Bearaš ja fuolahus

Álbmotoadjoláhka lea rievdan suoidnemánu 1.b.2009 rájes. Dás muitalit njuolggadusaid birra mat doibmet suoidnemánu 1.b.2009 rájes. Gávnnat eambbo dieđuid njuolggadusaid birra mat doibme ovdal suoidnemánu 1.b.2009:s, “Váhnenruđat riegádahttimis” ja “Váhnenruđat adopšuvnnas” oasis.

Man guhká sáhtát oažžut váhnenruđa?

Oasit ollislaš doarjjaáigodagas leat várrejuvvon eadnái, ja oasit leat várrejuvvon áhččái, ja leat oasit maid sáhttibeahtti friddja juogadit gaskaneatte (oktasaš áigodat) go goappeš váhnemiin lea riekti váhnenruhtii. Vulobealde muitalit ovddemusat áhči vuoigatvuođaid birra. 

Doarjjaáigodat go sihke eatnis ja áhčis lea riekti váhnenruhtii

Go doai oažžubeahtti váhnenruđaid riegádahttimis, de sáhttibeahtti oažžut juogo 100 proseantta váhnenruđa oktiibuot 46 vahkkui dahje 80 proseantta váhnenruđa oktiibuot 56 vahkkui.. Adopšuvnnas lea doarjjaáigodat 43 ja 53 vahku. 3 vahku ovdal ja 6 vahku maŋŋel riegádahttima lea várrejuvvon eadnái, 10 vahku lea várrejuvvon áhččái (áhččeearri/áhččevirgelohpi), go goappeš váhnemiin lea riekti váhnenruhtii. Váhnemat sáhttiba ieža válljet mot gaskaneaskka juogadeaba 27/37 vahku (oktasašáigodat). Áhčči sáhttá eanemusat oažžut 37/47 vahku váhnenruđain riegádahttimis. Adopšuvnnas ii leat mihkkege várrejuvvon eadnái, muhto áhččái lea várrejuvvon 10 vahku (áhččeearri). Oktasašáigodat lea 33/43 vahku. Adopšuvnnas oažžu áhčči eanemusat 43/53 vahku (oktan áhččeeriin).

Áhčis ii leat riekti áhččeearrái jus eadni ovdal riegádahttima/adopšuvnna lea bargan unnit go bealle virggis. Dalle ii leat oktage vahkku várrejuvvon áhččái, muhto don sáhtát váldit oktasaš áigodagas mii lea 37/47 vahku riegádahttimis ja 43/53 vahku adopšuvnnas.

Gokčandássi (100 proseantta dahje 80 proseantta) gusto olles doarjjaáigodahkii. Eadni ja áhčči galgaba danin válljet seamma gokčandási.

Doarjja máksojuvvo vihtta beaivái vahkus. Váhnenruhta ii máksojuvvo lávvordagaid ja sotnabeivviid ovddas.

Riegádahttimis galggat geavahit váhnenruđa rievtti (sihke áhččeeari ja oktasaš áigodaga) ovdal go mánná deavdá golbma jagi ja adopšuvnnas ovdalgo golbma jahki lea gollan mánáfuola badjelasas váldimis.

Áhčči sáhttá gártadit rievtti váhnenruhtii dan botta go eadni oažžu váhnenruđa.

Doarjjaáigodat go dušše áhčis lea riekti váhnenruhtii

Sáhtát oažžut váhnenruđa gitta 37 vahkkui 100 proseantta gokčandásiin ja 47 vahkkui 80 proseantta gokčandási riegádahttimis ja adopšuvnnas. Gokčandássi gusto olles áigodahkii. Dus ii leat riekti áhččeearrái go eatnis ii leat riekti váhnenruhtii.

Váhnenruđa áigodagain sáhtát áramusat álgit guhtta vahku maŋŋel riegádahttima. Adopšuvnna váhnenruđa hárrái sáhtát álgit goas háliidat. Váhnenruđa áigodagain galggat álgit maŋemusat guhtta vahku maŋŋel riegádahttima dahje adopšuvnna vai beasat geavahit buot vahkuid maidda dus lea riekti.

Leat sierra gáibádusat eadnái go don áiggut geavahit váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, geahča teakstaoasi vulobealde “ Maid eadni bargá go áhčči vuostáiváldá váhnenruđa mii ii leat áhččeearri”.

