtečuojaheami boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.

Ale guođe alddát mearkkaid Soabbada luonddumeahccái! Guigosat vásttolaš vánddardeapmái gávdnojit Vánddardeaddji ABC-siidduin.

Váddardanbiergasiid ja nisttiid hárrái galgá váldit vuhtii sierra jagiáiggiid.
Deháleamos vánddardanbiergasiidda gullet buvku, riššat, kárta ja kompássa. Dat galggašedje leat mielde buot oaneheamos beaivemátkkiid áiggege niestti ja juhkamuša lassin. Dárkilet dieđut vánddardanbiergasiin ja vánddardeamis gávdnojit vánddardangirjjiin.
Váldde fárrui borramušráhkadanlihtiid ja iežat persovnnalaš boradanreaidduid.
Pyhä-Nattanena beaivestobus leat kamiidna ja gássauvdna. Muorravisttis leat boaldinmuorat.
Lávuin, gođiin ja Pyhä-Nattanena beaivestobus leat sahá ja ákšu. Erenoamážit dálvevánddardeaddjiid gánnáha váldit fárrui vánddardeapmái ovdalis máinnašuvvon biergasiid. Vejolaš várredearit sahái gávdnojit muorravistti seaidneguoras.
Pyhä-Nattanena beaivestobus lea čáhcespánnja ja -guksi, duolvačáhcelihtti, guossegirji, buollinváruheaddji.
Galggašii leat alddis báhtter (V9) buollinváruheaddji várás , dasgo galmmas ja lávttas sáhttet čuohcit báhtteriid doaibmamii.
Stohpogirjjis gávdnojit ee. rávvagat das, mo stobu biergasiid galgá geavahit ja mo stobus láhttejuvvo.

Beaivevánddardemiid oktavuođas sáhttá hárjehallat vánddardeami. Lea buorre, jos guhkit vánddardeamis lea mielde olmmoš, guhte lea hárjánan johtit meahcis.
Muitte guođđit almmuhusa alddát, iežat áigedávvalis ja johtolatplánain iežat ustibiidda ja lagas olbmuide, iežat idjasadjái dahje UK-álbmotmeahci áššehasbálvalanbáikkiide. Almmut vejolašvuođaid mielde maiddái dáhpáhuvvan johtolat- ja áigedávvalnuppástusain. Merkes iežat fitnamis stobuid ja lávuid guossegirjái. Heahtedáhpáhusain dákkár merken álkidahttá veahkeheaddjiid barggu. Guovllu gádjunbálvalus lea lágasmearriduvvon vuogi mielde lágiduvvon, ja dasa beassá heahteguovddáža bokte. Muitte almmuhit ahte leat ollen dohko gosa ledje mannamin, amaset duššiid dihte du ohcagoahtit. Gádjunbálvalus bearrá mávssu joavdelas ohcamiid ovddas. Muitte ahte telefonnummir, masa heahtedáhpáhusas galgá vuosttasin čuojahit, lea 112.
Dálvit vánddardeapmi gáibida ollu olbmos. Dálveguovdil leat váttis dálke- ja čuovgadilálašvuođat, dasgo sáhttá leat juoba -40 gráđa buolaš ja skábman lea beaivečuovga dušše soames diimmu. Biegga lasiha mealgat buollaša váikkuhusa.
Okto ii galggaše vánddardit. Heahtedilis vánddardanskihpár lea erenoamáš ávkkálaš veahkki.
Giđđadálvi lea bivnnuhis vánddardanáigi, muhto dallege galgá ráhkkanit áššáigullevaš vuogi mielde. Dábálaš láhttosabehiiguin ii galgga vuolgit Soabbada luonddumeahccái!

Soabbada luonddumeahcis bivnnuhis vánddardanáiggit leat geassi ja ruški. Ruški deaivá dábálaččat čakčamánu álggogeahčai.