Bállás-Ylläsduoddara rávvagat ja njuolggadusat
Rávvagat Bállás-Ylläsduoddara guovllus johtaleapmai
Bállas-Ylläsduoddara álbmotmeahcis lea
lobálaš
- Johtin vácci, čuoigga, suga ja mealu earret vejolaš ráddjehusavádagaid
- Murjjiid ja biebmoguobbariid čoaggin
ráddjejuvvon
- Álbmotmeahci geavahus stivrejuvvo ortnetnjuolggadusaiguin (suomagillii, julkaisut.metsa.fi), gos gávdnojit
- álbmotmeahci guovlojuohku
- meahcástanráfáidahttonguovllut
- Sajusdola cahkkeheapmi ja gohtten, mat leaba lobálaččat dušše daidda čujuhuvvon báikkiin. Ravdaavádagas dealttástallan lea goitge lobálaš ja dola sáhttá cahkkehit čázádagaid lahkosiin nu ahte geavaha goikerissiid.
- Stuorit joavkkuid (badjel 50 olbmo) dáhpáhusaid lágideapmái álbmotmeahci viidoga siste galgá leat lohpi
- Lihkadeapmi viđa ráddjehusavádagas, mat leat vuođđuduvvon ealániid suodjaleami várás. Raddjehusavádagat leat
- Vuolimus Onnásjávrri ja Onnásjávrri ráddjehusguovllus lihkadeapmi lea gildojuvvon 1.5. - 31.10.
- Hanhivuoma guovllus lihkadeapmi lea gildojuvvon eará sajes go merkejuvvon johtolaga mielde 15.5. - 15.7.
- Hánnogura, Suvašgura, Haltioletto ja Varkaankuru guovllut.
- Sihkkelastit lea lobálaš dušše dasa čujuhuvvon johtolagain.
gildojuvvon
- Biebmoelliid luoitin luovos álbmotmeahcis lea gildojuvvon. Biebmoeallit ožžot čuovvut mielde go leat čadnojuvvon gitta. Álbmotmeahcis elliid ii oaččo doalvut sisa mange stohpui. Beatnagiin vánddardeaddji galgá nappo váldit dealttá mielde vánddardeapmái.
- Eará go biebmoguobbariid čoaggin sihke muoraid, miestagiid dehe eará šattuid ja daid osiid váldin ja vahágahttin.
- Eanan- dehe báktevuođu vahágahttin ja eananávdnasiid dehe ruvkeminerálaid váldin.
- Luonddudilálaš riggeelliid bivdin, goddin dehe badjelii geavvan dehe daid besiid heavaheapmi.
- Čielgedávttehis elliid bivdin dehe čoaggin.
- Mohtorfievrruin vuodjin earret dasa čujuhuvvon luottaid mielde
- Ribahuhttin ja ráhkadusaid vaháguhttin.
- Meahccebuollinváruhusa áigge sajusdola cahkkeheapmi lea gildojuvvon maiddái merkejuvvon dolastallanbáikkiin sihke lávuid árraniin. Vearrámus goikkádatbajiid áigge lea ávžžuhuvvon dolastallama vealtin maid goahtegovddiid árraniin ja barttaid kamiinnain, vai čuotnamat eai čuotnamastte jakŋa meahccái.
Ovddalgihtii ráhkkaneapmi
Fuolalaš reaissu plánen ja dieđuid háhkan báikkálaš diliin veahkeha buoremus luondduvásáhusa oažžumis.
Dorvvolašvuohta
- Muitte guođđit ilmmuhusa iežat birra, áigádávválisttat ja reaisoplánainat ustibiiddásat ja lagamuččaidasat dehe luondduguovddážiidda. Guovllu gádjunbálvalus lea lágas mearriduvvon, ja dan fáhte heahteguovddáža bakte. Muitte ilmmuhit maid iežat máhccamis, vai ohccit eai biddjo duššás ohcat. Gádjunbálvalus bearrá mávssu dušši ohcamiin. Muitte, ahte telefunnummár, masa heahtedáhpáhusain galgá vuohččan riŋget lea 112!
- Duoddaris dálkedilit sáhttet rievdat hui jođánit. Fáhkkes murku dehe borga sáhttá dagahit várálaš dili.
- Dálvet vánddardeapmi gáibida olu. Dálke- ja čuovgadilit leat gaskadálvve váddásat, daningo sáhttá leat juobe -40° buolaš, ja skábman beaivečuovga lea dušše muhtin diimmu. Ruvaš lasiha buolláša sávrivuođa sakka.
- Meahccedádjadeapmi galgá leat sihkkar. Galgá ráhkkanit heahtediliide, dego idjadeapmái meahcis.
- Giđđadálvi lea bivnnuhis vánddardanáigi, muhto dallenai ferte ráhkkanit áššáigullevaččat. Dábálaš láhttosabehiiguin ii galgga vuolgit dikšojuvvon láhttofierpmi nalde!
- Mohtorgielkáluottaid guorramis galgá leat várrugas. Jos dálvet láhppo, de dat lea álohii várálaš.