Doarjjaáigodat go áhčči okto fuolaha máná

Sáhtát oažžut váhnenruđa gitta 43 vahkkui 100 proseantta gokčandásiin ja 53 vahkkui 80 proseantta gokčandásiin, jus okto fuolahat máná. Ná lea sihke riegádahttima ja adopšuvnna dáfus. Gokčandássi gusto olles áigodahkii. Sáhtát oažžut váhnenruđa áigodahkii mii vel lea báhcán, jus eadni lea vuostáiváldán váhnenruđa ovdal go bázát okto fuolahusain.

Guhkku go doarjjaáigodat go riegádahttá eanet mánáid ja adoptere eanet mánáid oktanis?

Doarjjaáigodat guhkiduvvo viđain/čieža vahkuin juohke máná ovddas jus oažžubeahtti eanet go ovtta máná. Vahkut biddjojit oktasašáigodahkii jus goappaš váhnemiin lea riekti váhnenruhtii. Du áigodat guhkiduvvo viđain/čiežain vahkuin, jus dušše dus lea riekti váhnenruhtii.

Lea go dus riekti váhnenruhtii jus eadni okto fuolaha máná?

Sáhtát soahpat etniin ahte don sáhtát váldit osiid váhnenruđa áigodagas (oktan áhččeeriin).

Maid eadni bargá go áhčči vuostáiváldá váhnenruđa mii ii leat áhččeearri (áhččevirgelohpi)?

Jus áiggut váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, de leat gáibádusat eadnái. Man ollu áhčči oažžu váhnenruđa,  lea dan duohken maid eadni bargá ja bargá go ollesáiggis vai oasseáiggis.

Go áiggut váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, de galgá eadni juogo

• bargat ollásit dahje belohahkii
• čađahit dohkkehuvvon ollesáiggi oahpu
• čađahit dohkkehuvvon oahpu lotnolagaid bargguin mii oktiibuot vástida ollesáiggi
• leat áibbas veahki hálddus go máná galgá fuolahit buozanvuođa dahje vahága geažil dahje go lea sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii
• oassálastit aitto boahtán sisafárrejeddjiid oahpásnuvvanprográmmii
• oassálastit gealbudahttinprográmmii olbmuide geain leat ollu vuoliduvvon bargo- ja sisaboahtonávccat

Sáhtát oažžut váhnenruđa dan meroštallama vuođul ahte eadni bargá ollesáiggi, jus eadni maŋŋel riegádahttima/fuollabadjelasasváldima bargá unnimusat 75 proseantta olles bargoáiggis. Du váhnenruhta vuoliduvvo seammá ollu go eatni bargoáigi vuoliduvvo, go eadni bargá unnit go 75 proseantta olles bargoáiggis.

Eaktuduvvo ahte eadni maiddái bargá dahje čađaha oahpu ollesáiggis, jus áhčči háliida bargat ollesáiggi, vai áhčči beassá maŋidit iežas doarjjaáigodaga oasi. Dat seamma gusto vaikko eatnis ii leat riekti váhnenruhtii.

Dus ii leat riekti eanet váhnenruhtii go áhččeearrái, jus it deavdde ovttage čuoggá bajábealde.

Mot sáhtát geavahit áhččeeari?

Dus lea áhččeearrái riekti dalle go sihke dus ja eatnis lea riekti váhnenruhtii, ja eadni dasa lassin lea gártadan rievtti váhnenruhtii virggis mii lea 50 proseantta dahje eanet. Sáhtát maiddái gártadit rievtti áhččeearrái dan botta go eadni vuostáiváldá váhnenruđa.

Áhččeeari galgá geavahit doarjjaáigodagas vaikko goas nu. Liikká it sáhte geavahit áhččeeari vuosttaš guđa vahkus maŋŋel riegádahttima. Dát vahkut leat dearvvašvuođalaš sivaid geažil várrejuvvon eadnái. Áhččeeari sáhtát geavahit oktanis dahje heivehit mot dan geavahat (váhnenruhta lotnolagaid bargguin).

Riegádahttimis galggat geavahit áhččeeari ovdalgo mánná deavdá golbma jagi ja adopšuvnnas ovdalgo golbma jahki lea gollan fuollabadjelasasváldima rájes.

Oktasaš áigodagas galggat ovdal maŋemus doarjjabeaivvi ovddidit gáibádusa jus háliidat maŋidit áhččeeari.

Maid eadni bargá jus áhčči vuostáiváldá váhnenruđa mii lea áhččeearri?

