Dás čilget doahpagiid maidda váldoteaksta čujuha:
Eará bargomáksu;
sáhttá leat akoardamáksu, provišuvdna dahje badjeláiggebálká. Dáhkádus ii govčča biila-, borramuš- ja eará goluid.
Bargoaddidivat;
galgá máksit bargoaddidivvada bálkkás ja eará bargomávssuin Norggas, beroškeahttá bargi ja bargoaddi riikii gullevašvuođas. Jus leat bargan eará EEO-riikkas, ja bargoaddi reastaluvvá Norggas, de sáhttá norgga ortnet gokčat gáibádusa, vaikko ii leat máksán bargoaddidivvada. Eaktun lea, ahte dat riika mii máksá oaju dutnje dahje gos don leat bargan, ii govčča du bálkádáhkádusa.
Mearrebeaivi;
mearrebeaivi lea du dábálaš bálkábeaivi
Áigemearri;
áigemearri lea dábálaččat dat beaivi goas diggegoddi vuostáiválddii konkursagáibádusa mii dagai konkursarahpama.
Bearrangolut;
golut mat dus dahje du bargiidorganisašuvnnas leat bearrat du bálkágáibádusa, ovdamearkka dihte lassigáibádusa, soabahusváidaga dahje stevdnema.
Láhkamearriduvvon eretcealkináigi;
lea ovtta mánu gaskaneas eretcealkináigi jus eará ii leat šihttojuvvon čálalaččat dahje daddjo tariffašiehtadusas. Jus čađatgaskka leat bargan unnimusat vihtta dahje logi jagi seamma ásahusas, de lea gaskaneas eretcealkináigi unnimusat guokte dahje golbma mánu. Jus celkojuvvot eret go logi jagi leat čađatgaskka bargan seamma ásahusas ja leat deavdán 50, 55 dahje 60 jagi, lea dus riekti njeallje, vihtta dahje guhtta mánu eretcealkináigái.
Eretcealkináigi álgá dábálaččat nuppi mánu vuosttaš beaivvi rájes maŋŋel eretcealkima.
Konkursagáibádusa golut;
govttolaš golut mat dus dahje du bargiidorganisašuvnnas leat konkursagáibádusa oktavuođas. Dát gokčá dábálaččat konkursagáibádusa goluid, ja sáhttá gokčat konkursadieđáhusa goluid..