Bearaš ja fuolahus

Mánáidgeahččama doarjja galgá veahkehit du okto eadnin dahje áhččin, máksit mánáidgeahččama vai sáhtát bargat, duođai leat bargoohccin dahje čađahit oahpu. 

Gii sáhttá oažžut mánáidgeahččama doarjaga?

Galggat deavdit vissis eavttuid jus dus okto eadnin dahje áhččin galgá leat riekti doarjagii.

Váldočuoggát eavttuid dáfus:

• Don ja mánná galgabeahtti orron Norggas golbma maŋemus jagi.
• Don ja mánná galgabeahtti leat Norggas.
• Don galggat leat náitalkeahttá, earránan dahje sierranan.
• Don galggat okto fuolahit máná.
• Dus ii galgga leat oktavuohta máná nuppi váhnemiin mii sáhttá mearkkašit ahte it leat okto eadni dahje áhčči.

Álbmotoadjolága eavttuid birra sáhtát eambbo lohkat Njuolggadusat oasis neahttasiiddu olgešbealde válljenvejolašvuođain.

Sáhtát oažžut mánáidgeahččan doarjaga jus deavddát eavttuid go šattat mánáidgeahččama bidjat earáid háldui daningo barggat, duođai leat bargoohccin, váccát skuvlla dahje čađahat oahpu. Sáhtát maiddái oažžut mánáidgeahččan doarjaga go ásahat iežat fitnodaga.

Eaktun lea ahte mánáidgeahččama bijat earáid háldui, nugo ovdamearkka dihte mánáidgárdái, skuvlaastoáiggeortnegii (SAÁO) dahje mánnageahččái. Eaktun lea maiddái ahte mávssát mánáidgeahččama ovddas.

Man guhká sáhtát oažžut mánáidgeahččan doarjaga?`

Doarjaga oaččut dábálaččat dassážii go mánná geargá njealját skuvlajagiin. Sáhtát oažžut doarjaga maŋŋel njealját skuvlajagi jus dus lea mánná gii dárbbaša mihá eanet geahču go seamma ahkásaččat. Doavttirduođaštusain dahje sullasaččain galggat duođaštit dakkár gáibádusa. Doarjja sáhttá guhkiduvvot jus dus ii leat dássedis bargoáigi (ovdamearkka dihte vuorrobargu dahje molssabargu), dahje jus bargu dahje oahppu mielddisbuktá ahte guhkit áigodagain šattat leat eret ruovttus. Galggat álohii duođaštit bargodilálašvuođa, mánáidgeahččandilálašvuođa ja maid mávssát.

Don sáhtát bisuhit doarjaga gitta ovtta jahkái nu ahte it masse mánáidgeahččanortnega jus gaskaboddosaččat šattat buohccin. Eaktun lea ahte joatkát máksime mánáidgeahččama ovddas ja ahte du mánná ain oažžu mánáidgeahču earáin dan botta go leat buohcci.

Mánáidgeahččan doarjja addojuvvo jahkái hávális. Luopmománuin ii oaččo doarjaga, dalle go mánáidgárddit ja SAÁO lea gitta. Ovdal boahtte mánáidgárde-/skuvlajagi galggat danin muitit buori áiggis ohcat doarjaga. 

Maid sáhtát oažžut?

Máksomeriid ektui maid Stuoradiggi lea mearridan gokčá mánáidgeahččama doarjja 64 proseantta duođaštuvvon olggosgoluin. Ieš šattat máksit unnimusat 36 proseantta olggosgoluin.

Dus ii leat riekti mánáidgeahččama doarjagii jus du jahkásaš bargosisaboahtu lea stuorát go guđa geardde álbmotoaju vuođđosupmi (kr 437 286). Mánáidgeahččama doarjagis ii leat vearru, ja doarjja máksojuvvo dan mánu rájes go deavddát eavttuid.

Mot ozat mánáidgeahččama doarjaga?

Mánáidgeahččama ozat blankeahtain “ Nuppástusdoarjaga ohcan, doarjja mánnageahččái, oahppodoarjagii ja okto eatni/áhči fárrenolggosgoluide”. Dan gávnnat Skovit ja mildosat oasis interneahta olgešbealde válljenvejolašvuođain. Dáppe gávnnat maiddái dieđuid dan birra makkár mildosiid/duođaštusaid galggat bidjat mánáidgeahččama doarjjaohcama mielde.

Ohcama sáddet dahje doalvvut NAV-kantuvrii. 

Mearrádus

NAV dan fylkkas gos ásat mearrida du mánáidgeahččama doarjjaohcama. Doppe oaččut álggus dieđu man guhká ášši ádjána meannudit. Oaččut čálalaš dieđu mearrádusa birra go ášši gerget meannudeame.  

Jus fárret olgoriikii

Dus sáhttá leat riekti mánáidgeahččama doarjagii  jus galggat bargat olgoriikkas norgga bargoaddi ovddas ja leat ain álbmotoaju miellahttu. Seamma gusto jus galggat čađahit oahpu dahje bargat olgoriikkas unnit go guhtta mánu. Dakkár oktavuođain galggat sáddet ohcama NAV-kantuvrii ovdal go vuolggát olgoriikii.

Galggat álohii dieđihit NAV-kantuvrii jus fárret dahje galggat orrut gaskaboddosaččat olgoriikkas. Eambbo olgoriikkas orruma birra čuožžu Gaskariikkalaš oasis olgešbealde válljenvejolašvuođain.

Dá leat deháleamos dieđut vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra. Lassin gávnnat liŋkkaid dievasmahtti dieđuide. Muhtun dieđut gávdnojit dušše dárogillii.

Dáppe leat deháleamos dieđut vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra. Eambbo dieđuid gávnnat liŋkkaid bokte. Muhtin dieđut leat beare dárogillii.

Máksomearit

Mánáidgeahččan

Galle máná	Kr jahkásaččat	Kr. mánnosaččat
Maksimála submi ovtta mánás	39 888 kr.	3 324 kr.
Maksimála submi guovtti mánás	52 056 kr.	4 338 kr.
Maksimála submi golmma dahje eanet mánás	58 980 kr.	4 915 kr.

*Dát lea mánáidgeahččama doarjja álbmotoadjolága § 15-11 mielde, iige veajuidahttindoarjja – mánáidgeahččama doarjja – álbmotoadjolága § 11-8 mielde.