Eadni sáhttá válljet álgá go dienasbargui vai ii, go don válljet geavahit áhččeeari. Oktiibuot sáhttibeahtti geavahit 150 proseantta váhnenruđa go don geavahat áhččeeari. Dalle lea eaktun ahte eadni bargá unnimusat 50 proseantta.

Naba jus buohccát?

Sáhtát NAV:s ohcat váhnenruđa/áhččeeari geavaheami jus iežat buozanvuođa geažil dárbbašat veahki fuolahit máná. Dakkár oktavuođain sáhttibeahtti don ja eadni maiddái ohcat ahte eadni badjelasas váldá váhnenruđa/áhččeeari. Dalle lea eaktun ahte eatnis lea riekti váhnenruhtii.

Mii dáhpáhuvvá doarjjaáigodagain jus oaččut vel ovtta máná?

Vuosttaš máná báhcán doarjjaáigodat eretgahččá jus ii leat geargan geavaheami vuosttaš máná váhnenruđa ovdal go ođđa doarjjaáigodat álgá. Dát gusto maiddái áhččeearrái.

Goas sáhtát maŋidit váhnenruđa áigodaga?

Sihke áhččeeari ja váhnenruđa oktasaš áigodaga sáhttá maŋidit jus

• don leat ollesáiggebarggus
• dus lea láhkamearriduvvon luopmu, mii mearkkaša 21 bargobeaivvi. Tariffa- šiehtaduvvon luopmu ii váldojuvvo dasa fárrui
• don buozanvuođa geažil leat veahki hálddus gii sáhttá fuolahit máná
• don dahje mánná leahppi sisačálihuvvon dearvvašvuođaásahussii

Jus leat bálkábarggus, de galggat addit kopiija bargoaddi čálalaš bargošiehtadusas NAV:i, jus háliidat maŋidit váhnenruđa geavaheami daningo leat ollesáiggi barggus. Galggat šiehtadusa dahkat NAV:in jus leat iešheanalis ealáhusdoalli dahje luođđabargi.

Sáhtát go lotnolagaid bargat ja geavahit váhnenruđa?

Guovtteládje sáhtát lotnolagaid bargat ja geavahit váhnenruđa/áhččeeari:

• Sáhtát maŋidit váhnenruđa áigodaga.
• Sáhtát belohahkii geavahit váhnenruđa lotnolagaid belohahkii bargguin (graderejuvvon geavaheapmi).

Sáhtát maŋidit váhnenruđa/áhččeeari geavaheami ollesáiggebarggu geažil

Sáhtát maŋidit váhnenruđa áigodaga jus barggat 100 proseantta virggis. Jus don háliidat maŋidit váhnenruhtaáigodaga eanet go 14 beaivái, de juobbá dudnos galgá ovdagihtii leat geavahan váhnenruđas unnimusat guhtta vahku. Jus háliidat maŋidit váhnenruđa áigodaga mii ii leat áhččeearri go háliidat bargat ollesáiggi, de eaktuduvvo ahte eadni maiddái bargá ollesáiggi dahje čađaha ollesáiggi oahpu. Dát gusto vaikko eatnis ii leat riekti váhnenruhtii.

Sáhtát geavahit graderejuvvon váhnenruđa

Sáhtát lotnolagaid belohahkii bargat ja belohahkii geavahit váhnenruđa/áhččeeari. Graderejuvvon váhnenruhta vástida erohusa gaskal oasseáiggevirggi ja 100 proseantta virggi. Váhnenruđa geavaheapmi vuoliduvvo barggu viidodaga ektui nu ahte geavaheapmi juohkása guhkit áigge badjel. Ollislaš submi mii máksojuvvo dutnje, lea dat seamma go jus vállješit ollásit geavahit váhnenruđa. Ii leat vuolit dahje bajit rádji das man unnán/ollu sáhtát bargat, dahje man guhká sáhtát ortnega geavahit. Graderejuvvon váhnenruđa sáhttibeahtti geavahit oktanis dahje goabbáge sierra. Váhnenruhta ii sáhte oktiibuot dahkat eambbo go 100 proseantta jus válljebeahtti geavahit dan oktanis. Jus háliidat bargat oasseáiggis ja vuostáiváldit belohahkii váhnenruđa mii ii leat áhččeearri, de eaktuduvvo ahte eadni maiddái bargá seamma stuora proseantaoasis go maid váhnenruđain don háliidat oažžut. Dát gusto vaikko eatnis ii leat riekti váhnenruhtii.