-
Ođđaseamos áigeguovdilis áššit gávdnojit suomagielalaš fierpmesiidduin.
Jagiáiggit
Ruški álgá Oarje-Sámi duoddariin čakčamánu 10. beaivve sulaid ja bistá guovttis golmma vahkkui. Ramádat sáhttá muhtin jagiid gahčahit lasttaid muorain ovdal go dábálaččat.
Dálvi álgá dábálaččat golggotmánu loahpas, muhto maŋemus jagiid muohtagovččas lea gasson easka jahkemolsuma maŋŋel. Jagi loahpas lea dávjá unnán muohta. Čuovgatvuođas dáfus skábmaálgu lea earenoamáš. Beaivesuotnjarat bohtet fitnjut áibmogeardái ja muohtaduovdda báidnahuvvá nuppe vuoru čuvgesruoksadin dehe alihin. Eahkeda ja ija čuovggahit mánnu ja guovssahasat.
Muohta lea gasimus muttos guovva-njukčamánus, báikkuid muohta lea badjelaš mettar. Badjel -20 ceahki buolašáigodagat sáhttet bistit beaivebottaid. Dálvevánddardeami ja meahcis idjadeami lihkostuvvan gáibida hui buriid biergasiid. Giđđadálvi lea buoremus čuoigansesoŋŋa, mii bistá guovvámánu álgogeaži rájes gitta cuoŋománu loahpageaži rádjái. Jagit eai leat goitge gáimmežat eaige turismafitnodagat sáhte dáhkidit buoremus čuoigansiivvuid bistit gitta válbora rádjái.
Giđđa lea miessemánus ja joatkahuvvá measta geassemánu beallemuttu rádjái. Dulvečázit njuoskadit bálgáid ja dahket dain hui herkkiid gollamii. Vánddardeddjiid sávvet váldit dán vuhtii válljedettiineaset reaissu johtolaga ja áiggi.
Geassi álgá geassemánu beallemutto maŋŋel. Čuoikkat cuvkejit garaid mihcamáraid maŋŋel. Muohkirat , borrot ja hihtehat čuvvot daid vuoruset mielde. Maŋimus jagit leat leamaš measta čuoikkaheamit, nu ahte Sámi geasis lea beassan návddašit muosis.
Sesoŋŋaáiggit
Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahci vánddardeami sesoŋŋaáiggit leat njukča-cuoŋománu čuoiganáigodat sihke geasi ja čavčča vánddardanáigodagat. Álbmotmeahci eandalii bivnnuheamos johtolat lea Heahttá - Bállás -johtolat, man várrehusstobuid várrehusaid gánnáha dahkat unnimusat jahkebeali ovddalgihtii. Ávdinstobut leat alimus sesoŋŋaid áigge dávjá dievva, nu ahte dalle gánnáha váldit dealttá mielde, jos ii hálit idjadit olgun almmi vuolde.
Biergasat
Bállás-Ylläsduoddara álbmotmeahcis jođidettiin galggalii fárus leat aŋkke kompássa ja áššálaš vánddardanbiergasat reaissu guhkkodaga mielde. Meahcceossodagain vánddardeapmi gáibida mihá eanet go dihkkáduvvon johtolagain, nu ahte doppe jođidettiin dárbbahuvvo álohii vánddardanvásáhus.
Mátketelefuvnnaid gullon
Vaikko Suoma mátkekommunikašuvdnafierpmit leat gokčevaččat, de Bállás-Ylläsduoddara guovllus sáhttet leat itkoguovllut eandalii duoddariid gaskasaš gurain. Dárkkis mátkekommunikašuvdnafierpmi gokčevašvuođa iežat telefunoperáhtoris. Dasa lassin leat báikkit, gos mátketelefuvdna ii doaimma dehe telefuvnnain leat hehttehusat. Dalle gánnáha omd. mannat allelažžii, jalges sadjái ja/dahje váldit telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maid váldit vuhtii, ahte sierralágán mátketelefuvnnaid gaskkas leat gullonerohusat.
Bázahusfuolahus
Buot suodjalanbáikkiin viggojuvvo boahtteáiggis ribahis vánddardeapmái. Vánddardeddjiid doaimmalašvuhtii ja ovddasvástádussii luhttojuvvo. Jáhkkojuvvo, ahte johttit bastet ieža fuolahit iežaset ruskkaid eret meahcis ja doaimmahit daid fuolahuvvon ekobáikkiide. Bállás - Ylläsduoddara álbmotmeahcis vigget sirdásit ribahis vánddardeapmái muhtin jagi siste.
Bázahusaid ordnema várás Bassičearu, Hánno- ja Nammalgura stobuin sihke Bállásduoddara, Kellokasa ja Duottar-Sámi luondduguovddážis leat ekobáikkit. Dohko sáhttá doaimmahit láse-, metálla- ja problemabázahusaid. Biobázahusa sáhttá guođđit olgohivssegiidda ja buolli ribaid boaldit dolastallanbáikkiin.