Smáhkkaskuvlla: Hádja – sakŋidahttá njuni
Hádja doaibma ovttas smáhkain, ja stuorra oassi borramuša aromain áicojuvvo njuni bokte. Borramuša hádja lea dehálaš oassi dan geasuheaddjin. Borramuša hádja sáhttá dovdot maiddái unohassan. Dihto hájat máhcahit millii muittuid ja dovdduid mánnávuođa rájes. Hádja sáhttá dávjá orrut leamen oahpis, muhto dan dovdan ja nammadeami sáhttá leat váttis ja dan lea váttis laktit mange gáldui. Hádja maiddái vuogáiduvvá johtilit. Go mánnat dihto hádjabirrasii, hárjánat dasa moatti minuhtas iige birrasa iešvuođalági hája šat oppa fuobmáge.
Eat sáhte earuhit dihto molekylaid, nuba hájat gohčoduvvojit álgovuđolaš materiála mielde, dego eanamuorjji ja roavaláibbi hádja. Hádjaáicamuš šaddá máŋgga eará kemiijalaš ovttastusas. Ovdamearkan kálas haksojit riššaovttastusat ja heđemiin ja murjjiin esterat. Aromat nuppástuvvet borramuša gieđahallama, giksadeami ja billašuvvama oktavuođas. Goardima ja steikema áigge šaddet borramuša aromai váikkuhan ovttastusat, ja entsymat ja mikrobat buvttadit borramušaide ođđa ovttastusaid ovdamearkan suvrudeami ja giksadeami áigge.
Hádja
Hádjamet reagere smávva lievllistan molekylaide, mat bessen njunneguovnnji hádjareseptoraide. Ortonasála hájaid molekylat besset hádjareseptoraide vuoigŋanáimmu mielde. Retronasálas hádjamolekylat luovvanit njálmmis borramuša suoskkadettiin ja johtet hádjareseptoraide njunnenjielu mielde. Okta borramuš sáhttá sisttisdoallat logiid dahje juobe čuđiid hádjaovttastusaid. Dábálaččat dušše ortonasála hádja áddejuvvo hádjan ja retronasála hádja fas smáhkkan.
Hádjaáicui laktásan barggut oahppadiibmui
- Borramuša smáhken njunni gitta addá áddejumi dasa, mo hádjaáicu oassálastá borramušas ožžojuvvon áicamuššii. Dán sáhttá iskat oahppiiguin oahppadiimmus dahje vaikke skuvlaborramuša oktavuođas. Oahppit rávvejuvvojit váldit borramuša dahje juhkamuša njálbmái nu, ahte njunni cikcejuvvo gitta nuppiin gieđain. Njunneráiggit rahppojuvvojit unna bottu geažes ja borramuš smáhkejuvvo maiddái rabas njunneráiggiiguin. Makkár earru áicojuvvo?
- Oahppadiimmus sáhttá figgat gávdnat earu buđet- ja eppelbihtás go smáhke daid njunni gitta. Nubbi oahppi doallá čalmmiidis gitta ja seammás cikce gieđain njuni gitta, nubbi addá su njálbmái basttii smávva bihtá smávoduvvon givssakeahtes eppela dahje buđeha. Doaibman lea earuhit, ahte goabbá lea goabbá. Oahppiiguin háleštallat, manin eppela ja buđeha earuheapmi njunni gitta ii leat nu álki ja makkár borramuša smáhkka lea nurvos.
- Oahppit sáhttet oahpahallat govvidit hájaid nu, ahte sidjiide addet sierra borramušávdnasiid, dego guohpavuosttá, njaddagiid, heđemiid bihtáid dahje roavaláibbi, ja sii govvidit adjektiivvain ja substantiivvain, maid borramuš boktá millii. Hája sáhttá govvidit dan gálduin, dego kánel dahje suovva, dahje adjektiivvain, dego garas dahje bastil, dahje hádja sáhttá buktit millii vaikke áhkubáikki gievkkana dahje ránnjá beatnaga. Eará oahppit árvádallet govvideaddji sániid vuođul, man borramušávdnasis lea jearaldat.
- Hádjaboahtalhárjehusas buhtis sevdnjes lássaboahtaliidda čihket iešguhtiige teadjabastte dievva njaddagiid, dego urttaid, bihppora, kánela dahje kardemummá dahje borramušávdnasiid, dego káfe dahje šuhkoláda. Hádjačájánasat bissot bures čihkosis, go daid bidjá teadjalasttaide oaivvilduvvon unna suođahanseahkažiidda, mat rullejuvvojit ja coggojuvvojit lássaboahtaliid sisa. Čájánasaid sáhttá dárbbu mielde maiddái gokčat bummolulluin, masa lea álki maiddái goaikalit golggoslágan aromaávdnasa, dego sitron- dahje vaniljaaroma. Koarkkaid lea buorre giddet ha seailluhit álo iežaset boahtaliin, amas eai hájat gárgit ja seahkan. Boahtalat nummárastojuvvojit daid earuheami geažil. Oahppit merkejit gihppagii, mii sidjiide boahtá millii hájas. Dávjá njaddaga hádja lea oahpis ja buktá millii borramuša, masa dat lasihuvvo, vaikke ieš njaddaga ii máhtášiige nammadit.