Man guhká sáhtát lotnolagaid geavahit váhnenruđa/áhččeeari bargguin?

Dán ortnega sáhtát geavahit gitta golmma jahkái maŋŋel riegádahttima dahje máná fuollabadjelasasváldima.

Mot ozat váhnenruđa/áhččeearri?

Váhnenruđa galggat ohcat čálalaččat. Dát gusto vaikko doarjjaáigodagas oaččut bargoaddis olles bálkká. Váhnenruđa/áhččeeari ozat blankeahtain “Doarjaga ohcan riegádahttimis ja adopšuvnnas” maid interneahtas gávnnat Skovit ja mildosat olgešbealde válljenvejolašvuođain. Dáppe gávnnat maiddái dieđuid dan birra makkár mildosiid/duođaštusaid galggat bidjat váhnenruđa ohcama mielde. Lea dárbbašlaš ahte bargoaddi deavdá blankeahta “Bargi sisaboahto- ja vearrodieđut” nu ahte NAV sáhttá meroštallat man olu galggat oažžut.

Bargoaddi sáhttá ohcat álbmotoajus ruovttoluottamáksima, jus bargoaddi virgelobi áigodagas máksá olles bálkká. Dan son dahká go sisaboahto- ja vearrodiehtoblankeahtas russesta ahte son gáibida váhnenruđa alccesis máksojuvvot. Bargi galgá liikká sáddet sierra váhnenruđa ohcama nu ahte bargoaddi oažžu ruovttoluotta máksojuvvot.

It oaččo addosiid guhkkelii go golbma mánu maŋos dan rájes go ozat. Vuođđun bidjet du dahje bargoaddi maŋemus ovddiduvvon gáibádusa. Jus goabbáge dudnos ohcá maŋŋel, de olggosmáksináigodat oaniduvvo vástideaddji ollu.

Ohcama sáddet dahje doalvvut NAV-kantuvrii.

Mot ozat lotnolagaid geavahit váhnenruđa ja bargat?

Don galggat ohcat čálalaččat. Galggat addit sisa čálalaš šiehtadusa gaskal du ja bargoaddi das ahte man ollu galggat bargat (virgeproseanta), ja makkár áigodagaid áiggut bargat, vai maŋidat dahje graderet váhnenruđa geavaheami. Sáhtát geavahit blankeahta “ Šiehtadus graderejuvvon geavaheami /váhnenruđa maŋideami birra”, maid gávnnat interneahtas Skovit ja mildosat oasis. Dáppe gávnnat maiddái dieđuid dan birra makkár dárbbašlaš duođaštusaid galggat bidjat váhnenruđa ohcama mielde.

Don ráhkadat NAV:in šiehtadusa das man ollu ja man guhká galggat bargat, jus leat iešheanalis ealáhusdoalli. Galggat geavahit blankeahta “Šiehtadus graderejuvvon geavaheami /váhnenruđa maŋideami birra” maid gávnnat interneahtas Skovit ja  mildosat oasis. Dáppe gávnnat maiddái dieđuid dan birra makkár dárbbašlaš duođaštusaid galggat bidjat váhnenruđa ohcama mielde.

Lea dehálaš ahte ozat buori áiggis ovdalgo bargui álggát, vai it masse doarjjabeivviid. Jus áiggut maŋidit áhččeeari, de galggat muitit ohcat ovdal du ja máná eatni oktasaš áigodaga maŋemus doarjjabeaivvi t. Don massát doarjjabeivviid, jus ozat maŋŋel dan beaivvi.

Ohcama sáddet dahje doalvvut NAV-kantuvrii.

Sáhttá go áhčči oažžut ovttahávvásaš doarjaga riegádahttimis ja adopšuvnnas?

Sáhtát oažžut ovttahávvásaš doarjaga jus dus ii leat riekti váhnenruhtii

• juohke mánás maid adopteret okto
• go oaččut váhnenovddasvástádusa go nubbi váhnen jápmá
• go mánáidlága §§ 38 ja 63 vuođul dutnje addojuvvo váhnenovddasvástádus
• go 53 vahku siste maŋŋel riegádahttima dahje fuollabadjelasasváldima don leat váldán badjelasat mánáfuolahusa dainna áigumušain ahte váhnenovddasvástádusa válddát okto badjelasat mánáidlága mielde

Dáppe leat deháleamos dieđut vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra. Eambbo dieđuid gávnnat liŋkkaid bokte. Muhtin dieđut leat beare dárogilli.