Urho Kekkonena álbmotmeahci rávvagat ja njuolggadusat

Rávvagat UK-álbmotmeahcis johtaleapmái

UK-álbmotmeahcis

oažžu

• Johtalit vácci, čuoigga, suga ja mealu earret ráddjenosiid
• Čoaggit murjjiid ja ávkeguobbariid.

lea gáržžiduvvon

• Álbmotmeahci geavaheapmi stivrejuvvo ortnetnjuolggadusain.
  • Loga UK-álbmotmeahci ortnetnjuolggadusa ollásit.
• Álbmotmeahcci lea juhkkojuvvon geavaheami stivren ja gollama eastin dihte avádagaide: vuođđooassái ja Suoločielggi, Njuohttejoga ja Giemajoga-Soabbada meahcceguovloo-siide. Avádagat leat merkejuvvon Suoločielgi-Kiilopää, Sokosti-Šuomajohka ja Koilliskaira -olgolihkadankárttaide. Geahča dárkilet rávvagiid ortnetnjuolggadusas.
• Avádagain leat sierralágan njuolggadusat sajušdola bidjama ja gohttema várás.
• Paju-, Repo- ja Lamminaava jalgesjeaggeosiin lea johtaleapmi gildojuvvon lottiid bessenáigge 15.5. - 15.7.
• Dáhpáhusaid lágideapmái álbmotmeahci siste galgá leat lohpi.
• Guolástit oažžu áššáigullevaš lobiiguin.

lea gildojuvvon

• Sajušdola bidjan meahccebuollinváruhusa áigge maiddái merkejuvvon dolastallanbáikkiin ja lávuid dollasajiin. Bahámus goikkádagaid áigge ii galggaše doallat dola ii gođiid dollasajiinge iige gámppáid kamiinnain, amaset čuotnamat girddašit jakŋa meahccelundui.
• Biebmoealliid doallan luovus.
• Eará go ávkeguobbariid ja muoraid, miestagiid dahje eará šattuid ja daid osiid váldin ja vahágahttin.
• Eana- ja báktevuođu vahágahttin ja eanaávdnasiid dahje rokkanasminerálaid váldin.
• Luonddudilálaš riggeealliid bivdin, goddin dahje heađušteapmi dahje daid besiid duššadeapmi.
• Rikkehemiid bivdin ja čoaggin.
• Mohtorfievrruin vuojašeapmi.
• Ludnen dahje rusttegiid vahágahttin.

Ovddalgihtii ráhkkaneapmi

Biergasat

• Biergasat ja niesttit galget leat jagiáiggiid mielde.
• Deháleamos biergasat vánddardettiin leat buvku, riššat, kárta ja kompássa. Dat galggašedje leat buot oaneheamos beaivemátkkiid áiggege fárus nisttiid ja juhkosa lassin. Dárkilet dieđuid biergasiin ja vánddardeamis fidne vánddardanrávagirjjiin ja vánddardeami ABC-siiddus.
• Oađđinseahkka gullá vánddardeaddji vuođđobiergasiidda, dasgo álbmotmeahci stobuin eai leat filttat eará go álbmotmeahci várrenstobuin Suovvaguoikka gieldda bealde.
• Váldde fárrui borramušráhkadanlihtiiid ja iežat persovnnalaš boradanneavvuid.
• Álbmotmeahcis lea buorre ja gokčevaš stohpofierpmádat ja dan gánnáha atnit ávkin vánddardemiid plánemis. Sesoŋŋa olggobealde stobuin lea dábálaččat valjis sadji, muhto jos háliida sihkkarastit alccesis seaŋgasaji, de gánnáha dahkat stohpovárrema várrenstohpui dahje -gámmii dahje galgá leat alddes tealtá fárus.
• Váldde fárrui sihkkarvuođa dihte buollinváruheaddji báhttera V9, dasgo lávttas ja buolaš heajosmahttet báhtteriid doaibmivuođa dahje gii nu sáhttá leat váldán eret báhttera.
• Álbmotmeahci várrenstobuin ja -gámmiin ja láigostobus leat bolstarat. Gánnáha fuomášit ahte buot stobuin eai goittot leat ovtta mađe bolstarat ja seaŋgasajit.
• Ávdinstobuin eai leat bolstarat eará go Anterinmutka ávdinstobus ja álbmotmeahci Suovvaguoikka beale ávdinstobuin.
• Álbmotmeahci stobuin lea kamiidna dahje biise ja gássauvdna. Muorravisttis leat boaldinmuorat.
• Lávuin, gođiin ja stobuin leat sahá ja ákšu. Erenoamážit dálvevánddardeaddjiid gánnáha váldit fárrui iežas sahá ja ákšu. Vejolaš várredearit sahái gávdnojit muorravistti seaidneguoras.
• Stobuin lea dábálaččat čáhcespánnja ja -guksi, duolvačáhcegievdni, guossegirji, buollinváruheaddji. Stohpogirjjis gávdnojit ee. rávvagat rusttegiid geavaheapmái ja stobus láhttemii.

Sesoŋŋaáiggit

• Álbmotmeahci alimus vánddardanáiggit deivet njukča-cuoŋománu čuoiganáigodahkii ja geasi ja čavčča vánddardanáigodahkii. Ávdinstobut leat alimus sesoŋŋa áigge dávjá dievva, ja nuba dalle gánnáha várret idjasaji várrenstobus dahje -gámmes dahje doallat tealttá fárus, amas dárbbašit idjadit olggu ovddas.

Dorvvolašvuohta

• Jus dus reaissustat boahtá heahti, ovdamearkan láhppot, lápmašuvat dahje áiccat meahccebuollima, riŋge nummirii 112 ja daga heahtedillialmmuhusa. Duogášdiedut doaimmain heahtedilis (suomagillii)
• Beaivemátkkiid áigge sáhttá hárjehallat vánddardeami. Jos áigu vánddardit guhkkelis álbmotmeahci meahcceguovloosiin, de galgá leat fárus olmmoš, guhte lea ovddežis hárjánan vánddardit.
• Muitte guođđit dieđuid alddát, iežat áigedávvalis ja johtolatplánas ustibiidda ja lagamus olbmuide, iežat orrunsadjái dahje UK-álbmotmeahci áššehasbálvalanbáikkiide. Almmut vejolašvuođaid mielde maiddái johtolat- ja áigedávvalnuppástusain. Merkes iežat fitnamis stobuid ja lávuid guossegirjái. Heahtedáhpáhusain dákkár merkemat álkidahttet veahki oažžuma. Guovllu gádjunbálvalus lea láhkamearrádusaid mielde lágiduvvon, ja gádjunbálvalussii beassá heahteguovddáža bokte. Muitte almmuhit iežat ollemis dohko gosa ledjet mannamin ahte eai duššiid dihte ohcagoađe. Gádjunbálvalus bearrá mávssu duššiohcamiin. Muitte ahte telefonnummir, masa galgá vuosttasin riŋget, lea 112.
• Duottarmáilmmis dálki sáhttá nuppástuvvat hui johtilit. Fáhkkes mierká dahje borga sáhttá dagahit várradili.
• Dálvevánddardeapmi gáibida ollu olbmos. Dálke- ja čuovgadilálašvuođat leat dálveguovdil váddásat, dasgo sáhttá leat juoba -40 gráđa buolaš ja skábman beaivečuovga ii bistte galle diimmu. Ruvaš lasiha sakka buollaša váikkuhusa.
• Meahcis galgá dádjadit. Galgá ráhkkanit heahtediliide, dego idjadeapmái meahcis.
• Ii heive riekta okto vuolgit vánddardit. Heahtedilis vánddardanskihpár lea stuorra veahkkin.
• Giđđadálvi lea bivnnuhis vánddardanáigi, muhto dallege galgá áššálaččat ráhkkanit. Dábálaš láhttosabehiiguin ii galgga vuolgit eret fuolahuvvon láhttofierpmádaga alde!
• Mohtorgielkká luottaid čuvodeamis galgá leat várrugas. Lea álo váralaš, jos láhppo dálvit.

Mátketelefovnnaid gullon

• Vaikko Suoma mátketelefonfierpmit gokčet viidát riikka, de Urho Kekkonena álbmotmeahcis sáhttet leat báikkit, main telefovdna ii gullo. Dárkkis mátketelefonfierpmi govčču iežat telefonoperáhtoris. Dasa lassin leat álo báikkit, main mátketelefovdna ii doaimma dahje doaibmá funet. Dalle sáhttá ábuhit dat, ahte manná birastahtti duovdagis badjelii jalges sadjái ja/dahje váldá telefovnna SIM-goartta eret heahteriŋgema boddii. Gánnáha maiddái váldit vuhtii dan, ahte sierralágan mátketelefovnnaid gaskkas leat gullonearut.